Je v praxi nejvhodnější ta nejvýkonnější sklízecí mlátička?

Lukáš Janeček, Zemědělská výroba Heřmanský s.r.o.

Vzhledem k rostoucím plochám a úbytku pestrosti plodin, bych si dovolil tvrdit, že ano. Velikost sklízecí mlátičky je samozřejmě ovlivněna očekávanou plochou, kterou by měla sklízet. Budeme-li vycházet z dnešní doby, kdy se kladou nároky na výkon stroje a šetření času, je samozřejmé, že požadujeme za co nejkratší dobu ten nejvyšší výkon. Tyto požadavky dokáže splnit pouze hodně výkonný stroj. Sklizeň jako taková je podstatná věc. Denní výkon se stále zvyšuje a tím i nároky na danou mlátičku. A to jak z pohledu sklizně na vlastních plochách, tak formou služeb. Ve službách jsou používány převážně ty nejvýkonnější stroje, neboť se vyžadují maximální výkony. Na závěr bych uvedl, že velikost sklízecí mlátičky je věc individuální a musí být přizpůsobena k podmínkám dané farmy, případně poptávky služeb.*

 

Doc. ing. Jiří Pospíšil, CSC., Mendelova univerzita v Brně

Výkonné sklízecí mlátičky dnes běžně dosahují hmotnostní tok i přes 100 t/h. Tato výkonnost je vykoupena zvyšováním výkonu motoru, a především růstem hmotnosti stroje. V posledních letech tyto parametry rostou spíše progresívně než lineárně. V praxi se často kupuje ta nejvýkonnější sklízecí mlátička se zdůvodněním, že je potřeba sklidit co nejrychleji. Zdůvodnění tohoto požadavku je různé. Například kvalita potravinářské pšenice, snížení ztrát výdrolem u řepky a podobně. Požadovaná maximální výkonnost mlátičky podle mého názoru je často jenom zástěrkou pro nahrazení nedostatků v organizaci nasazení strojů – zbytečné prostoje při čekání na odvoz zrna, jízdy na prázdno při pohybu stroje po poli. I když výkonnostní potenciál sklízecích mlátiček roste, moje zkušenost ukazuje, že i nejvýkonnější sklízecí mlátičky na řadě farem nedosahují parametrů, které by dosahovat mohly. Zvláště při složitějších sklizňových podmínkách denní výkonnost klesá. Příčina, proč není využitý potenciál mlátičky, se zpravidla nachází mezi volantem sklízecí mlátičky a její sedačkou. V řadě podniků by méně výkonná sklízecí mlátička velmi dobře pokryla jeho potřeby. Je to jenom otázka organizace jejího nasazení a kvality obsluhy. V průběhu sklizně je třeba měnit nastavení mláticího ústrojí nejméně třikrát za den – ráno je materiál vlhký, odpoledne přeschlý a večer znovu vlhne. Je také potřebné reagovat na různou zralost porostu na pozemku. Na to musí obsluha pamatovat, jinak stroj nevyužívá na možné maximum. Právě neschopnost nebo neochota obsluhy k průběžnému seřizování – optimalizování – parametrů chodu stroje vede ke zbytečnému pořizování stále výkonnějších strojů. Optimalizace parametrů pro aktuální podmínky je často lepší než nákup nejvýkonnější sklízecí mlátičky.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *