Jaké jsou správné způsoby likvidace klestu?

Naše lesy jsou tvořeny převážně smrkovými monokulturami, které v posledních desetiletích významně devastuje lýkožrout smrkový. Těžba dřeva se tak mnohdy odvíjí nikoliv od plánů vycházejících ze stáří strojů a plánované obměny, ale určuje ji kůrovec. Těžba je v současné době prováděna několika způsoby, z nichž každý má svoje pro a proti a stejně tak je možné se různým způsobem vypořádat s klestem.

Luboš Stehno, redakce časopisu Mechanizace zemědělství, Profi Press

Dříve bývalo běžné pálení klestu, které mělo jednu výhodu, a to likvidaci chorob a škůdců, kteří  v potěžebních zbytcích zůstali. Od pálení se však s ohledem na emise a riziko požáru ustoupilo a nastoupily moderní technologie.

Jako dobré řešení se jeví svoz klestu z lesa a jeho následné zpracování. Faktem je, že to není jednoduchá záležitost. Klest je objemný materiál a špatně se s ním manipuluje. Jeho převážení na klasických vyvážečkách není snadnou záležitostí, protože se převáží jen malé hmotnostní objemy. Zajímavým řešením je použití lisů, které zmenší objemovou hmotnost klestu, materiál zavážou a vytvoří otepi, které pak v lese mohou doschnout, než jsou seštěpkovány, aby mohly projít procesem spalování v elektrárnách či spalovnách.

Další možností je štěpkování přímo na místě po těžbě nebo v jeho blízkosti s využitím štěpkovačů s manuálním či mechanizovaným nakládáním. Vytvořená štěpka se poté musí nechat proschnout a po dosažení vlhkosti pod 20 % může být použita pro průmyslové zpracování, jako topivo či pro parkové úpravy atd.

Jinou možností je využití frézy pro likvidaci klestu, která jej rozdrtí a částečně zapraví do půdy. Toto řešení přináší do půdy část organické hmoty, z pohledu šíření chorob a škůdců však není ideální a také z klestu není využita žádná energie, přičemž fréza na traktoru jí hodně odebere. Na druhé straně je to organizačně jednoduchý způsob, klest se nikam nepřeváží, nejsou třeba žádné technologické linky pro jeho zpracování. Takže v praxi je toto řešení často využíváno.

Kdysi jsem viděl takový kreslený vtip, kdy na jednom obrázku situovaném do minulosti žene z lesa hajný babku s otepí roští na zádech a na druhém, současném jí předává poděkování za pomoc při údržbě lesa. Ruční likvidace klestu totiž není špatné řešení. Je s ním ale moc práce.*

 

 

 

Petr Beneš, redakce časopisu Mechanizace zemědělství, Profi Press

V současnosti je jedním z trendů energetické využití dřeva či dřevní hmoty. V mnoha případech jde o hmotu, kterou dříve využíval jen málokdo. Potenciál pro získání této hmoty není jenom v lese, ale i při údržbě krajiny, jako například při prořezávání okrajů polí či kácení stromů v okolí silnic.

Zdrojem hmoty v lese může být probírka, dále materiál po budování cest či prostorů pro pastvu. Ze dvou tisíc hektarů lesních porostů je tak možné vytěžit každým rokem deset až dvacet tisíc krychlových metrů štěpky. V posledních letech ceny štěpky a dřeva pro energetické využití stouply, takže se její produkce vyplatí. Probírku a čištění lesa od podrostu si provádí buď jeho vlastník sám, anebo podnik služeb. Ten pak bývá vybaven profesionální technikou. Naproti tomu, pokud výkonné technické zázemní chybí, znamená to zvýšení pracnosti při nízké výkonnosti a současně i negativní působení na lesní porost nadměrným počtem přejezdů.

Energetické dřevo může být také těženo. K těžbě stromů o menším průměru či keřů lze využívat stříhací hlavici, jejímž zdrojem energie je například pásové rypadlo. Čisté řezné plochy umožňují nové zmlazení stromů. Za týden lze takto sklidit 800 až 1200 krychlových metrů štěpky. Slabé a pružné mladé kmeny neposkytují při řezání řetězovou pilou žádný odpor, takže pro ně její nasazení není vhodné. Sklízí se pomocí štípání. Ale i u klestu, tedy hmoty v podobě potěžebních zbytků, má velký význam jejich správné uložení na ložnou plochu odvozního prostředku, kterým bývá vyvážecí traktor. Vhodné naložení rozhoduje o efektivitě dopravy materiálu.

Štěpkovače mají výměnná síta podle toho, jakou štěpku je třeba produkovat. Příliš hrubá štěpka se při spalování vzpříčí v dopravních cestách a dobrý není ani nadměrný podíl jemného materiálu či přítomnost cizích částic. K dopravě štěpky od štěpkovače do ložné plochy odvozního prostředku se stále více využívají pásové dopravníky. Doprava pomocí ventilátoru znamená ještě další rozdrcení materiálu, které již může být nežádoucí. Dopravník je také méně energeticky náročný a má vyšší kapacitu dopravy. Traktor s návěsem a štěpkovač mohou stát v jedné řadě za sebou, což podmínkám lesních cest lépe vyhovuje. Při odvozu štěpky na vzdálenost nad 25 kilometrů je výhodnější využívat nákladní automobily agregované s velkoobjemovými návěsy s pohyblivým dnem.

Další variantou zpracování hmoty je nakládka potěžebních zbytků či rozřezaných pařezů do drtiče biomasy. Výsledkem je hmota pro využití při kompostování. Anebo je možné klest na místě rozdrtit pomocí lesní frézy agregované s traktorem. Materiál je pak do určité míry promísen s půdou, pro niž je zdrojem organické hmoty. Výkonné samojízdné frézy pak mohou sloužit i pro drcení mohutných pařezů, takže pozemek může být následně využíván k výsadbě nového porostu.*

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *