Hardi a jeho technický kurz

Výhradní importér strojů Hardi do České a Slovenské republiky, společnost Unimarco, a. s., pořádá každoročně ve spolupráci s mateřským závodem pro své obchodní partnery a zákazníky technický kurz. Jeho náplní je důkladné proniknutí do problematiky postřikovačů a principů postřikování vůbec. V nabytém programu se našly i okamžiky ke kulturnímu vyžití účastníků.

Program akce začal již po cestě autobusem do Dánska – sídla dvou výrobních závodů Hardi, kdy nám zástupci firmy Unimarco přiblížili něco z historie a současnosti výrobce a také celého Dánska. Tomu předcházela ještě cesta trajektem, která patří mezi zajímavé části cestování při návštěvách severských států.
Ve večerních hodinách prvního dne kurzu jsme se dostali na místo. Hardi Internacional disponuje pro potřeby pořádání technických kurzů školícím střediskem Hjalet s ubytováním. Protože bylo školící středisko firmy ještě obsazené, strávili jsme první noc v hotelu. Zde nás čekalo kromě uvítací večeře ještě seznámení s programem. Podle něj jsme pak následující den navštívili výrobní závod v Norre Alslev a další den výrobní závod v Taastrupu. Odpoledne pak zbyl ještě čas na prohlídku Kodaně, která leží jen nedaleko od Taastrupu.
Firma Hardi byla založena Harfigem Jensenem, který v roce 1957 přišel s nápadem membránového čerpadla. To dnes tvoří logo firmy.
Po přivítání v Hardi v Norre Alslev a seznámení se s výrobky a výrobními závody po celém světě jsme měli možnost nahlédnout do muzea dříve vyráběných a také si prohlédnout v současnosti produkované postřikovače. Těch Hardi v současnosti vyrábí velkou škálu, která zahrnuje ruční, zádové, polní postřikovače a rosiče, postřikovací vozíky, speciální postřikovače a mnoho dalších. Při jejich prohlídce byl čas i na dotazy účastníků. Ty vesměs směřovaly k u nás používaným strojům.
Výroba
Výrobní závod v Norre Alslev se zabývá produkcí rámů, ramen, nádrží, atd. Zajímavostí závodu by byla celá řada, uvedeme proto jen příklad. Jedním z nich je výroba plastových nádrží. Ty jsou vyráběny bezešvou technologií a tak jsou podstatně odolnější. O tom jsme se při exkurzi měli možnost názorně přesvědčit. Výrobní závod v Taastrupu produkuje především plastové díly, jako jsou trysky, kolínka, ventily, rozvaděče, ale také se zde kompletují některé skupiny strojů a celé stroje.
Další zajímavostí je výroba, která se řídí sezónností. V době nízké poptávky po postřikovací technice jsou na sklad vyráběny některé části a kompletovány montážní podskupiny strojů. V době zvýšené poptávky probíhá kompletace strojů přesně podle požadavků zákazníka. Výroba disponuje několika mezisklady dílů a centrálním skladem součástek. Ten je řízen elektronicky, kdy se v počítači automaticky nebo manuálně zaeviduje přesun daného dílu z jednoho úseku na druhý.
Zajímavým způsobem je zajištěno zásobování nakupovaným spojovacím a drobným materiálem. To má na starosti dodavatelská firma, která garantuje, že bude vždy na každém pracovišti dostatek potřebných součástí.
Zcela oddělený a na výrobě nezávislý je sklad náhradních dílů, kde je uložen téměř kompletní sortiment dílů. Některé součásti jsou již ve výrobě určeny do skladu náhradních dílů a jsou tudíž rovnou baleny do potřebných skupin včetně návodů k instalaci. K zatřídění a následnému vyhledání slouží počítače.
K vidění byla také zánovní lakovací linka, jejíž pořízení přišlo na 40 mil. DK. Lakované součásti se zavěsí na dopravník, který je ještě před zavezením do vlastní práškové lakovny ponoří do téměř dvaceti lázní, které mají za úkol chránit dokonale všechny části. Vrchní lak je potom nanesen ve formě prášku a upraven teplotou 250 °C. Jinak je tomu u dílů, jejichž součástí jsou plastové díly, jako např. čerpadla. Ta je nutné lakovat klasickými barvami, protože by vysokou teplotou docházelo k poškozování plastových částí.
V obou výrobních závodech se prolínaly klasické výrobní postupy se zcela moderními automatizovanými a robotizovanými pracovišti. Důvodem je postupné nahrazování starých klasických výrobních procesů novými. Jak jsme se dozvěděli, je zavádění nových technologií velice náročné a aby v konečném stadiu přineslo zjednodušení a zpřesnění výroby, je třeba daný stroj dokonale vyladit. Protože se tak děje bez odstavení výroby, nelze změnu technologií provést naráz.
Kontrola
Samotnou kapitolou je výroba trysek. I když jsou vyráběny přímo v halách v Taastrupu, podléhají vlastnímu systému kontroly na speciálním zařízení. Ta spočívá v náhodném otestování několika trysek z výrobní šarže. Pokud se stane, že testované trysky nevyhoví akceptovatelné odchylce, je celá šarže vyřazena a po recyklaci je hmota opět zařazena do výroby.
Navštívili jsme i kancelář vnitřní kontroly. Zde se jednak kontrolují veškeré součásti, dále pak jednotlivé technologické návaznosti a jejich dodržování, ale také se zde konstruují kalibrační součásti a přístroje potřebné při výrobě a její kontrole.
Jiné samostatné oddělení se stará o distribuci postřiku a s tím související vývoj trysek a vzduchové podpory. Zde jsme měli možnost vidět cvičné rameno postřikovače a mnoho diagnostických přístrojů využívaných při vývoji a zdokonalování distribuce postřiku. Bylo zajímavé vidět v laboratoři rozdíl mezi jednotlivými tryskami a také rozdíl mezi použitím podpory vzduchu.
I my jsme ještě před vlastní návštěvou oddělení distribuce postřiku měli možnost si sami provést kontrolu postřikovače. Ta spočívala jednak v jeho kalibraci a pak také ve vyhodnocení úletu při použití různých trysek s podporou vzduchu nebo bez ní. Později následovalo vyhodnocení a krátké školení o funkci jednotlivých trysek a jejich používání.
Hardi u nás
Od regionálního exportního manažera a našeho průvodce Hanse Nielse Andersena, jenž má na starost také Českou republiku, jsme se dozvěděli, že obdobné kurzy pořádá Hardi pro všechny své zástupce a obchodní partnery. Každý kurz je jemně upravován právě podle toho, které typy strojů daný trh poptává. A protože je v Česku velký zájem o velké hlavně tažené a samojízdné postřikovače, je kurz směřován tímto směrem. Část věnovaná aplikačním technologiím, tryskám, apod. je pro všechny účastníky shodná.
Při konstrukci velkých strojů vychází Hardi ze zkušeností z podniků s velkou rozlohou, které jsou v USA, Austrálii, ale také v České a Slovenské republice. Proto také první testování samojízdného stroje probíhalo právě v Česku. Z hlediska importu samojízdných strojů se Česká a slovenská republika řadí na první místo v Evropě. Z toho vyplývá i pohled Hardi na český trh.
Na dotaz, zdali dojde ke změně v systému prodeje na našem území po vstupu republiky do EU, Hans Niels Andersen odpověděl, že je firma Hardi plně spokojena se současnou situací, kdy se o import stará Unimarco, s nímž spolupracuje již 12 roků a následný prodej je uskutečňován prostřednictvím jeho zástupců. K tomu nám zástupce společnosti Unimarco Robert Mladenov sdělil, že vstup republiky do unie přinese při dovozu strojů mnoho ulehčení souvisejících s celními bariérami.
Co se týče novinek, protože je Hardi specialistou přes postřikovače, představuje často nějakou dílčí změnu nebo nový funkční prvek stroje. Obecně lze ale očekávat směřování k velkým strojům s vyššími záběry s tím, že Hardi nezapomíná na menší stroje. Důkazem je v nedávné době představená střední třída nesených postřikovačů Master.
V závěru posledního večera obdrželi účastníci spolu s malým dárkem diplom, který potvrzuje úspěšné absolvování kurzu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *