Možnosti sklizně kukuřičných palic

Obliba kukuřice jako krmné plodiny tkví ve výnosovém potenciálu, a to jak celých rostlin, tak jejich částí. Pro koncentraci energie se kukuřice pěstuje také pro sklizeň zrna, respektive palic. Sklizeň lze zajistit buď sklízecí mlátičkou ve spojení s odlamovacím adaptérem, nebo v druhém případě pracuje s tímto typem adaptéru samochodná sklízecí řezačka. V obou případech prochází pracovním ústrojím používaných sklizňových strojů palice, tj. vřeteno se zrnem a dále pak listeny, které tvoří obal palice. Ostatní části rostlin adaptér drtí a ponechává ležet na povrhu pozemku.

Je-li výsledným sklizňovým produktem směs vřeten a kukuřičného zrna, hovoříme o CCM, což v anglickém jazyce značí „Corn Cob Mix“, v překladu tedy směs zrna a vřeten.
V případě, že je výsledným produktem směs, či spíše drť listenů a palic, hovoříme o systému sklizně metodou LKS – z německého  „Lieschen Kolben Schrott“. Smyslem sklizně tímto způsobem je získat z vlastních ploch energeticky bohaté krmivo, které se využívá jako součást směsných krmných dávek pro výživu skotu nebo jako součást vstupní suroviny pro bioplynové stanice. Samozřejmě platí, že energie uložená v kukuřičném zrnu se uvolňuje po narušení jeho povrchu, což v případě sklizně sklízecími mlátičkami předpokládá následné mačkání nebo drcení, v případě sklízecích řezaček jsou součástí řezacího kanálu prvky zajišťující narušení zrna samotného.*

Ing. Filip Javorek

spolupracovník redakce

Celý článek vychází v 9. čísle časopisu Farmář.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *