Jsou rentabilní i při menším výkonu

Dodavatelé bioplynových stanic se v zemědělských podnicích občas setkávají s názorem, že v našich podmínkách má smysl stavět jen větší stanice, nejlépe s výkonem alespoň 1 MW. Údajně jen taková velikost zajistí provozovateli dostatečné zhodnocení vstupní investice.

Do jisté míry opravdu platí, že rentabilita BPS se zvyšuje s její velikostí. Na druhé straně je ale třeba více investovat, a to zejména formou bankovního úvěru. Proto mohou být v konečné bilanci i menší BPS pro zemědělce ekonomicky zajímavé.

Příkladem je situace v Německu, kde asi 80 % zemědělských bioplynových stanic má výkon menší než 250 kW – a přesto je SRN velmocí ve využívání bioplynu. Samozřejmě lze namítnout, že je tam vyšší výkupní cena elektrické energie a více malých podniků. Ale také u nás se cena elektrické energie z bioplynu meziročně zvyšuje a v Německu se zase zvyšuje velikost zemědělských podniků: hlavním důvodem je, že starší menší zemědělci ukončují činnost a nemají přímé nástupce. Pouze v tom příčina obliby i menších stanic tedy zřejmě nebude.

 

Parametry rentability

Na rentabilitě investice do bioplynové stanice se podílejí tyto parametry:

– výše a struktura investice, resp. měrný investiční náklad na 1 kW instalovaného výkonu,

– výše poskytnuté dotace, resp. snížení měrného investičního nákladu na 1 kW instalovaného výkonu,

– provozní výnosy a provozní náklady.

Výše investice na 1 kW instalovaného výkonu se u jednotlivých instalací liší, ale obvykle je v intervalu 90 – 120 tis. Kč/kW. Dotace jsou v rozmezí zhruba 35    60 % a investor pouze zvažuje, jaká výše je pro něj optimální. Provozní výnos je dán technologickou schopností fermentoru a kogenerační jednotky udržet nastavený nominální výkon po co nejdelší dobu v roce.

Zbývají provozní náklady – a právě zde je největší potenciál zvýšení rentability i malých BPS. Spočívá především ve využívání i těch vstupních surovin, které přiměřeně generují bioplyn a současně jsou dostupné a levné. Takovou surovinou je například kejda nebo hnůj, i když musí být do fermentoru vkládány ve směsi s kukuřičnou siláží nebo travní senáží. 

 

Lepší využití kejdy

Mnoho zemědělských podniků produkuje kejdu, kterou následně skladují v jímkách a postupně vyvážejí jako knojivo. Právě tyto podniky mohoü využít malou a jednoduchou BPS s výkonem kolem 100 kW, které se instaluje mezi stáj a koncovou jímku a slouží k tomu, aby energie obsažená v kejdě byla lépe využita.

Malá bioplynová stanice je složena z jednoho fermentoru s integrovaným plynojemem a kogenerační jednotkou umístěnou v kontejnéru. Výkon do 100 kW je možno v některých případech instalovat na síť bez nutnosti instalace transformátoru 0,4/22 kV.

Příklad parametrů vstupů a výstupu BPS s výkonem 100 kW je v tabulce. Z parametrů vyplývá, že k zajištění celoroční činnosti BPS stačí produkce kejdy od 340 dojnic a kukuřičná siláž z 30 hektarů. Hrubý roční zisk z prodeje elektrické energie při současných cenách bude asi 2,5 mil. Kč, a to s vazbou na pouhých 30 ha zemědělské půdy. Investiční náklady na tito stanici mohou být přibližně 12 mil. Kč, takže návratnost je asi pět let.

(JiT)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *