Jak zpracovat vlhké zrno?

Crimpování je stručně řečeno metoda zpracování a konzervace obilí, sklizeného 2-3 týdny před běžnou sklizňovou zralostí a konzervace pícnin při nízké sušině za pomoci chemických konzervačních přípravků. S tím souvisí i použití mačkacího stroje speciálně upraveného pro mačkání vlhkých semen.

Již na počátku tohoto století se zjistilo, že zrno obilovin dosahuje své zralosti a nejvyššího obsahu živin při poklesu vlhkosti na 35 %. Při běžné sklizni se tedy čeká na okamžik, kdy se vlhkost dostane do ještě nižších hodnot, avšak obsah živin v semenech se již nemění. Sušením se pak upraví vlhkost semen na optimální hodnotu pro skladování. Pro krmné účely však existuje alternativa. Sklízet zrno tehdy, když dosáhne nejvyššího obsahu živin, pak jej namačkat a zakonzervovat. Krmivo se nesuší, ale skladuje s původním obsahem vody.
Konzervace jadrných krmiv je tedy možná dvěma způsoby. Tím prvním, již o něm byla řeč, je snižování osmotického tlaku v buňkách – sušení (sušárny, aktivní provětrávání,…). Při tomto způsobu konzervace dochází k nejmenším ztrátám na živinách, avšak je to způsob nejnákladnější. Druhým možným způsobem je konzervace vlhkého zrna. Tímto se zaobírali odborníci již před 25 lety. Díky dnešním moderním poznatkům se však tato technologie dostala o něco dále. Mezi velké přednosti tohoto způsobu patří možnost uskladnění vlastní produkce krmného obilí ve svém podniku bez použití zpracovatelských krmivářských podniků. Další výhodou je snížení rizika nepřízně počasí při sklizni, snížení sklizňových ztrát, zlepšení jakosti zrna a jeho využitelnosti (stravitelnosti), zamezení klíčivosti zrna, a také aktivace enzymů po chemickém ošetření a acidifikaci (okyselení) krmiva.
Crimpování přišlo z Finska
Jedná se tedy o mechanický způsob ošetření vlhkého zrna. Crimpování se v posledních letech rozšiřuje i u nás. Dostalo se k nám z Finska, kde technologii využívají a zdokonalují již třicet let. Principem této technologie je mačkání zrna při vlhkosti 35-45 %, což jsou optimální hodnoty pro crimpování a měli by se v praxi dodržovat. Důvod je jednoduchý. Po mechanickém ošetření je totiž nutné použít konzervační přípravek. Při snižování vlhkosti stoupá spotřeba konzervantu (Crimpstore 2000) , kterého se v optimálním případě používá od tří do šesti litrů na 1 t materiálu. Mačkat a konzervovat lze samozřejmě i materiál s nižší vlhkostí, neboť obsah vody v zrnu může být rozdílný na různých polích a za slunečného dne může výpar způsobit rychlou ztrátu vlhkosti až o 10 %. V takovém případě je však žádoucí přidávat do zpracovaného obilí vodu.
Velkou výhodou tohoto systému tedy je možnost sklízet obiloviny 3-4 týdny před obvyklým termínem a tím si rozložit sklizňové práce. V oblastech, kde díky průběhu počasí není reálné sklízet některé teplomilnější plodiny na zrno, dostávají chovatelé díky této časné sklizni možnost zkrmovat například vlastní produkci kukuřičného zrna.
Nezanedbatelné je i odbourání nákladů na čištění, sušení a skladování. Výhodou je i skutečnost, že takto upravené obilí nepráší, čímž se zamezuje riziku rozvoje respiračních chorob a dalších zdravotních problémů u zvířat i lidí. I manipulace s materiálem je lacinější, neboť zahrnuje menší počet pracovních pochodů, než manipulace se suchým krmivem. Produkční parametry jsou stejné jako u suchého obilí. Určitou nevýhodou je ta skutečnost, že vegetační vlhkost slámy není dostatečná pro skladování, při vlhkosti zrna okolo 45 % je dokonce nutné v některých oblastech slámu na řádcích obracet. V našich podmínkách však bývá dostatek tepla k tomu, aby sláma zaschla bez obracení.
Jen speciální stroje
Jak jsme již uvedli, velmi důležitou zásadou je sklidit zrno při 35-45 % vlhkosti. Jelikož mačkání vlhkého zrna není možné provádět klasickými stroji, je nutné používat stroje speciální. Mačkací stroj Murska, který je přímo určen k mačkání (crimpování) vlhkého obilí, má zařízení, které po napojení na vodní zdroj dodatečně vlhkost suššího mačkaného materiálu zvyšuje. Konzervant se do namačkaného materiálu přidává přímo na stroji těsně před vynášecím šnekem pomocí dávkovacího zařízení. Výkonnost mačkacích strojů se pohybuje podle použitého typu od 5 do 40 t/hod. Hlavním pracovním orgánem strojů jsou mačkací válce, které jsou bodově rýhované a odpružené. Crimpovat se mohou nejenom běžné obiloviny, ale i kukuřice, hrách a bob. Na mačkání kukuřice je ale výhodné vyměnit bodově rýhované válce za celorýhované (podélně rýhované) válce. Zvýší se tím zejména výkonnost stroje.
Další technologickou zásadou je nutnost zpracovat (crimpovat) zrno do 24 hodin po sklizni. Takto upravený materiál je možno skladovat v běžných silážních stavbách (žlaby, bunkry), kde je nutno zakrýt povrch fólií a následně ji zatížit. Využít se dají i senážní věže. U nás se poměrně často namačkané vlhké obilí plní do silážních vaků jako LKS kukuřice.
Při sklízení vlhkého zrna sklízecí mlátičkou je nutno dodržovat především pojezdovou rychlost – jezdit redukovanou rychlostí z důvodu většího objemu zrna. Dále je nutno snižovat šířku záběru a plnit zásobník pouze do poloviny jeho objemu.
Zkrmovat takto zakonzervované krmivo je možné nejdříve za 2-3 týdny (i dříve). Je určeno jak pro skot, tak i pro prasata. Jistou nevýhodou je nižší obsah vitaminu E, který je nutno do krmné dávky dodatečně dodávat.
Pro úspěšnost celého procesu konzervace vlhkého zrna si na závěr zopakujeme šest hlavních bodů, které by se měli dodržet:
 použijte dobře konstruovanou skladovací stavbu,
 sklízejte plodiny o tři týdny dříve, než byste je sklízeli normálně a zajistěte, aby všechna zrna byla rozdrcena,
 rovnoměrně aplikujte množství konzervačního přípravku doporučeného výrobcem na tunu sklizeného materiálu,
 silážujte zrno při vlhkosti 35 – 45 % a do 24 hodin po sklizení,
 zatižte povrch uskladněné hmoty (200 kg/m2), když je vlhkost silážovaného materiálu 40 %,
 plánujte tak, abyste spotřebovali 4 – 5 cm přední stěny za den.
Text a foto Martin Křivka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *