Ekopanely lisované ze slámy

Sláma byla jako stavební materiál využívána od nepaměti. Vítězila svou dostupností a snadnou „montáží“. Po éře doškových střech sláma musela vyklidila pozice a přenechala je modernějším materiálům. V poslední době, kdy mnoho lidí má již „ekologické podvědomí“ nabývá tento, pro zemědělce v podstatě odpadní materiál opět na významu. Zvláště, když se sláma stává materiálem nikoli pro střechu, ale přímo zdivo coby panel lisovaný ze slámy.

Příběh panelů z lisované slámy začal již hodně dávno, ve Švédsku v roce 1936, kdy se poprvé rozjela výroba lisování panelů ze slámy pro stavební účely. Možná by byl projekt zanikl kdyby zajímavou novinku (zejména cenou) nerozšířil jakýsi Mosesson na anglické ostrovy, kde došlo k první průmyslové výrobe ekopanelů. Anglie a švédsko jsou země, kde je možné spatřit „slaměné“ domy s historií několik desítek let. U nás je to také možné, ale jejich historie je mnohem kratší. Ale nepředbíhejme.
Na počátku éry českých ekopanelů stála firma Agrotrend ing. Jana Bareše, která tuto výrobní linku dle vlastního námětu vyvinula. Po třech letech zkoušek a úprav je linka od roku 2000 schopna produkovat ekopanely požadované kvality.
Vstupním zařízením je dopravníkový pás s dvěma rozdružovači, po kterých následuje čistící zařízení. Poté sláma vhodná k výrobě desek vstupuje do lisu, který slisuje vrstvu stébel na 6 cm tloušťku a z obou stran ji polepí tuhým kartonem. V průběhu technologického procesu se do slámy přidává impregnace proti škůdcům. Tvářecí zařízení tak vytlačuje nekonečný pás panelů, které se pak řežou na délku požadovanou zákazníkem. Řezné hrany jsou opatřeny polepem.
Využití slaměných panelů
Šest centimetrů silný panel má ve stavebnictví široké využití. Příčky, půdní vestavby, podhledy, podlahy, zateplení objektů, ztracené bednění a řada dalších možností. Firma má několik typových studií domů, vlastní instalace desek trvá kolem dvou týdnů, celkové dokončení stavby do dvou měsíců. Takže rychlost stavby je proti stavbě tradiční technologií výrazně vyšší.
Výhody a nevýhody slámy
Hlavní výhodou slámy je její příznivá cena a vysoká užitná hodnota. Ekopanel je při srovnání celkových nákladů levnější než desky sádrokartonové, dřevotřískové, překližkové či dřevovláknité. Materiál snáší zacházejí srovnatelné s měkkým dřevem, může být vrtán, řezán, lepen, spojován hřebíky, umožňuje omítku, štuk. Nátěry i tapety. Panely neobsahují dostatek kyslíku k hoření, byl zařazen do skupiny C1, tedy mezi materiály těžce hořlavé a jejich požární odolnost dosahuje 30 minut. Při hoření neuvolňuje žádné toxické plyny z chemických adheziv (protože je logicky neobsahuje) jako ostatní stavební materiály. Mnozí dnes také ocení ekologičnost celého procesu, i papír na polep panelů je totiž recyklovaný.

Ekopanely mají dobré konstrukční vlastnosti, mohou být použity jako samonosné příčky nebo zdi až do výše 3 m a dále jako samonosné pochůzné zakrytí střech a podhledů. Panely jsou méně náchylné poškození než sádrokarton. Z jejich největších výhod je vynikající tepelně izolační vlastnost v kombinaci s vysokou schopností akumulace tepla a příznivými difúzními vlastnostmi, při tloušťce 60 mm nemá tepelnou vodivost (λ)vyšší než 0,113 W/mK a tepelný odpor R = 0,58 m2/KW. Rovněž zvuková izolace je slušná, standardní ekopanel snižuje hladinu zvuku o 27 dB. Slaměný panel má hustotu kolem 400 kg/m3 a při tloušťce 6 cm váží jeden metr čtvereční 21,6 až 24,8 kg. Ekopanel snese bez deformace zatížení 981,3 MPa.

A jaké jsou nevýhody ekopanelů. První a hlavní zábranou jsou předsudky českých stavařů, pro které jsou materiály měkčí než dřevo tabu. Nikdo z nich si nespočítá, že díky menší tloušťce zdí a tudíž většímu vnitřnímu prostoru dochází k dalším úsporám. A že díky rychlosti výstavby, kdy se nečeká na schnutí betonu (kromě základové desky) je celý dům opět o něco levnější, protože kdo staví rychle, staví levně. Nevýhodou se může jevit i citlivost k vlhkosti, ovšem upřímně řečeno, kterému stavebnímu materiálu vody neškodí? Proto ochrany proti vlhkosti by měla být prioritní u každé stavby a nejen „slaměné“.
Požadavky na surovinu
Domácí slámy se „obrovskému žroutovi“ brzy začalo nedostávat, takže výrobce musí slámu nakupovat od okolních zemědělců. Za šestihodinový pracovní den linka zpracuje sedm tun slámy při 15 % odpadu. Znamená to výrobu 250 až 300 m2 panelů. Ideální vstupní surovinou jsou hranaté obří balíky o rozměrech 120 x120 cm a hmotnosti 450 kg. Sláma musí být skladována v suchu, tzn. pod střechou aby vlhkost nepřesahovala 14 %. Vhodná je sláma pšeničná či žitná, případně tritikale, ovšem jeho objem pěstování je v Čechách minimální. Velkou vadou je silné zapýření pozemku a následně materiálu, protože stébla pýru se drolí a zvyšují ztráty. Na příští sklizeň si hodlají výrobci nasmlouvat hlavně ve svém okolí minimálně 3 až 5 tisíc tun slámy.

František Meixner

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *