Moderní technologie pro chov dojnic – příklad ze ZD Zalužany

Chovatelé dojnic to u nás nemají jednoduché. Výkupní ceny mléka je nutí snižovat výrobní náklady, což se neobejde bez zásadních změn v oblasti ustájení, technického vybavení stájí, výživy zvířat, managementu apod. Vývoj českého zemědělství po roce 1989 je charakteristický neustálým tlakem na zvyšování produktivity práce, snižování výrobních nákladů a zvyšování kvality produkce. V oblasti chovu dojnic jsou zemědělské podniky stále naléhavěji nuceny řešit ustájení dojnic ve stájích odpovídajících nejnovějším poznatkům a požadavkům na produkční prostředí pro zvířata, welfare a ochranu životního prostředí. Jen tak mohou v nejbližší budoucnosti obstát ve stále náročnějších podmínkách.

Jednou z nejúčinnějších cest pro splnění těchto požadavků je využití moderních technologických systémů krmení, dojení a ošetřování mléka, odklízení hnoje a podestýlání a volných systémů ustájení. Jejich zavedení je v naprosté většině případů podmíněno účelnou modernizací stávajících stájí a farem s případnou dostavbou některých objektů (dojírna s mléčnicí, sklady..). Účelná může být i nová výstavba stáje a farmy.
V minulosti bylo postaveno mnoho stájí pro dojnice s různou technickou a technologickou úrovní. Celková kapacita těchto stájí přesahuje současný počet chovaných dojnic. Nejrozšířenější jsou stáje typu K 96 (dvouřadá vazná stlaná stáj) a typu K 174 (čtyřřadá vazná stáj), které jsou často předmětem modernizace a přestavby na volnou boxovou stáj. Při modernizaci těchto stájí však často vznikají obtížně řešitelné problémy, které snižují užitnou hodnotu modernizované stáje.
Příčné uspořádání sloupů v těchto stájích do značné míry omezuje stavebně dispoziční řešení půdorysu stáje. Jedná se zejména o umístění boxů, hnojných chodeb, krmiště, přeháněcích uliček a chodeb. Často musí potenciální investor hledat kompromisní řešení mezi optimálním řešením odpovídajícím nejnovějším poznatkům a možnostmi danými konstrukčním systémem modernizované stáje.
U těchto stájí (a u řady dalších) byl používán podélný modul stáje (rozteč mezi sloupy nosné konstrukce v podélném směru) 4500 mm a mezi sloupy byly umístěna čtyři stání pro dojnice, tzn. že šířka jednoho stání je 1125 mm. To v současné době činí určité problémy u dojnic s vysokou užitkovostí a velkým tělesným rámcem. Pro pohodlné ležení těchto dojnic již šířka stání 1125 mm je malá a doporučuje se stání široké nejméně 1200 mm. Splnění tohoto požadavku je však v modernizovaných stájích s podélným modulem 4500 mm prakticky nemožné. Znamenalo by to umístit mezi sloupy v podélném směru jen tři stání tj.využití 3600 mm a zbytek 900 mm by byl nevyužit. To by působilo velké provozní potíže. Dále je potřebné vzít v úvahu, že při tomto řešení by výsledná kapacita stáje klesla o 25 % a úměrně tomu vzrostly náklady na jedno ustájovací místo.
V případě, že se požadavek na šířku stání stane dominantním, nezbývá než opustit myšlenku modernizace stávajících stájí a začít přemýšlet o výstavbě nové stáje.
Stavba nové stáje pro dojnice není jednoduchou a levnou záležitostí. Přesto se řada investorů pro toto řešení rozhodla a existuje již mnoho moderních stájí realizovaných v nedávné době s využitím různých konstrukčních systémů. Je proto účelné se zamyslet nad požadavky, které by měl použitý konstrukční systém stáje splňovat.
Nejdůležitějším požadavkem je splnění všech nároků a potřeb chovaných zvířat na produkční prostředí, welfare a ochranu životního prostředí. Při nové výstavbě stáje by již neměl být prostor pro kompromisy a polovičatá řešení.
Při pohledu do minulosti je možné zjistit, že požadavky na optimální prostředí pro dojnice se během času významně měnily a vyvíjely. Přibližně až do poloviny 80. let bylo považováno za optimální systém ustájení středně dlouhé, stlané vazné stání o šířce 1125 mm a zateplená stáj s dojením na stání. To odpovídalo tehdejší užitkovosti dojnic, disponibilní krmné základně, tradici, úrovni řízení chovu a levné pracovní síle. Po tomto období se již začaly postupně prosazovat volné systémy ustájení zpočátku v zateplených stelivových stájích.
Po roce 1989 nastává výrazný nárůst užitkovosti dojnic, mění se plemenná skladba ve prospěch dojných plemen s velkým tělesným rámcem, výrazně se zlepšuje složení a kvalita krmné dávky a roste cena pracovní síly. S rostoucí užitkovostí dojnic se posouvá pásmo jejich tepelné pohody směrem dolů. U vysokoužitkových dojnic již není problémem nízká teplota ve stáji a vzniká naopak nový požadavek na jejich ochlazování v období vysokých letních teplot.
Mění se požadavky na mikroklima ve stáji. Mezi základní požadavky patří dobrá větratelnost stáje a dostatečný vnitřní objem stájového prostoru. Dostatečné větrání stáje musí zajistit rychlý, účinný a bezprůvanový odvod vlhkosti a stájových emisí ze všech prostor stáje, především ze zóny pohybu a odpočinku dojnic. Např. doc. Doležal (VUŽV Uhříněves) uvádí potřebu 6 m3 prostoru na každých 100 kg živé hmotnosti dojnice. Pro 100 dojnic s průměrnou hmotností 600 kg to znamená potřebu 3600 m3 vnitřního prostoru stáje. Obdobné požadavky platí i v zahraničí. Např. v Německu se požaduje min. 20 m3 vnitřního prostoru stáje na VDJ a výměna vzduchu min. 6x za hodinu (Brade). Z těchto důvodů se opouštějí zateplené stáje a prosazují se lehké přístřeškové stáje s otevřenými bočními stěnami chráněnými proti větru a průvanu prodyšnou síťovinou.
Stavebně dispoziční řešení nové stáje musí splňovat i požadavky na jednoduchou a účelnou obsluhu stáje s využitím moderních technických systémů krmení, odklízení hnoje, podestýlání a dojení a ošetřování mléka.
Zkušenosti z posledního období ukazují, že periodicky vzniká po určité době potřeba modernizace i té nejlépe projektované stáje. To by mělo být zohledněno již při volbě konstrukčního systému stáje, který by měl zajišťovat co největší volnost vnitřního členění stáje s ohledem na možnost vzniku nových požadavků během doby životnosti stáje.
Z tohoto pohledu jsou velmi výhodné konstrukční systémy bez vnitřních sloupů se zcela volným půdorysem. Takové stáje umožňují přizpůsobení vnitřního řešení stáje aktuálním potřebám a jejich budoucí modernizace je snadno možná. Výhodou tohoto řešení je i snadná možnost využití těchto stájí i k jiným účelům (montážní hala, sklady..) v případě ukončení chovu dojnic.
Bezpodporové stáje pro dojnice jsou delší dobu známé v zahraničí, kde se pro jejich konstrukci používají lepené dřevěné vazníky nebo ocelové nosníky. Také u nás se tyto konstrukce vyrábějí v několika firmách. Např. firma V.RACEK vyrábí konstrukční systém stáje, který využívá ocelové I profily a umožňuje vytvořit stáj o šířce až 32 m bez vnitřních sloupů.
Jedna z prvních těchto stájí byla firmou V.Racek postavena na farmě dojnic ZD Zalužany. Toto družstvo hospodaří na 1850 ha zemědělské půdy, z toho jsou 350 ha louky. Tyto pozemky se nacházejí v nadmořské výšce 450-600 m. Družstvo chová více než 500 prasnic a téměž všechna selata vykrmuje ve vlastních rekonstruovaných výkrmnách. V současné době chová celkem 1200 ks skotu, z toho 420 krav s mléčnou užitkovostí.
Toto družstvo muselo řešit kritickou situaci v chovu dojnic a jejich ustájení a rozhodnout mezi několika možnými řešeními. Jak nám sdělil předseda družstva Ing. Babíček, opustit zcela chov dojnic nebylo možné s ohledem na přírodní podmínky ve kterých družstvo hospodaří. Družstvo potřebuje naopak ekonomicky využívat přilehlé trvalé travní porosty pro výrobu píce pro chov skotu, protože tyto pozemky nelze jinak ekonomicky využít. Proto již v minulosti věnovali velkou pozornost výživě, reprodukci a řízení chovu dojnic. O úspěšnosti jejich snažení svědčí následující vývoj průměrné roční užitkovosti od roku 1996 :
1996/1997 – 4770 l
1997/1998 – 5598 l
1998/1999 – 6310 l
1999/2000 – 6974 l
Přitom skladba stáda není cíleně orientována jen na chov specializovaných plemen s vysokou mléčnou užitkovostí. Ve stádu je vysoký podíl kříženek s různým podílem krve holsteinského plemene a část červenostrakatých krav s dobrou užitkovostí.
Družstvo původně chovalo dojnice na 4 farmách při vysokých nákladech na výrobu mléka a proto je jeho cílem koncentrovat chov na jednu moderní farmu v Zalužanech s technologií umožňující zvýšení produktivity práce a snížení výrobních nákladů tak, aby byla zajištěna přiměřená rentabilita výroby mléka.
Nejdříve byla zvažována rekonstrukce a modernizace stávajících stájí typu K 96 a K 174. Po podrobném rozboru problému však nakonec bylo přijato řešení spočívající v demolici stáje K 174 a modernizaci stáje K 96.
Na místě stávající stáje K 174 bylo rozhodnuto postavit novou 6-řadou stáj o vnitřním rozponu 30,1 m bez vnitřních podpěrných sloupů. Materiál z demolice stáje K 174 zůstal na místě a byl využit pro spodní stavbu nové stáje, čímž se ušetřily náklady na odvoz materiálu z demolice i náklady na materiál pro spodní stavbu.
Jako dodavatel konstrukčního systému stáje byla vybrána dražická firma V.Racek, která se na výrobu těchto konstrukčních systémů vybavila a zajistila statický propočet konstrukce a potřebnou výkresovou a technologickou dokumentaci. Farma v Zalužanech byl pro firmu V.Racek klasickým zkušebním kamenem. Zatím se ukazuje, že firma úkol zvládla a stáj dodala ve výborné kvalitě.
Generálním projektantem rekonstrukce farmy byl Ing. Rudolf Jedlička z firmy JePro Rokycany a generálním dodavatelem stavby byla firma JBS a.s. Praha. Tyto firmy ve vzájemné spolupráci mezi sebou a v součinnosti se zemědělským družstvem zvládli realizaci rekonstrukce farmy v rekordním termínu.
Rekonstrukci farmy, spočívající v modernizaci stáje K 96 na volnou stlanou boxovou stáj s přistavěným venkovním krmištěm, demolici stáje K 174 a výstavbu nové stáje pro 240 dojnic včetně rekonstrukce stávajících objektů na dojírnu s mléčnicí, volnou kotcovou porodnu a přípravnu krmiv společně s výstavbou skladů hnoje, zvládlo družstvo v rekordním termínu. Stavební práce byly zahájeny v dubnu 2000 a prosinci 2000 proběhla úspěšná kolaudace. Nyní se připravuje rekonstrukce skladu krmiv na stáj pro suchostojící dojnice.
Základní dispoziční schéma farmy s hlavními provozními objekty je na obr.1. Cílová kapacita farmy je kolem 400 dojnic.
Nová stáj má ocelový nosný konstrukční systém s vnitřní šířkou 30100 mm a výškou ve hřebeni 9500 mm. Dojnice jsou ustájeny ve volném podestýlaném boxovém loži o šířce 1200 mm a délce 2400 mm (event. 2300 mm u protilehle řešených boxů). Krmiště i hnojné chodby jsou dostatečně dimenzovány pro pohodlný pohyb zvířat. Stáj je řešena jako stelivová. Krmení je řešeno mobilní krmnou linkou s poměrem počtu krmných míst k počtu ustájených dojnic 1:1,5. Velký vnitřní prostor stáje zajišťuje dostatek vzduchu a snadné větrání. Boční stěny jsou opatřeny protiprůvanovou sítí, která je shrnovací a v letním období se svinuje. Vzduch je ze stáje odváděn hřebenovou štěrbinou. Dostatečné osvětlení stáje během dne zajišťují prosvětlovací díly střešního pláště. Ve stáji jsou ustájeny čtyři skupiny dojnic o velikosti 60 ks. Základní prostorové ukazatele této stáje jsou uvedeny v tab.1. Další podrobnosti stáje a farmy v Zalužanech jsou uvedeny na obr. 4 .
Jak je zřejmé z fotografické dokumentace rekonstrukce farmy se mimořádně dobře zdařila a je předpoklad, že vytvoří optimální produkční prostředí pro zvířata i příjemné pracovní podmínky pro obsluhu a management.
Ing. Babíček nám ukázal i plán celkových úprav komunikací a studii zahradního architekta pro osázení areálu farmy okrasnou zelení. Tyto práce jsou v plném běhu a potenciální návštěvník tak při návštěvě farmy dojnic v Zalužanech najde nejen odborné informace ale i potěší své oko.
Pro potenciálního investora je zajímavá i celková cena této stáje. Podle údajů firmy V. Racek jsou celkové investiční náklady této stáje v základním provedení pro stelivové ustájení včetně zabudovaných technologií (hrazení, napájení,osvětlení..) kolem 28 tis. Kč na jedno ustájovací místo. Tyto náklady jsou již na úrovni některých modernizací a jsou důvodem k zamyšlení, zda nová výstavba stáje přece jen není vhodnější než modernizace spojená s množstvím kompromisů a polovičatých řešení.

Ing.Jiří Vegricht,CSc , Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha 6 – Ruzyně

Článek byl zpracován v souvislosti s řešením projektu NAZV MZe ČR č. QD 0176 a výzkumného záměru MEZM 05-9901

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *