Mlátičky řady WTS se dobře ovládají

Sklízecí mlátičky John Deere nové řady WTS nahradily původní vytřasadlové mlátičky vyráběné v německém Zweibruckenu. U nás se tyto stroje v loňském roce dobře prodávaly. proto tento krátký příspěvek.

O technických parametrech mlátiček řady WTS jsme již ledacos napsali a v některém z příštích čísel Mechanizace zemědělství přineseme i obsáhlý materiál o modelu 9660 WTS, s nímž jsme měli možnost si jeden den zajezdit v Žarošicích u Ždánic. Proto se v tomto příspěvku omezíme jen na krátké pojednání o pocitech z ovládání zelené mlátičky z nové řady WTS a technických dat budete protentokrát ušetřeni.
Musíme konstatovat, že pocity z ovládání a práce s JD 9660 WTS byly příznivé. Sklízeli jsme porost zrnové kukuřice se šestiřádkovým adaptérem Geringhoff a mlátička si jezdila bez problému. A to i přesto, že v adaptéru byl zapojen drtič slámy, porost byl místy poničený od divočáků a museli jsme tudíž jezdit s adaptérem položeným těsně u země. Třistakoňový motor to však nebral příliš na vědomí a neustále si točil přes 2200 min-1. Jen když jsme v prudkém kopci zkusili přidat rychlost až přes 7 km/h, otáčky trochu poklesly, ale jen o pouhých 20 min-1.
Želva, zajíc
Při výjezdech do kopce jsme ocenili jednu zajímavost, která není u sklízecích mlátiček běžná. Asi tušíte, že šlo o pohon zadní nápravy. Při výjezdu do kopce stačilo zmáčknout tlačítko se symbolem zajíce a pohon se okamžitě zařadil, pokud bylo třeba přenášet na zadní kola ještě více výkonu, stačilo stlačit symbol želvy. Mělo to jen jednu nevýhodu, a sice poměrně prudké škubnutí, vyvolané tím, že mlátička zpomalila. Je to logické: při jízdě vpřed jde veškerý tlakový olej do hydromotoru pohonu přední nápravy a pokud za zapojí pohon nápravy zadní (v každém kole je hydromotor s koncovým převodem), výkon se rozdělí na přední i zadní nápravu a tudíž klesne pojezdová rychlost. Další logickou nevýhodou hydropohonu zadní nápravy je též o něco zvýšený poloměr otáčení.

Hillmaster nejen na svahu
Ač je to s podivem, pohon zadní nápravy se hodil i na Moravě a stejně i systém svahového vyrovnávání Hillmaster. Protože jsme jezdili napříč přes vrstevnice, při mlácení jsme jej vyzkoušet nemohli. Přesto jsme jej používali při vysýpání do nákladních aut, kdy jsme si pomocí manuálního ovládání celou mlátičku naklonili tak, že výprazdník byl jen kousek nad hranou bočnic korby auta. V případě vysýpání kukuřice s velkým zrnem je to jen ulehčení pro méně zručnou obsluhu, která se tak do auta snáze trefí, ale při vysýpání semen s nízkou hmotností je to účelné pro zamezení jejich odnosu větrem, kdy není nutné snižovat otáčky motoru, aby se vyprazdňování zpomalilo.

Vše na svém místě
Co se týče výhledu z kabiny, hlučnosti a ovládacích prvků, neshledali jsme významných nedostatků a všechny ovládací prvky byly rozmístěny tak, jak je na ně většina kombajnérů zvyklá. Přestože jsme zmínili, že hydropohon zadní nápravy zhoršuje manévrovací schopnosti, toto zhoršení nebylo až tak dramatické. Už jsme měli možnost jet s mlátičkou, která měla požadavky na otáčení větší.
Během krátkého ježdění se nemůžeme vyjádřit k takovým parametrům jako spotřeba paliva, náročnost na pravidelnou údržbu či opravy, nebo ztráty zrna. Můžeme však říci, jak dobře či špatně se mlátička ovládá. Myslíme si toto: John Deere WTS není zajisté technicky špičkovým strojem, který by nabízel spousty technických lahůdek, jako je například automatické udržování maximální průchodnosti s ohledem na dosažení nejvyššího výkonu. Jde o klasickou mlátičku, která se dobře a jednoduše ovládá, ale přesto, co se týče výbavy a komfortu obsluhy, je určitě více než jen průměrným strojem.

Luboš Stehno

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *