Chovy podporuje produkce energie

„Staré chlévy nám padaly na hlavu a od jedné prasnice jsme dosahovali užitkovosti jen 16 až 18 selat. Stáli jsme před rozhodnutím co dál,“ vzpomíná na dobu před deseti lety Josef Žid, předseda představenstva Zemědělského obchodního družstva Starosedlský Hrádek. „Buď chov prasat zrušíme, anebo se do něj pustíme pořádně. Nakonec jsme si řekli, že chov prasat do prvovýroby patří, a rozhodli se pro druhou variantu.“

V roce 2006 družstvo otevřelo novou výkrmnu postavenou zhruba za 20 milionů korun a přebudovalo objekt v sousedních Tochovicích na porodnu selat za podobnou investici. Obnova stájí a deset let práce je znát, je dosahováno užitkovosti kolem 23 až 24 kusů, těsně po rekonstrukci zhruba před deseti lety to bylo i 28 kusů selat.

Rozpor dnů a let

Tímto pěkným výsledkem by mohl náš krátký příběh vesele končit, jenže on pokračuje dál. Jen co se podařilo chov prasat rozjet, spadla cena vepřového. Ze zhruba 35 korun až na současných, likvidačních 24 korun. „Šedesát procent vepřového se k nám dováží, na cenách se odrazilo i embargo na vývoz do Ruska. Cena je tak nízko, že nám ztrátu nenahradí ani dotace na tento sektor. Chov by se stal rentabilním při ceně kolem 32 korun za kilogram,“ odhaduje Josef Žid. Družstvo chová 1350 prasat ve výkrmu a v porodně má dalších 180 prasnic.

Zemědělci jsou zkrátka vystaveni zásadnímu rozporu – své peníze vkládají do nových záměrů s výhledem na dlouhá léta dopředu, přitom ovšem vůbec nemohou tušit, co jim trhy ruku v ruce s dnešní politikou provedou následující den.

Podpora chovů

Ale ani zde náš již ne tak veselý příběh nekončí. Zásadní zásah do prvovýroby v něm učinilo spuštění bioplynové stanice 29. listopadu 2012. Tohle zařízení s výkonem 835 kW vybudované za částku kolem sto milionů korun je v současnosti jediným jistým a pravidelným zdrojem peněz, protože ani chov skotu s 580 dojnicemi, lépe řečeno mléčný sektor, není vzhledem k současným cenám ziskový. Naopak je to právě bioplynová stanice, jejíž příjmy jsou schopné již zmíněné chovy z větší části dotovat a pomáhají je družstvu udržet. Její teplo navíc vytápí objekty v areálu družstva včetně hlavní administrativní budovy. „Nabídli jsme, že bychom mohli rozvést teplo do celého Starosedlského Hrádku, ale zdejší obyvatelé doposud nejeví zájem,“ posteskl si Josef Žid.

Dokázali byste si před nějakými 15, 20 lety představit, že se zemědělci budou stávat i producenty energie, aby vůbec zachovali to, čemu se věnovali původně – zemědělství? Zemědělské obchodní družstvo Starosedlský Hrádek určitě není prvním, ani posledním podnikem v naší zemi, který se snaží neustálé kolísání cen zemědělských komodit nějakým způsobem řešit.

Na vyšší výměru nová řezačka

Podobně jako zvířata musí se bioplynová stanice pravidelně krmit, ať už hovězí či prasečí kej­dou, travní senáží a siláží z kukuřice. Kvůli tomu v roce 2012 vzrostla její plocha na 600 hektarů a zároveň se pořídila nová sklízecí řezačka. „Předtím jsme devět let, od roku 2003, sklízeli s řezačkou John Deere 7300. Jenže plochy kukuřice jsme rázem navýšili o 200 hektarů a nebyli jsme si jisti, zda by to zvládla, přestože jsme s ní neměli nikdy žádný závažnější problém, kvůli kterému by den nebo dva stála. Ale už měla svá léta a časové prostoje si nemůžeme dovolit. Proto jsme koupili novou řezačku John Deere 7350 se sběracím ústrojím a s osmiřádkovým kukuřičným adaptérem a udělali jsme dobře,“ vysvětluje Josef Žid.

Nemám důvod to měnit

„S technikou John Deere jsem spokojený. Nechci žádnou značku povyšovat ani snižovat, ale nezávisle ze svého pohledu musím potvrdit, že základem je velice kvalitní a včasný servis. A když mi něco funguje, nemám důvod to měnit,“ je přesvědčený Josef Žid a přiznává, že má ještě jednu obrovskou výhodu – servisního technika –  v nedalekém středisku firmy STROM Praha v Milíně dělá soused ze vsi. „Známe se dlouho a velice dobře. Stačí zavolat a za pár minut je tady. Čas hraje svoji roli, zvlášť když je třeba špatné počasí.“

Záleží na tom, kdo sedí za volantem

I přes končící zimu a nástup jara v době reportáže se to v areálu družstva hodně zelená. Devět traktorů John Deere zastupují modely 6910, 6630, 7800, 7810, 7820, 7530, 7930, 8220 a 8310R.

„Všechny pořád jezdí, včetně toho nejstaršího traktoru 7800 z roku 1994. Pracují v rostlinné výrobě a každý má svého řidiče. Víme, jak to chodí, když má někdo svůj traktor, tak se o něj stará, hledí si jej, protože si toho váží. Samozřejmě jsou poruchy ovlivnitelné a neovlivnitelné, ale u stroje spočívá 99 procent úspěchu v člověku, který sedí za volantem. Kdybyste za něj posadil nějakého lempla, musel byste opravovat pořád, bez ohledu na značku,“ tvrdí Josef Žid. Podle něj ale není úplně snadné šikovného a práci v zemědělství oddaného zaměstnance najít, protože mladé lidi z venkova spíš láká život ve větších městech. Mezi 15 traktoristy v sezóně tak vypomáhají i pracovníci v důchodovém věku.

Sklizeň obilovin obstarávají sklízecí mlátičky John Deere 9660WTS, S690 z roku 2008 a dva modely T660, přičemž ten druhý byl pořízen teprve loni na podzim. Z jelení stáje pochází rovněž diskový secí stroj 740 se záběrem devět metrů pracující v soupravě s traktorem John Deere 7820 a svinovací lis 580 lisující v soupravě s traktorem John Deere 6630.

Pro zvířata i ‘bioplynku‘

Zemědělské obchodní družstvo Starosedlský hrádek se nachází na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje v bramborářské výrobní oblasti. Zaměstnává kolem osmdesátky lidí a hospodaří na výměře zhruba 2500 hektarů, přičemž 2280 hektarů zaujímá orná půda. Zbytek tvoří trvalé travní porosty. Senem a travní senáží se krmí hospodářská zvířata a také sytí bioplynová stanice.

Z hlavních plodin se na 650 hektarech pěstuje pšenice, 600 hektarů zaujímá kukuřice, sklízí se jak pro potřeby skotu, tak pro bioplynovou stanici. Na 300 hektarech roste řepka, stejnou rozlohu mívá i ozimý ječmen pěstovaný pro krmné účely. Na významné části výměry je i sladovnický ječmen (150 hektarů), jetel (150 hektarů) a vojtěška (80 hektarů). Deset hektarů ovsa je určeno též pro krmné účely a tři až čtyři hektary brambor zase pro členy družstva a malospotřebitele.

Podnik má také vlastní dílnu se sedmi opraváři a jedním mechanizátorem, a vedoucím obsluhy bioplynové stanice. Hlavní areál družstva je rozlehlý a je na něm vidět, jak se část po části zvelebuje. „Tady u nás je a bude pořád co dělat, chtěli bychom opravit a nově využít některé objekty, například staré stáje,“ plánuje Josef Žid. „Až přijedete příště, bude to u nás vypadat zase jinak.“

 

Pavel Pánek

Foto:

Digestát z bioplynové stanice se vrací jako vysoce kvalitní hnojivo zpátky na pole

V roce 2012 si kvůli větší výměře kukuřice pořídilo družstvo novou řezačku John Deere 7350, která nahradila svoji devět let starou předchůdkyni John Deere 7300

Předseda představenstva ZOD Starosedlský Hrádek Josef Žid a bioplynová stanice, která je pro družstvo pravidelným a jistým zdrojem příjmů

Kromě prasat chová družstvo 1600 kusů skotu

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *