Jak často je nutná změna v nastavení sklízecí mlátičky v průběhu sklizňového dne?

Ivoš Tomášek, specialista na sklizňovou techniku, AGRALL zemědělská technika a.s.

 

Co se týká nutnosti změny v nastavení sklízecí mlátičky, je to otázka zejména stavu porostu a podmínek sklizně. Když vezmu takový základ, tak bych měl nastavení měnit minimálně třikrát až čtyřikrát denně (ráno vlhko, poledne sucho, večer vlhko). K tomu mi přibývají další důležité faktory (například rovnoměrnost zralosti a výnosu na poli, podélná svažitost terénu).
Což znamená, že pokud chci výkonnost stroje využívat v co nejvyšší míře, měl bych v rámci pole měnit nastavení stroje při změně těchto podmínek:
- vlhčí (nezralý) porost - zhoršená separace zrna ze slámy
- přeschlá sláma - vyšší lámavost, vyšší zatížení čištění
- zaschlé zrno, málo hmoty - horší výmlat, nutno agresivněji mlátit
- jízda do svahu a ze svahu - jiný tok materiálu na čištění
Kromě změny množství materiálu, kterou lze často vykompenzovat pouhou změnou rychlosti jízdy tak, aby přísun materiálu do stroje byl stále na stejné úrovni, je pro zachování výkonnosti stroje v ostatních případech nutno provést nějakou úpravu nastavení mlácení, separace nebo čištění. Pak je to jen otázka řidiče, jeho znalostí a vůle to provést.
Proto Claas nabízí systém Cemos Auto Treshing, který na všechny tyto změny reaguje a upravuje nastavení stroje.
Co se týká kontroly ztrát, je nutné na každém poli provést a nebo zkontrolovat nastavení ztrátoměrů (optimální, tedy 1% ztráty závisí na výnosu a velikosti zrn). Pak už je stačí zkontrolovat ještě jednou v průběhu sklizně daného pozemku, jestli skutečnost odpovídá tomu, co jsem si nastavil a ukazuje počítač.

 

 

 

Lukáš Král, poskytovatel zemědělských služeb

 

Četnost změn nastavení sklízecí mlátičky závisí na rychlosti měnících se podmínek během sklizňového dne. Ty se mohou měnit každou minutou,  tak jako na bojišti. Musíme brát v úvahu dva proměnné faktory, které nám ovlivňují nastavení mlátičky.

Jeden z faktorů jsou klimatické podmínky a druhý je zralost a kondice porostu sklízeného pole. Při zahájení sklizně v dopoledních hodinách vykazuje porost vyšší vlhkost, sláma se tolik neláme a zrno se nám obtížněji uvolňuje z klasu. Se vzrůstající teplotou vzduchu, která obvykle kolem 16. hodiny dosahuje maximálních hodnot, jsou výrazně odlišné sklizňové podmínky. Porost má vyšší podíl sušiny, sláma je křehká a tudíž náchylná k lámaní a zrno se snadněji uvolňuje z klasu.  S přibývajícím časem a západem slunce se sklizňové podmínky přibližují začátku dne.

Je nezbytně nutné, aby obsluha nastavila mlátičku na podmínky dopolední, odpolední a večerní sklizně. Toto je však jen minimum! Zralost sklízeného porostu v rámci jednoho pole je faktor, který nesmíme opomenout. Souvratě vykazují převážně nižší výnos, jiný stupeň zralosti zrna i slámy (u lesa či vodního zdroje). Podmínky nám ovlivní i to, zda je na poli zaseta jedna odrůda či bylo zaseto v jednom termínu. Záleží také na typu půd, které jsou na poli zastoupené, někdy to bývá od písku až po černozem. Na tuto heterogenitu v rámci pozemku musíme reagovat a četnost změn závisí na daných měnících se podmínkách. Stane se, že podmínky se mění v průběhu jedné jízdy a v tom případě hledáme vhodný kompromis v nastavení mlátičky.

Před zahájením sklizně, by měla obsluha zajít do porostu, zjistit stav slámy a jaká intenzita je potřeba pro uvolnění zrna z klasu.  Toto prvotní zjištění je důležité pro rychlé a správné nastavení mlátičky při zahájení sklizně. Cílem obsluhy by měla být “ optimalizace toku materiálu mlátičkou“. To znamená seřídit a nastavit mlátičku od lišty až po drtič tak, bychom dosáhli maximální produktivity, nejvyšší možné průchodnosti (t/h) při přijatelných ztrátách. Každá sklízecí mlátička má nějaké ztráty.

V České republice se ve většině případů hodnotí ztráty subjektivně: 1.nízké 2.dobré 3.vysoké. Málokdo ví, kolik zrn je 1 % ztrát při daném výnosu. V návodech na obsluhu sklízecích mlátiček bývá tabulka pro určení výše ztrát. Často se však stává, že diagnostikujeme chybně příčinu ztrát. Sklizňové ztráty musíme rozlišovat:  1.  ztráty v porostu (před  žací lištou), 2. ztráty na adaptéru (za lištou), 3. ztráty netěsností sklízecí mlátičky, 4. ztráty mlátícího a čistícího ústrojí. Při kontrole ztrát po projetí sklízecí mlátičky vidíme všechny čtyři druhy ztrát na poli a musíme určit čím jsou ztráty způsobené. Pro rychlou diagnostiku ztrát se dají pořídit odběrné vaničky. Po prvotním seřízení sklízecí mlátičky na uspokojivou kvalitu práce je potřeba nastavit správnou citlivost ztrátoměrů, podle kterých se pak může reagovat na měnící se sklizňové podmínky a správně nastavit mlátičku. I přesto je potřeba v průběhu dne kontrolovat skutečný stav ztrát na poli (2x denně) při sklizni mokrých porostů i častěji, hrozí „zalepení“ ztrátoměrů.

Jednoznačná odpověď vyjádřená číslovkou, kolikrát je nutné nastavit mlátičku během sklizňového dne není. Lze jednoznačně říci, že je nutné nastavovat mlátičku několikrát během dne s měnícími se podmínkami sklizně!

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *