Anketa: Nově, nebo postaru?

Kdybychom se mohli posouvat v čase a staří hospodáři by se dnes mohli podívat na počínání svých nástupců, jistě by se nestačili divit. Zásady agrotechniky, které byly pro tradiční hospodáře takřka druhou biblí, již dnes přestávají platit. Ani to, že k poli patří pluh již dnes u mnohých moderních pěstitelů neplatí.

To, že je tradiční zpracování půdy stále častěji nahrazováno minimalizačními technologiemi však není jedinou změnou. Novátorské hlasy se týkají i dalších zásad zakládání porostů, doporučují například sít ozimy časněji, snižovat výsevky atd.
V zářijové anketě časopisu Farmář jsme proto oslovili několik pěstitelů a zeptali se jich, kterým novinkám při zakládání porostů podlehli a proč.

Ing. Jiří Sobota, Zemědělská společnost Sloveč, a.s., Městec Králové:
Minimalizaci, kterou mnozí považují za moderní způsob hospodaření, my v našem podniku u ozimů uplatňujeme již od roku 1985. Pro ozimy tedy neořeme a jen mělce zpracováváme půdu již šestnáctým rokem. Je to jednodušší, rychlejší, kvalitnější a samozřejmě také méně nákladné zpracování půdy.
Tříleté zkušenosti máme již i s extrémně nízkými a velmi ranými výsevky. Významně jsme však plochu ozimů s velmi ranými výsevky zvýšili až v loňském roce. Výsevek jsme snížili na 140 kg/ha a seli jsme asi 6. září.
Při našem rozhodování vycházíme z vlastních pokusů. Zkoušeli jsme výsevky jak velmi rané, tak pozdní, od 100 kg/ha do 350 kg/ha. Z posledních výsledků jsme zjistili, že při velmi raných výsevcích postačí výsevek 100 kg/ha, při pozdním výsevu koncem října vychází nejlépe výsevek 250 kg/ha. Ukázalo se, že vyšší výsevek se již neprojevuje ve zvýšení výnosu,a proto výsevek 350 kg je i u velmi pozdě setých porostů zbytečný.

František Bagar, SKALAGRO, a.s., Skalička:
S úspěchem časně zakládáme porosty ozimů již několik let. Jde o to pěstovat obiloviny co nejekonomičtěji, časný výsev jednak zvýší výnosy, jednak se ušetří na osivu. Ne všechny odrůdy jsou však pro to vhodné a tomu je třeba podřídit jejich výběr.
Půdu zpracováváme klasickou technologií. Myslím, že v naších podmínkách má orba stále své opodstatnění, hospodaříme v horších a vlhčích podmínkách a na zaplevelených půdách. Některé prvky minimalizace však také přijímáme.

Oldřich Hlaváček, ZEMOS, a.s., Velké Němčice:
Nelze říci, že bychom těmto novinkám podlehli, my jsme k nim byli donuceni. Vzhledem k tomu, že hospodaříme ve velmi suché oblasti, sejeme do mělce zpracované půdy. To ovšem nelze zaměňovat s bezorebným setím či setím do nezpracované půdy. Z výměry ozimů 1100 ha jsme takto loni založili 850 ha a v letošním roce chceme tuto výměru ještě zvýšit.
Výhody mělkého zpracování půdy vidím především v hospodaření s vláhou. Za neméně důležitý přínos považuji urovnání pozemku. Díky němu se mohla zvýšit pojezdová rychlost postřikovačů a kombajnů. Nelze jednoznačně tvrdit, že minimalizace je o úspoře nafty. Pravdou však je, že i toho se nám podařilo dosáhnout.
Je nutné říci, že tato technologie je ucelený systém, který má velmi přísná pravidla, jež je nutné dodržovat. Patří k nim provedení dvou podmítek, přerušení zeleného mostu, důsledná ochrana atd. Sami jsme se letos u řepky přesvědčili, že pokud se například jedna podmítka vynechá, významně se to projeví na výnosu.
Letos jsme u obilovin dosáhli výnosů, jaké nepomatujeme, a jsem přesvědčen, že to bylo díky založení porostů a fungicidní ochraně, nikoliv výživě.
To, že je vhodné snižovat výsevky se potvrdilo především loni, kdy byla většina porostů přehoustlých. Osvědčuje se nám to i při minimalizaci, kde se díky hospodaření s vláhou zlepšila vzcházivost. Úspora osiva vyplývající z nižšího výsevku není, i při dotaci na jejich nákup, nepodstatná.

Petra Vaňatová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *