Moderní posklizňová linka ve Věži

„Při třídění brambor na staré posklizňové lince docházelo k poškozování hlíz, což mělo negativní vliv na jejich skladování, zpeněžování a konkurenceschopnost nejen vůči domácím, ale i zahraničním pěstitelům. Brambory jsou naší tradiční plodinou a pokud chceme na zdejším i zahraničním trhu uspět, museli jsme tuto skutečnost změnit. Proto jsme si v letošním roce pořídili novou posklizňovou linku Grimme. Již první zkušenosti jednoznačně prokázaly, že šlo o správnou investici, kvalita brambor se výrazně zlepšila, takže nemáme problémy s jejich odbytem,“ řekl týdeníku Zemědělec Jaroslav Merunka, ředitel ZAS Věž, a. s., na Havlíčkobrodsku.

Akciová společnost hospodaří na výměře730 ha zemědělské půdy a specializuje se na výrobu mléka od 330 dojnic. V rostlinné výrobě je program zaměřen na produkci brambor z 85 hektarů, 50 hektarů je vyčleněno pro konzumní brambory a zbytek na sadbu. Hlavním cílem je v optimální době brambory sklidit, šetrně je uskladnit a v průběhu zimních a jarních měsíců produkci umístit na trhu za výhodnější ceny.

Grimme – značka kvality
Ke sklizni brambor si ve Věži pořídili dvouřádkový vyorávací nakládač Grimme GZ 1700 s přebíracím stolem. „Před jeho pořízením jsme sháněli reference od jeho dosavadních uživatelů a ty byly vesměs kladné,“ vysvětluje ředitel. „Dnes mohu potvrdit, že nelhaly. Sklízeč splňuje všechny naše požadavky a již třetí sezónu pracuje bez sebemenší závady. Abychom uceleně dořešili celou technologii pěstování brambor, nahradili jsme letos třicet let starou technologii příjmu a třídění brambor novou posklizňovou linkou. Při rozhodování, jaké zařízení zvolit, sehrála velkou roli maximální spokojenost se značkou Grimme. Předpokládali jsme, že i posklizňová linka bude stejně kvalitní jako vyorávač a nemýlili jsme se.“
Nová posklizňová linka s výkonem 25 až 30 tun za hodinu plní brambory do palet nebo do pytlů. Podíl pytlů však rok od roku klesá, neboť český trh stále více žádá menší balení praných brambor. Ve Věži zatím nemohou využít linku na plný výkon, neboť jsou limitováni menšími paletami, proto bude nutné v příštím období vyměnit palety za větší. S velkým výkonem posklizňové linky narostla i manipulace s bramborami, proto bylo rozhodnuto o nákupu výkonného vysokozdvižného vozíku. Investice do nové technologie, včetně stavebních úprav, se pohybovaly kolem pěti milionů korun, měly by se však podle ředitele brzy vrátit.
Na posklizňové lince pracují u přebíracího stolu čtyři lidé z celkového počtu 32 zaměstnanců. „V roce 1998 jsme přistoupili k rekonstrukci kravína a celkovému komplexnímu řešení živočišné výroby. V této době se nastartoval rozvoj celé společnosti. Po vyřešení živočišné výroby následovala obměna pícninářské techniky, strojů na zpracování půdy a přepravní techniky, což si vyžádalo potřebu výkonných traktorů. Postupně jsme řešili i výrobu brambor. Prvním krokem byl nákup odkameňovací linky, následoval zmíněný sklízeč, poslední krok byl učiněn letos pořízením posklizňové linky. Některé stroje nejsme schopni na naší výměře plně využít, proto je poskytujeme ve službách pro zemědělce. To nám částečně řeší problém zajistit celoročně práci pro naše zaměstnance, kteří všichni pocházejí z naší obce a okolí,“ podotýká J. Merunka.

Automatika místo lidí
Dodavatelem první posklizňové linky Grimme RH Combi II v České republice je společnost U + M Třeboň. Vedoucí prodeje Ing. Daniel Trefil nám celou linku představil.
Na jejím začátku se nachází příjmová vana RH 20-45 široká 2 m a dlouhá 4,5 m. Její dno je pokryto plachtou z polyuretanu, takže je velice šetrné ke hlízám, stejně jako tažné řetězy kryté polyuretanovými kartáčky. V další části příjmové vany se nachází sedm řad odhliňovacích válečků s plynule volitelnými otáčkami. Válečky poháněné hydromotory jsou axiálně posuvné vůči sobě. Na ně navazuje dalších sedm válečků, které podle nastavení mezer předtřiďují velikostně nevyhovující brambory maximálně do průměru 3 cm.
Za příjmovou vanou se nachází přebírací stůl PT 400 s plynule regulovatelnou rychlostí posuvu pásu. Dodává se ve dvou velikostech pro šest nebo osm lidí, kteří třídí případné kameny, hroudy nebo zelené či poškozené hlízy. Na ruční třídění navazuje zdvojený velikostní třídič WG 900. Vlastní třídicí zařízení je tvořeno nekonečným, k hlízám šetrným gumovým pásem s oky, který odděluje hlízy podle dvou velikostí. Pásy, a tím i velikost tříděných hlíz, se nechají jednoduše měnit. Pod pásem se nacházejí pryžové vypichovače, které odstraňují případně uvízlé hlízy z ok a ježkový válec, jež čistí síto tak, aby velikost ok byla stále konstantní. Cela posklizňová linka je ukončena dvěma plně automatickými plniči GBF, které ukládají hlízy do palet. Spádová výška je stále minimální, neboť pomocí čidla se automaticky dopravník při plnění palety zvedá a zasunuje. Po naplnění jedné palety se automaticky začne plnit paleta na druhé straně. Ve Věži oceňují i liniové řízení, pokud se zastaví jakékoli zařízení, vypne se automaticky postupně celá linka. V opačném pořadí se jednotlivé zařízení zase spouštějí.
„Celé zařízení je koncipováno jako mobilní, nemusí být v jednom místě přijmu, ale je možné ho přemístit na jiné středisko,“ vysvětlil týdeníku Zemědělec Daniel Trefil. „V akciové společnosti však s touto variantou nepočítají. Linka je poháněna elektrohydraulicky, kdy elektromotor pohání hydraulické čerpadlo, které dodává olej ostatním hydromotorům. Lze tak jednoduše měnit rychlost otáček různých zařízení. Přestože není vůbec jednoduché napasovat novou technologii do stávající bramborárny, zde se to podařilo dokonale. Místní dokonce vhodně využili přechodové dopravníky mezi velikostním třídičem a plničem palet z původní technologie. Dovolím si tvrdit, že dnes se ve Věži nachází nejmodernější posklizňová linka na brambory v České republice.“

Nízká cena brambor
„Nová technologie nám určitě pomůže snížit náklady a zlepšit rentabilitu,“ věří ředitel akciové společnosti. „Usuzuji tak i z toho, že o polovinu klesl podíl odpadních brambor, i když jsme zvýšili výměru této plodiny o deset procent.“
„Věříme, že brambory nebudou stále problémovou plodinou,“ říká závěrem Jaroslav Merunka. „V letošním příznivém roce budou výnosy vysoce nadprůměrné, předběžný odhad se pohybuje kolem 35 tun z hektaru. Problémy nemáme ani s odbytem, dlouhodobě spolupracujeme s havlíčkobrodskou společností Medipo Agras, která má zájem především o naše nosné odrůdy Dali a Princess. Bohužel poslední dva roky nejsou brambory zrovna plodinou, na které by se nechalo zbohatnout. Jejich cena se v současné době pohybuje kolem dvou tisíc korun za tunu podle odrůdy a velikosti balení., což je málo. Jsem přesvědčen o tom, že cena brambor bude mít stoupající tendenci jako v Evropě. V Německu se již dnes prodávají v přepočtu za tři tisíce korun za tunu. Tuto cenu považuji za hranici rentability pro letošní rok v závislosti na výnosu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *