Konzervace pícnin

Snížení stavu hospodářských zvířat mělo za následek pokles ploch pícnin na orné půdě. V současné době je pokles plochy pěstovaných pícnin na orné půdě zastaven a od roku 2009, kdy dosáhl svého minima (397 tis. ha), dochází k pozvolnému nárůstu (458 tis. ha v roce 2015). Plocha trvalých travních porostů se od roku 1989 stále pozvolna zvětšuje (od 828 tis. ha do současných 1001 tis ha). Na nárůstu ploch se podílí nejen živočišná výroba, ale i využití pícnin pro bioplynové stanice. Odvětví lze charakterizovat neustálým vývojem a modernizací technologií a techniky pro sklizeň a skladování pícnin. Vývoj se zabývá zlepšováním kvality práce, snižováním ztrát i energetické náročnosti a především zvyšováním výkonnosti strojů, kterou charakterizuje zvětšování záběrů, zvyšování pracovní rychlosti a spolehlivosti. Výsledky vývoje se potom příznivě projevují v ekonomických ukazatelích zvolených strojů a sklizňových linek. Základními tendencemi nových strojů pro sklizeň pícnin je snaha o maximální využití biomasy a uchování živin ze sklízených plodin. Sklizeň a kvalita píce Sklizeň píce probíhá po celé vegetační období se špičkami v době prvních sečí (květen až červen) a sklizně silážních plodin (září a říjen). Podle druhu sklízené plodiny můžeme sklízet 1x až 5x. V případě víceletých pícnin tvoří výnos po první seči až 60 % celkového výnosu v daném roce. Tato skutečnost je dána především průběhem počasí (zejména úhrnem srážek). Při špatném počasí a nevhodném způsobu sklizně, odrolem, nesebráním či nevhodnou konzervací, mohou činit ztráty sušiny na hmotě 15 až 35 %, ztráty živin až 50 % a vitamínů až 100 %. Vhodným sklizňovým postupem lze snížit riziko počasí a zabránit znehodnocení píce v průběhu uskladnění. Důležité je také vhodně zvolit termín sklizně s ohledem na zralost plodiny. Zpožděním sklizně dochází ke ztrátám využitelné energie (NEL) u trav o 0,26 MJ/kg sušiny. U jetelovin je to ještě výraznější, můžeme ztratit až 0,78 MJ/kg sušiny. Ztráty v technologiích sklizně pícnin jsou charakteru kvalitativního a kvantitativního. Mezi kvalitativní patří snížený obsah bílkovin a vitamínů daný především průběhem počasí nebo špatně zvoleným termínem seče s ohledem na zralost plodiny. Kvantitativní ztráty jsou dány neposečením, nesebráním a přepadem materiálu z odvozového prostředku. Článek doc. Ing. Jiřího Maška, Ph.D. vychází v únorovém Farmáři.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *