DOPRAVA SLÁMY PŘI SKLIZNI

Rozsah výroby zrnin a olejnin určuje množství vyrobené slámy jako vedlejšího produktu. Přestože od roku 1990 v České republice neustále klesají průměrné výnosy zrna i slámy, a to jak obilovin, tak i luštěnin a olejnin a nedochází s výjimkou řepky ke zvýšení výměry těchto plodin, převyšuje produkce slámy její skutečnou potřebu. Je to způsobeno výrazným poklesem živočišné výroby, zejména chovu skotu i tím, že nedošlo k energetickému a průmyslovému využití slámy v takovém rozsahu, jak se předpokládalo. Sláma se tak často stává nechtěným produktem, který jen zvyšuje náklady na hlavní výrobek. Pokud nebudou vyšlechtěny odrůdy s příznivějším poměrem hmotnosti zrna a slámy, nebo se nepodaří vytvořit podmínky pro její racionální využití, bude tento problém trvat i nadále.

V České republice se v současné době vyrobí ročně asi 9,8 mil. tun slámy, z toho 8,3 mil. tun slámy obilovin, 1,3 mil. tun olejnin a 0,2 mil. tun luskovin.
I když se poměr hmotnosti zrna a slámy u nových odrůd mění ve prospěch zrna, převyšuje stále množství vyrobené slámy produkci zrna.
Využití slámy (obr. 1) se postupně přesouvá z živočišné výroby k jejímu využití k energetickým a průmyslovým účelům, ale především k jejímu použití jako organického hnojiva.
Podobně jako v ostatních hospodářsky vyspělých státech se i u nás postupně snižuje spotřeba slámy v živočišné výrobě. Odhaduje se, že se v živočišné výrobě uplatní asi 30 až 40 % z vyrobeného množství slámy obilovin, a to především jako stelivo. Jako objemné krmivo pro skot si zachovává význam zejména ječná sláma jako doplněk glycidových krmiv. Kvalitní ječná sláma může mít vyšší výživnou hodnotu než nekvalitní seno.
Pro energetické účely lze využít všechny druhy slámy. Největší výhřevnost má řepková sláma. Uplatní se především sláma lisovaná, ale i sláma ve formě pelet a briket. Sušina slámy by měla být vyšší než 80 %.
Sláma se uplatňuje i v průmyslu, a to především k výrobě příčkových a izolačních panelů, k výrobě papíru, v lihovarském průmyslu apod.
Pro zemědělskou výrobu má sláma značný význam i jako organické hnojivo. Význam tohoto využití se zvyšuje úměrně s tím, jak klesá počet skotu a tím i množství stájových hnojiv, především slamnatého hnoje.
Zaoráním slámy se obohacuje půda humusem a zlepšuje se půdní struktura. Nejvhodnější pro organické hnojení jsou slámy luskovin, řepky, kukuřice a slunečnice, které mají vhodnější poměr dusíku k uhlíku (1 : 20 až 30) než sláma obilovin (1 : 80 až 90).
Podmínkou pro dobré zapravení slámy do půdy je její pořezání, rozdrcení nebo naštípání a rozptýlení na celou plochu pole. Takto upravená sláma se lépe v půdě rozkládá. Požaduje se, aby 80 % částic bylo kratších než 200 mm. Částice delší než 300 mm se mají vyskytovat pouze ojediněle. Má-li být hnojení slámou účinné, je třeba jej doplnit vyrovnávací dávkou dusíku. Jinak mikroorganismy, které rozkládají slámu, odebírají dusík z půdy. Vyrovnávací dávka by se měla pohybovat kolem 1 kg dusíku na 100 kg slámy.
Vhodné je použít močůvku (v dávce 20 až 40 t/ha) nebo kejdy (v dávce 20 t/ha) při zaorávce slámy. Pak odpadá dohnojování slámy dusíkem.
Vzhledem ke svým fyzikálně mechanickým vlastnostem, především nízké objemové hmotnosti, patří sláma k zemědělským materiálům, které se vyznačují vysokými náklady na ložné a přepravní operace. Z toho vyplývá, že sklizeň slámy a její doprava je obvykle 1,6 až 2,4krát náročnější na potřebu živé práce než sklizeň a doprava zrna. Náklady na sklizeň a dopravu slámy jsou stejné, ale i až 1,4krát vyšší než náklady na sklizeň a dopravu zrna. Proto je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost bilancování spotřeby slámy a sklízet pouze tu slámu, pro kterou je užití. Ostatní slámu využít po její úpravě (řezáním, drcením, štípáním) k obohacení půdy organickou hmotou.
Pro rozptýlení slámy na povrch pole je účelné využít vhodných nesených drtičů (štípačů) na sklízecích mlátičkách. Předností tohoto postupu je především to, že po sklizni zrna je pozemek ihned připraven pro následující operace a výrazně se sníží náklady, které by bylo nutno vynaložit na úpravu slámy jinými stroji (řezačkami, mobilními drtiči nebo štípači apod.). Úprava a rozptýlení slámy po poli mobilními drtiči si vyžádá 60 až 95 Kč/t přímých nákladů, zatím co vícenáklady na drcení slámy neseným drtičem na sklízecí mlátičce se pohybují mezi 23 a 46 Kč/t. Nedostatkem použití nesených drtičů je zvýšení nároků sklízecích mlátiček na výkon motoru a zvýšení jejich hmotnosti.
Způsob řešení dopravy slámy při sklizni podstatně ovlivňuje druh použitého sklízeče a jeho technicko-exploatační parametry.
Sklízeč může být zároveň i nakládačem, který plní dopravní prostředky (sběrací lis na standardní balíky s vrhačem balíků nebo ližinami, sběrací řezačka) nebo vlastní ložný prostor (sběrací vozy).
Některé sklízeče zabezpečují pouze úpravu materiálu do stavu vhodného pro další manipulaci (dopravu, ložné operace) a skladování (lisy na standardní a velké balíky), ale ložné operace zajišťuje jiné manipulační zařízení (nakládač, hydraulická ruka dopravního prostředku, nakládací zařízení paletizačního vozu apod.).
Volba druhu sklízeče je závislá na způsobu využití slámy a na přepravních vzdálenostech.
Vysokotlaké lisy na standardní balíky patřily k základnímu vybavení zemědělských podniků pro sklizeň slámy. Od konce šedesátých let jsou postupně nahrazovány ekonomicky výhodnějšími sběracími návěsy, v posledních deseti letech pak i lisy na velké balíky válcového nebo hranolového tvaru.
V našich zemědělských podnicích se uplatnil lis K 453 vybavený vrhači balíků nebo ližinami, kterými jsou balíky dopravovány do ložného prostoru paralelně jedoucího dopravního prostředku.
Vysokotlaké lisy na standardní balíky vytvářejí nejčastěji balíky o výšce 350 až 400 mm, šířce 450 až 500 mm a volitelné délce od 900 do 1100 mm. Hmotnost balíků je obvykle 12 až 14 kg, objemová hmotnost slisované slámy 80 až 160 kg/m3. Výkonnost těchto lisů je 6 až 10 t/h. Požadovaným energetickým prostředkem je traktor o výkonu motoru 40 až 60 kW. Náklady na lisování slámy lisy na standardní balíky se pohybují mezi 160 až 300 Kč/t.
Jsou-li lisy vybaveny vrhačem balíků nebo ližinami, jsou vhodným dopravním prostředkem přívěsy popř. návěsy s nástavbou o objemu 30 až 40 m3. Pak hmotnost přepravované slámy v dopravním prostředku je 3,5 až 5 tun a náklady na přepravu jsou podle přepravních podmínek 6 až 14 Kč/t při přepravní vzdálenosti 1 km.
Pro přepravu standardních balíků uložených lisem na povrch pole se používají různé speciální dopravní prostředky, které balíky naloží, převezou, často i uskladní.
Lisy na standardní balíky se mohou uplatnit i v současné době, a to především u menších zemědělských podniků s malou koncentrací zvířat.
Při sklízení lisované slámy se přechází v zahraničí i u nás od lisů na standardní hranolové balíky k lisům na velké hranolové a válcové balíky.
V západní Evropě za poslední desetiletí klesl počet standardních lisů na 1/4, počet lisů na velké balíky vzrostl 3x.
Z lisů na velké válcové balíky jsou pro lisování slámy vhodné především lisy s variabilní lisovací komorou, které vytvářejí balíky o průměru 1,2 až 1,8 m a délce 1,2 m. Hmotnost balíků je 180 až 250 kg a objemová hmotnost slisované slámy 90 až 160 kg/m3. Výkonnost těchto lisů při lisování slámy je 10 až 15 t/h. Náklady na lisování jsou 125 až 200 Kč/t.
Z lisů na velké hranolové balíky jsou nejběžnější a pro lisování slámy vyhovující tzv. lisy protlačovací. U těchto lisů protlačuje píst lisovaný materiál lisovacím kanálem. Tím se zvyšuje objemová hmotnost materiálu. Šířka lisovacího kanálu bývá 0,8 až 1,2 m, výška 0,4 až 1,25 m. Délku balíku je možno volit od 0,7 m do 3 m. Hmotnost balíků je obvykle 190 až 280 kg při objemové hmotnosti slisované slámy 140 až 180 kg/m3. Výkonnost lisů na velké hranolové balíky je 22 až 28 t/h, náklady 160 až 250 Kč/t.
Pro nakládku a uskladnění velkých balíků se uplatňují čelní traktorové nebo samojízdné nakládače (manipulátory) vybavené vhodným pracovním nářadím (svěrací čelisti, vidle na válcové balíky apod.).Jejich výkonnost při nakládání balíků na poli je 4 až 6 t/h a náklady 100 až 140 Kč/t, výkonnost při stohování balíků je 5 až 10 t/h při nákladech 95 až 100 Kč/t.
Válcové balíky využívají, vzhledem k svému tvaru, ložný prostor dopravního prostředku méně než balíky hranolové a jsou obvykle i lehčí. Proto náklady na jejich přepravu jsou vyšší (7 až 16 Kč/t při přepravní vzdálenosti 1 km) než je tomu u velkých balíků hranolových (5 až 12 Kč/t).
V současné době se stále převážná část slámy dopravuje sběracími návěsy. Pro sklizeň slámy jsou vhodné sběrací návěsy s rotačním plnicím ústrojím s řízeným pohybem prstů vybavené řezacím ústrojím o rozteči nožů 40 až 150 mm. Tyto sběrací návěsy splňují požadavky na délku slámy po pořezání, která je u slámy určená ke krmení 50 až 150 mm a u slámy k podestýlání 200 až 300 mm.
Při nakládání slámy dosahují sběrací návěsy výkonnosti 10 až 15 t/h. Pro sklizeň slámy mají mít ložný objem nejméně 40 m3, lépe 60 m3. Objemová hmotnost pořezané slámy v ložném prostoru návěsu je při jeho zaplnění 40 až 70 kg/ m3. Náklady na nakládání slámy jsou u sběracích návěsů 100 až 120 Kč/t. Náklady na přepravu při přepravní vzdálenosti 1 km jsou 25 až 40 Kč/t, náklady na vykládání 7 až 11 Kč/t při výkonnosti 80 až 120 t/h.
Slámu dopravenou sběracími návěsy je vhodné ukládat do otevřených kůlen nebo stohovat. K uskladňování slámy používané nakládače mají výkonnost 8 až 15 t/h a náklady 70 až 125 Kč/t.
Orientační údaje o vhodnosti použití různých pracovních postupů pro sklizeň slámy vzhledem k přepravní vzdálenosti jsou uvedeny na obr. 2.

Závěr

Sklizeň, doprava a uskladnění slámy patří v zemědělských podnicích k nejnákladnějším a na živou práci nejnáročnějším operacím. Proto by se mělo sklízet jenom takové množství slámy, které bude možno využít v živočišné výrobě nebo k energetickým a průmyslovým účelům a ostatní slámu využít jako organické hnojivo. Způsob sklizně je určen především předpokládaným užitím slámy a přepravní vzdáleností. Z ekonomického hlediska je nejvhodnější do přepravní vzdálenosti 2 až 3 km sklízet a přepravovat slámu sběracími návěsy, nad tuto vzdálenost do přepravní vzdálenosti 4 až 6 km mají nejnižší náklady na sklizeň a dopravu slámy pracovní postupy založené na použití lisů na velké válcové balíky. Nad tuto přepravní vzdálenost vykazují nejnižší přímé náklady lisy na velké hranolové balíky.
Lisy na standardní balíky a na ně navazující dopravní systémy se uplatní u menších zemědělských podniků a všude tam, kde je nutno s balíky ručně manipulovat.
Ing. Otakar Syrový, CSc., Výzkumný ústav zemědělské techniky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *