Jsou v současnosti využívané sklizňové řetězce silážní kukuřice vhodně sladěné?

Ne všechny parametry sklizňové logistiky se nechají ovlivnit (počasí, vlastnosti sklízených hmot atd.) Naproti tomu je možné posoudit, jak vhodný byl výběr, organizace a vzájemný soulad strojů sklizňového řetězce, protože tyto vlastnosti hrají pro hospodárnost sklizně podstatnou roli.

Petr Beneš

Sklizňová a dopravní technika, využívaná často mezipodnikově, se musí individuálně přizpůsobit podmínkám podniku – tj. transportním vzdálenostem, struktuře pozemků a povaze skladovacích kapacit. Nejenom velikost, ale také vzájemné sladění dopravní techniky je důležitým předpokladem úspěchu sklizně – konkrétně eliminaci prostojů na poli, na silnici či v místě vyložení řezanky.

V podnicích, vybavených výkonnými sklízecími řezačkami i dopravní technikou s odpovídající kapacitou může být rozhrnování a dusání píce omezujícím faktorem. Nemělo by docházet k tomu, že způsobí zastavení celého řetězce. Proto stroje, používané na silážním žlabu, vyžadují dostatečnou tlačnou sílu i odpovídající hmotnost. Zatímco na poli je to samozřejmé, při konzervaci píce mají ještě větší význam schopnosti a zkušenosti řidičů traktorů či manipulační techniky. Jakmile je na výnosné porosty kukuřice nasazena řezačka s výkonností nad 80 t hmoty za hodinu, a odvozní vzdálenosti nejsou dlouhé, je třeba, aby rozhrnování píce na jednom žlabu prováděly dva stroje zároveň.

Plynulý odvoz řezanky podporuje vysokou výkonnost řezačky. Protože ve sklizňovém řetězci vše souvisí se vším, tak pokud je jeden článek zvětšený, musí následovat podobný krok i u dalších. Nejprve se doplňovaly další odvozní soupravy, poté podniky investovaly do techniky s větším objemem i výkonnějších tažných prostředků. Používání menšího počtu dopravních prostředků s větším objemem snižuje ztráty úletem.

K odvozu řezanky se využívají nejčastěji traktory s dvou- nebo třínápravovými návěsy, jimž vyrostla v poslední době konkurence v podobě nákladních automobilů. Návěsy za traktor nabízí objem korby až 51 m3 podle DIN a nechají se využívat v průběhu roku k přepravě různých jiných materiálů. Jsou ekonomicky výhodnou variantou při dopravě na kratší vzdálenosti. Nákladní automobily naproti tomu pojmou větší objem řezanky, kterou dopraví do větší vzdálenosti rychleji, při menší spotřebě paliva, nižším opotřebení pneumatik a s vyšším komfortem. Doba otočky je kratší než u traktoru. Pro jejich hospodárné využívání na podniku je ale třeba nalézt vhodné vytížení i mimo období sklizně kukuřice. Velkoobjemovou nástavbu s podlahovým dopravníkem je možné zaměnit za nástavbu jinou, ovšem nejsnazší je záměna u agrotahače. To ale také znamená, že je kromě nákladního automobilu třeba pořídit ještě další typy nástaveb či návěsů, a tím se úroveň prvotní investice poněkud zvyšuje.*

 

 

Luboš Stehno, Mechanizace zemědělství, Profi Press

Sklizeň silážní kukuřice je bojem o kvalitní krmivo, který je vítězný jen při správné organizaci celé technologické linky. Správně dimenzovaný sklizňový řetězec je nezbytnou podmínkou fungování této zdánlivě jednoduché operace. Operace, která může být v praxi i dosti svízelná.

Sklizeň silážní kukuřice je v našich podmínkách takřka výhradně parketou samojízdných řezaček. Ty jsou nabízeny s motory o výkonu od asi 400 až přes 1000 koňských sil a sklízecími adaptéry o záběru 6 až 12 řádků. Faktem je, že stroje s vysokými výkony motoru a tím i vysokou dosahovanou výkonností jsou pěkné, sklízejí rychle ale jsou také extrémně náročné na odvozní kapacity. Proto jsou využívány především u podniků služeb, které mají precizně postavené celé technologické linky, s dostatečnými odvozními kapacitami. Ty mohou být založeny na traktorové i automobilové dopravě, někdy se obě i kombinují. Je faktem, že právě při sklizni silážní kukuřice mívají nákladní automobily navrch. Přepravní kapacity jsou sice srovnatelné jako u traktorové dopravy, ale vyšší průměrná rychlost jízdy a příznivější spotřeba paliva na přepravenou tunu řezanky jsou u nákladních aut jednoznačnou výhodou. Na druhé straně použití nákladních aut na poli není ideální řešení s ohledem na zhutnění půdy a průjezdnost v obtížnějších půdních podmínkách.

Někdy se dokonce používá i systém dělené dopravy, to když se řezanka vozí na větší vzdálenosti. Po poli se pohybují traktory s návěsy a na souvrati se řezanka překládá do kamionů. V současné situaci velkého množství bioplynových stanic, které mívají problém s „krmivem“ a k nimž se řezanka vozí na větší vzdálenosti, představuje dělená doprava funkční řešení.

Nikoliv řezačka, ale doprava bývá obvykle tím slabým článkem v technologické lince. A proto je třeba jí věnovat pozornost i když to není vždy snadné: Výkonné dopravní prostředky jsou drahé a mimo sklizně kukuřice nemusí být dostatečně využity. Chybným řešením je proto nákup výkonově předimenzované řezačky a ponechání starých odvozních prostředků.

Mimo dopravy ovlivňuje vyváženost sklizňového řetězce také dusání na silážní jámě. K němu je třeba též vhodná technika, ideální jsou speciální dusače a nakladače s rozhrnovacím adaptéry. Svoji roli v rychlosti dusání hraje i správná volba délky řezanky s ohledem na její vlhkost. Pokud návoz řezanky pochází od výkonné řezačky, pak je vhodné plnit dvě jámy současně, nebo na jedné jezdit s dvěma stroji z nichž jeden provádí rozhrnování a druhý dusání. Ale ani tak to někdy nemusí klapnout. Svoji roli totiž hraje také zkušenost řidičů všech strojů. Lidský faktor je proto při sklizni silážní kukuřice významným prvkem, nakonec jako u většiny zemědělských prací, které nejdou striktně nalajnovat tak, jako při průmyslové výrobě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *