Jak se jezdí s mlátičkou MF Cerea?

Protože již bylo na náš trh dodáno několik nových sklízecích mlátiček Massey Ferguson 7278 Cerea, rozhodli jsme se na ně podívat, okouknout inovace a popovídat si s obsluhou a majitelem. Zajeli jsme proto na farmu bratří Burešů, která se nachází nedaleko Vyškova.

Farma je zaměřena na pěstování obilnin, řepky a doplněk tvoří cukrovka a mák. Pro nákup nové mlátičky se rozhodli díky dobrým zkušenostem se stroji MF (předtím vlastnili MF 38) a nejvýkonnější typ z nové řady Masseyů zvolili pro co nejrychlejší sklizeň. Letošní počasí ve žních jim dalo plně za pravdu a tak v době naší návštěvy kdy většina Moravy neměla sklizeno ještě ani z poloviny, u Burešů už zbývalo pokosit jen 40 ha pšenice. A to je pro mlátičku MF 7278 denní porce a například v ječmenech kde je méně hmoty zvládne i 50 ha za den. Je samozřejmě diskutabilní co je to pracovní den, ale ve žních je to obvykle10 až 12 hodin. Původní MF 38 zvládl asi 25 až 30 ha za den.

Kompletní výbava

Mlátička bratří Burešů je vlastně takovou vlajkovou lodí firmy Massey Ferguson, neboť nejen, že je to nejvýkonnější stroj z řady, ale má v podstatě kompletní výbavu. Nechybí svahové zařízení Auto Level – samovyrovnávání pro práci na svahu, rozmetač plev a systém GPS, který ve spojení s kontinuálním měřením výnosu umožňuje tvorbu výnosových map. Měření výnosu zabezpečuje paprskové čidlo, které snímá intenzitu záření procházejícího přes zrno. Čidlo je umístěno v zrnovém dopravníku. Na mlátičce zatím chybělo další čidlo, které snímá vlhkost zrna a podle něj počítač přepočítává výnos na standardních 14 %. To bude doplněno pro příští sezónu. Žací vál má pracovní záběr 7,7 m a samozřejmě v provedení Power Flow.
Podle Stanislava Bureše se pohybuje spotřeba pohonných hmot okolo 14 l/ha, ale mohla by být i nižší. V letošních vlhkých žních se totiž mlátička více boří, což zvyšuje valivý odpor. Dá se říci, že spotřeba zůstala stejná jako u typu MF 38, avšak hektarová výkonnost je vyšší.
Bohužel u Burešů jsme si mohli mlátičku prohlédnout jen na dvoře, neboť před dvěma dny se touto oblastí přehnala vichřice, která s sebou přinesla přes 50 mm srážek, takže problém nebyl v tom, že by bylo vlhké zrno (počasí bylo krásné), ale půda byla natolik nasáklá vodou, že by mlátičku neudržela.

Cerea ve službách

Vydali jsme se proto za jinou Cereou, která sklízela nedaleko Těšan u Brna a jednalo se kombajn provozovaný ve službách panem Jaroslavem Válalem. Jedná se o rodinou firmu, která vlastní pět mlátiček jedna z nich je axiál Case IH 2188, tři MF 40 a pátou je nová Cerea. Důvod pro pořízení nové mlátičky byl i zde stejný – co nejrychlejší sklizeň. Tak jako většina zemědělců si i pan Válal posteskl na průběh letošního léta, kdy je dnů vhodných ke sklizni málo a zřejmě se mu nepodaří sklidit jednou mlátičkou minimálně 800 ha, což je jakýsi limit pro ziskovost a zajištění splátek strojů. Nicméně dle jeho slov je s novou mlátičkou zatím spokojenost a její výkon lze hodnotit jako asi o 20 % vyšší oproti typům MF 40.

Půlhodinka jízdy

S touto mlátičkou jsme se mohli i svézt a byl to příjemný zážitek. Co lze zejména ocenit je zařízení Autopilot a lišta Power Flow. Ovládání Autopilota je přitom velmi jednoduché. Nastavíte na plno ruční plyn, pustíte mlátičku a žací vál a vjedete do porostu. Jakmile se kombajn zahltí posunete páku pojezdu zcela dopředu a dále si regulaci rychlosti pojezdu přebere Autopilot. To že je zařízení v činnosti poznáte podle toho, že má páka ke konci dráhy tvrdší chod. Dále se již můžete věnovat jen řízení a tomu aby vám do válu neskočilo něco co tam nepatří a máte jistotu, že kombajn jede na hranici průchodnosti. Zatížení bubnu lze přitom nastavit (výrobce doporučuje 4 až 5 stupeň- stupně jsou od nuly do 10). Autopilot samozřejmě funguje dobře jen ve stojatém porostu. V „ležácích“ je nutné zpomalit a to jednak kvůli dobrému vysekání a také proto, že se do mlátičky dostávají shluky obilí a tím vznikají rázy na mlátícím bubnu. Ve stojatém porostu však Autopilot finguje bezvadně a při jízdě zatížení bubnu nikdy nepřekročilo pátý stupeň. Velmi dobře lze také funkci Autopilota pozorovat při dosekávání zužujícího se klínu, kdy mlátička zvyšuje pojezdovou rychlost. Je však třeba dávat pozor při vyjíždění z porostu, kdy je nutno zpomalit, čímž se přejde na manuální ovládání a nedojde k tomu, aby stroj s odlehčeným bubnem rychle zvýšil pojezdovou rychlost a vyrazil z pole.
Lišta Power Flow dovoluje jednak plynulý přísun materiálu ke vkládacímu dopravníku, její další výhodou je to, že je univerzální a není tudíž nutné prodloužení žacího válu při sklizni drobnosemenných plodin. Ale je zde i výhoda třetí a tou je skutečnost, že nemusíte po vyjetí z porostu spustit přihaněč a podat zbylé obilí do vkládacího šneku. Díky šikmému pásu je veškeré posečené obilí k vkládacímu šneku dopraveno samo.
To by byly dvě největší výhody, které jsme mohli zaznamenat. Ovládací prvky mlátičky jsou rozloženy standardně, výjimkou je vyprazdňování, které se ovládá pedálem umístěným pro levou nohu. Pro nechtěné zapnutí má tento pedál ochranný kryt. Na pojezdovém joysticku najdeme v horní části tlačítko stop pro rychlé vypnutí pohonu žacího válu, pod ním je spínač pro zvedání a spouštění válu, ještě níže je čytřsměrné nastavování polohy přihaněče a pod ním tlačítko pro nastavení jeho otáček.

Závěrem

Během naší jízdy vše fungovalo bez problémů a také obsluha hodnotila mlátičku velmi kladně. Takže na závěr snad jen jednu výtku, kterou je velký poloměr otáčení. Na souvrati je třeba nejprve vytvořit minimálně čtyři obseky (což je asi 20 až 25 m) a to je prostor tak akorát abyste se otočili bez couvání. Inu nejde o mlátičku pro záhumenkáře.

Luboš Stehno, Miroslav Mikulič

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *