Bioplyn z kukuřice příležitostí

Bioplynová stanice má pro zemědělce velké kouzlo. Prostřednictvím výroby elektrické energie z bioplynu dokáží kontrolovat uzavřený cyklus od prvovýroby až po prodej konečného výrobku. Ekonom by řekl, že prvovýrobce zcela ovládá svoji výrobkovou vertikálu, což mu umožňuje získat maximální podíl na vytvořené přidané hodnotě.

Po překonání nástrah ekonomického slovníku lze přiznat, že mnoho podobných příležitostí zemědělci nenajdou. Také v případě dodávek řepky, cukrovky a obilí na tekutá biopaliva zůstává prvovýrobce v pozici „pouhého“ smluvního dodavatele.
Seminář společnosti Schaumann ČR, s. r. o., v Rostěnicích, přinesl účastníkům spoustu zajímavých informací. Neprobíraly se výhradně otázky dotací, přípravy projektů a provozu zemědělské bioplynové stanice, ale hlavní pozornost se věnovala přípravě kvalitního substrátu – kukuřičné siláže.

Vše stojí na produkci metanu
„Před čtyřmi lety jsme si ve firmě položili otázku, co je třeba změnit na konzervaci siláže, aby byla vhodná pro výrobu bioplynu,“ uvedl svůj výstup Dr. Jörg Winkelmann z rakouské firmy Lactosan Starterkulturen GmbH. Jednoznačně je nutné zajistit dostatek živin pro bakterie tvořící metan. Jeho obsah v bioplynu se podle něj pohybuje mezi 50 a 58 procenty v případě, že výchozí substrát pro fermentaci tvoří energetické rostliny a kejda. Jak dále vysvětlil, bioplyn ze zemědělské bioplynové stanice obsahuje 25 až 45 procent oxidu uhličitého, dvě až sedm procent vody, do dvou procent stop (??) různých plynů a méně než procento sirovodíku.
Při výběru vhodného substrátu Jörg Winkelmann zmínil zejména rostliny bohaté na škrob. K výrobě bioplynu je možné použít siláž z celých rostlin kukuřice, šrotované kukuřičné zrno, CCM a vlhké obilí a všechny obiloviny pro GPS. Z ostatních energetických rostlin vyskytujících se v osevních sledech doporučil také žito na zeleno, trávu a jetelotrávu a čiroky – cukrový, eventuálně súdánský. Naopak varoval před použitím biomasy z okrasných travních ploch a dalších materiálů získaných při údržbě krajiny. „Podle současných výzkumů se projevují jako těžce zkvasitelné substráty a k výrobě bioplynu nejsou ekonomicky efektivní.“

Čemu věnovat pozornost
Přes rozmanitost vstupní hmoty by provozovatel zemědělské bioplynové stanice měl zajistit její optimální nařezání. Podle představitele firmy Lactosan by se teoretická délka řezanky měla pohybovat mezi čtyřmi až osmi milimetry, což zajišťuje snazší míchání substrátu ve fermentoru a vyšší produkci bioplynu.
Výtěžnost bioplynové stanice také závisí na ztrátách energie v průběhu silážování a skladování organické hmoty. Ty mohou být ovlivnitelné nebo neovlivnitelné. Chybnému průběhu fermentace se lze vyhnout použitím vhodného konzervantu, který též omezuje anaerobní nestabilitu během skladování, vybírání a při meziskladování. Naproti tomu mezi neovlivnitelné faktory patří zavadání materiálu a ztráta vody, prodýchávání a ztráty energie způsobené fermentací.

Nezapomenout na konzervanty
Návštěvníci semináře v Rostěnicích se mohli seznámit s možností aplikace konzervantů Silasil Energy a Silasil Energy G. Konzervant Silasil Energy obsahuje speciální bakterie mléčného kvašení a aktivní bakterie tvořící kyselinu octovou. Používá se na sacharidové substráty, jako jsou siláž z celých rostlin kukuřice, CCM nebo obilnin pro GPS. Dávkuje se jeden gram přípravku na tunu čerstvé hmoty. Druhý zmiňovaný, Silasil Energy G, je vhodný na fermentaci vlhkého substrátu chudšího na cukr a bohatšího na bílkoviny. Tento konzervant se aplikuje na trávy, jetelotrávy, na žito na zeleno a na různé meziplodiny.
Odborníci však upozorňují, že silážní přípravky nejsou samospasitelné. Energeticky bohatá siláž na výrobu bioplynu se neobejde bez důkladného udusání hmoty v silážním žlabu a bez patřičného zakrytí. Jörg Winkelmann uvedl výsledky pokusu, v němž se porovnávala velikost ztrát sušiny v závislosti na zakrytí substrátu. Obě průjezdné jámy se naplnily a udusaly stejnou hmotou. První se po naskladnění ponechala bez zakrytí a ta druhá se odborně uzavřela spodní fólií, hlavní fólií a ochrannou silážní sítí. Rozdíl ve ztrátě sušiny činil jednu pětinu v neprospěch nezakryté varianty.

Diskuse nad uzavíráním silážních jam
Uzavírání silážních jam vyvolalo v sále různé otázky. Někteří zemědělci se v Německu setkali s naskladněnou jámou pokrytou kejdou. Jörg Winkelmann rázně vyvrátil domněnky o možnostech nahrazení fólií tímto odpadem živočišné výroby. Jak dále prohlásil, pravděpodobně to souviselo s již neexistujícím pravidlem pro dotační titul, který umožňoval pěstování kukuřice na půdě uváděné do klidu. Prémie šlo čerpat za předpokladu, že farmář siláž pro krmivářské účely znehodnotil.
Vzhledem k tomu, že celá prezentace rozváděla problematiku zemědělské bioplynové stanice zpracovávající směs fytomasy a kejdy, vyskytl se dotaz, co dělat, když kejda není k dispozici. Představitel společnosti Lactosan navrhl využít suchou cestu fermentace nebo navezení kejdy do fermentoru na počátku výroby bioplynu a její neustálé zapracovávání do nově přivezeného rostlinného materiálu.

Výnos zelené hmoty prioritou
„Volba konkrétního hybridu kukuřice závisí na plánovaném využití sklizené hmoty,“ konstatoval Ing. Luděk Novotný ze společnosti Saaten-Union CZ, s. r. o. „Rozeznáváme silážní hybridy, zrnové hybridy a hybridy pro speciální užití, například pro výrobu bioplynu,“ uvedl. Přitom nezapomněl zdůraznit, že v posledně jmenované oblasti mají ve firmě již tříleté zkušenosti.
Z nabídky Saaten-Union vyzdvihl nejprve univerzální hybrid System (FAO 240), který se hodí na zrno, siláž i na výrobu bioplynu. „Není to stay green, ale má speciální způsob dozrávání,“ upřesnil charakteristiky odrůdy Luděk Novotný. V průběhu dvoutýdenního až třítýdenního prodlouženého sklizňového okna dochází k velmi pozvolnému nárůstu sušiny v rostlině. Je tak méně pravděpodobné, že pěstitelům vhodný termín sklizně uteče.
Jedním ze speciálních hybridů na krmnou siláž a pro výrobu bioplynu je loňská novinka Subito (FAO 260). Ta podle pokusů ÚKZÚZ z minulého roku dosáhla průměrné výšky 291 centimetrů a poskytla 73,6 tun zelené hmoty z hektaru. Luděk Novotný vidí Subito jako jednoznačnou jedničku na bioplyn ve svém segmentu ranosti.
Závěrem Luděk Novotný shrnul základní faktory úspěšnosti při sklizni kukuřice na bioplyn: Je třeba dodržet sušinu regulací výšky strniště, zajistit kratší řezanku pro maximální utěsnění siláže a použít vhodný přípravek pro tvorbu kyseliny octové.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *