Historické milníky v konstrukci strojů McCormick

S příchodem průmyslové revoluce byla namáhavá ruční práce nahrazena stroji, což se následně projevilo i v zemědělství. Náhrada namáhavého ručního kosení luk, pastvin či lánů s obilím vedla k vzniku první mechanizace. Do července 1831 se datuje původ vynálezu první úspěšné mechanické sekačky (zvané sekáč). Srovnání této mechanické kosy proběhlo s konstatováním, že stroj sklízí obilí pětkrát rychleji a potřebuje mnohem méně úsilí než muž s ruční kosou nebo srpem, což znamenalo tehdy revoluční pokrok v zemědělství.

První byly prstové koňské sekačky či vazače na samovazech, jimž důmyslnou konstrukci vtiskl americký vynálezce Cyrus Hall McCormick (15. 2. 1809 –13. 5. 1884). Následně vybudoval budoucí strojírenské impérium International Harvester Copany (dnes součást koncernu CNH). Ovšem většího věhlasu, než jako úspěšný vynálezce, dosáhl díky obchodním úspěchům, částečné přeneseným i do politiky v tehdejší moderní společnosti. Též byl jedním z prvních, kdo uplatnil marketingové a prodejní síly (zavedením reklamních letáků), aby pronikl na trh se svými výrobky. Tím, jak docházelo k rozšiřování nových technologií ze zámoří, začalo i jeho strojní impérium s prvními dovozy do Evropy již od roku 1909.

Následně bylo rozhodnuto o postavení filiálky s výrobou pro Evropu ve městě Neuss v Německu. Od roku 1911 se tam rozběhla naplno výroba zemědělských strojů a fungovala až do roku 1961. Mezi prvními produkty vyrobenými v Evropě byly hlavně stroje na sklizeň pícnin a samovazy. Hlavní rozdíl mezi prvními a pozdějšími modely žacích strojů byl ve způsobu tažení koňskou či dobytčí silou. Prvních verze proto používaly centrální pohon lišty od pojezdového kola nářadí, který byl později nahrazen pohonem od vývodového hřídele traktoru. Toto řešení bylo zavedeno do sériové výroby až od roku 1950.

Pohon od pojezdových kol směřoval do středu převodovky, odtud následně vycházel přes dřevěnou ojnici určenou na pohon kosy. Podle trhu v Evropě, kam byly stroje dodávány (záleželo na pravidlech silničního provozu), bylo možné mít lištu jak na pravé, tak levé straně. Od roku 1930 začalo převažovat vyvedení žacích lišt na pravé straně. V dnešní době toto řešení bereme jako samozřejmost.

Byly vyráběny různé varianty pracovního záběru žacích kos od normální, střední až po velmi široké př: 1,07 m, 1,22 m, 1,37 m až 1,52 m. Se svou konstrukcí žacích prstových kos se tak řadily mezi špičku na trhu s tím, že byly dodávány i jiným konkurenčním výrobcům zemědělské techniky.

U většiny prvních  sekaček a samovazů byly zprvu použity komponenty na uzlovačích „McCormick“ nebo „Deering“. Tato jména se nesla i v tehdejším logu IHC. Vznik prvních uzlovačů se datuje rokem 1925. Tehdy měly stejnou konstrukci, odlišovaly se pouze v barevném provedení a označení typu. Od roku1950 došlo k ustálení barevného provedení strojů, slavné IHC CASE červenobílé.*

 

Vojtěch Hubálek

Celý článek najdete v Mechanizaci zemědělství 7/2017.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *