Jak prodloužit životnost strojů

Konstruktéři traktorů a pracovních strojů se snaží vyvíjet takovou zemědělskou techniku, která konečným uživatelům především snižuje náklady. Trendem v jejím vývoji je úspornější provoz a zřetel se bere také na ekologické hlediska. Avšak ne každý zemědělec si může dovolit vybavit svůj podnik výhradně jen novými stroji, zejména menším podnikům chybí finanční prostředky. Nezbývá jim než hledat jiné cesty a prodlužují životnost starších strojů, jak se dá – repasují, opravují nebo vyměňují nahraditelné díly.

Na českém a moravském trhu působí bezpočet servisních a opravárenských firem, které se zabývají repasemi, opravami nebo prodlužováním životnosti. Většinou to jsou menší podniky, které se soustředí vždy jen na určitý výsek z široké palety zemědělské techniky. Některé se jsou zaměřeny pouze na opravy a výměny motorů, jiné se zabývají repasemi a generálními opravami pracovních zařízení, další opravují a vyměňují karoserie nebo podvozky. Jednotlivé opravárenské díly se od sebe odlišují také tím, na jakou značku či typ techniky se soustředí především.

Kdy se repase vyplatí

Rozsáhlé technické opravy a úpravy, které si kladou za cíl prodloužení životnosti strojů a nebo zdokonalení jejich pracovní činnosti, se většinou vyplatí jen tehdy, pokud jsou výrazně levnější než zakoupení srovnatelného nového stroje. A právě v tom tkví jádro problému. Kalkulace některých oprav, například u výměny karoserií s elektroinstalací, jsou někdy tak vysoké, že je servisní firmy ani nedoporučují. Náklady na repase se naopak snižují, pokud uživatel rekonstruovaného stroje sám dodá opravárenské firmě své volné náhradní díly nebo použitelné součástky z vlastních zdrojů a zaplatí pouze za odvedenou práci. Výhodnost rozsáhlejších rekonstrukcí tak většinou spočívá více na možnostech zákazníka, než na schopnostech opravárenské dílny.
Typickým příklad repasí jsou rekonstrukce a generální opravy traktorů a velkých zemědělských strojů, například sklízecích mlátiček nebo samohybných pracovních zařízení. Mnohé podniky si však opravami nechávají prodloužit životnost i ostatní techniky nebo dokonce jednotlivých pracovních zařízení. Častým příkladem těchto oprav jsou rekonstrukce krmných vozů, míchacích zařízení nebo tažených zemědělských zařízení určených pro polní práce.

Drobné opravy

Zvláštní kategorií jsou opravy a technická zdokonalení malých zemědělských nástrojů a jednoduchých pracovních zařízení, například pluhů nebo kypřících náčiní. Také na ně se některé menší servisní firmy soustředí a nebo si je zemědělci upravují svépomocí. Zdaleka se nejedná pouze o výměnu pneumatických měchů či koleček. Rekonstrukce těchto náčiní spočívají především v přivařování nových dílů a v odstraňováním poškozených či opotřebovaných součástí.
Životnost pluhů a kypřících náčiní je zpravidla velmi vysoká, což je dáno jejich jednoduchou kovovou konstrukcí. Přesto časem dochází k uvolnění radliček, ke změně jich tvaru, zejména směru jejích původního ukotvení na rámu, k prohnutí rámu a k dalším nežádoucím změnám. Mnohé tyto nedostatky se přitom dají jednoduše odstranit drobnou opravou, pro kterou stačí obyčejné svářecí zařízení a základní technické vybavení. Při náročnějším zásahu je lepší se obrátit na zavedenou servisní firmu. Mnohé z nich poskytují na opravené náčiní garanci.

Změna funkčních vlastností

Někteří zemědělci si pluhy dokonce modernizují. I když to možná zní trochu nepravděpodobně, dokonce i technologie obyčejného kovového pluhu se neustále vyvíjí, byť samozřejmě pomaleji než u jiných kategorií zemědělské techniky.
V 90.letech mnozí zemědělci považovali pluhy a ostatní jednoduchá zařízení na zpracování půdy málem za „druh předurčený k vyhynutí“. Na českých a moravských polnostech se prosazovaly především minimalizační technologie, které se bez těchto zařízení obešly. Jak ale ukázaly několikaleté zkušenosti, bezorebné setí není zákonitě vždy tím nejlepším řešením. V mnohým lokalitách nebo za působení různých dalších podmínek ho nelze spolehlivě využít. Potom nastupuje zpátky klasická orba s pluhem a radličkami.

Příklady úprav

Základním požadavkem na spolehlivý a dobrý pluh je, aby nebyl příliš těžký, aby dobře udržoval hloubku orby, aby měl co nejmenší orební odpor a naopak aby vynikal dlouhou životností. Nejčastějším příkladem modernizace pluhu je jeho přestavba z jednostranného typu na otočný. Aby na původně jednostranný pluh bylo možné přivařit další radličky, zařízení musí mít především pevný rám. Většina starých jednostranných pluhů proto není pro tuto rekonstrukci vhodná a dají se využít pouze některé jejich součásti.
Většina starých pluhů je upravována na návěsné pluhy s pěti až sedmi orebními tělesy. Právě ty jsou vhodné pro traktory výkonnostní třídy od 130 do 200 k, které se v podnicích používají v největší míře. Orební tělesa zůstávají až na detaily stejná a jako odhrnovačka je většinou používán její přechodný typ mezi pološroubovitou a válcovou, který má podle zkušeností mnohým zemědělců nejvíce předností ze všech známých provedení.
Dalším příkladem modernizace je doplnění starého neseného pluhu o podvozek a nebo různé změny funkčních vlastností na podvozcích.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *