Nářadí pro podmítku a kypření půdy

Technologie pro základní zpracování půdy se vyvíjejí od nepaměti a při pohledu do historie zemědělství můžeme konstatovat, že se již vystřídala řada postupů, které se v různých obměnách opět vracejí a různě se modifikují. To platí zejména v souvislosti s různými přístupy z pohledu hloubky a intenzity zpracování půdy.

Existuje mnoho jednostranných názorů, a to jak ve prospěch klasického zpracování využívajícího orbu jako základní agrotechnické opatření, nebo naopak ve prospěch mělkého zpracování. Konkrétní agrotechnická opatření spadající do širokého spektra možností základního zpracování půdy a její přípravy je nutné volit především s ohledem na půdní a klimatické podmínky, sled plodin v osevních postupech, systémy aplikace statkových hnojiv nebo na časové spektrum návaznosti jednotlivých agrotechnických operací souvisejících právě se zpracováním půdy a zakládáním porostů. Skutečnost, že svět není černobílý ani v pohledu na základní zpracování půdy, ukazuje průřez nabídkou techniky pro zpracování půdy jednotlivých výrobců.

Někteří z tradičních výrobců pluhů nabízí ve svém programu též různé alternativy v podobě radličkových a talířových intenzivních kypřičů a nalezneme výrobce, kteří se v minulosti zaměřovali pouze na vývoj a výrobu technologií pro zpracování půdy a zakládání porostů bez orby, v posledních letech však svůj program rozšířili o různé modely orební techniky.

Mnoho z výrobců půdozpracující techniky sází na kompletní program intenzivních kypřičů nebo podrýváků, které nazývají také jako dlátové pluhy a které jsou určeny pro intenzivní zpracování půdy, přičemž některými svými možnostmi klasické pluhy daleko předčí.

Pro doplnění lze ještě uvést, že v případě podmítky hovoříme při hloubce do 80 mm o podmítce mělké, v rozsahu 80–120 mm se jedná o podmítku střední a při hloubce zpracování půdy na úrovni 120–150 mm mluvíme o podmítce hluboké. V případě klasické orby mluvíme o mělké orbě do hloubky 180 mm, při orbě v hloubkách 180–240 mm se jedná o orbu střední a v rozsahu 240–300 mm o orbu hlubokou. Velmi hlubokou orbu pak provádíme v hloubkách nad 300 mm.

Ve výše uvedených hloubkách můžeme půdu zpracovávat také s využitím různého radličkového, talířového, případně dlátového nářadí. Řada modelů nářadí určeného pro podmítku neslouží pouze jako klasické podmítače, ale je možné je využívat také ve větších hloubkách. Na základní provedení talířového a radličkového nářadí se v krátkosti podíváme.

Nabídka talířového nářadí

Talířové nářadí se nabízí v provedením neseném a závěsném, přičemž z hlediska agregace můžeme o některých modelech hovořit jako o polonesených. Z tohoto pohledu se rovněž setkáme s kombinacemi závěsného a neseného nářadí. Například ve spodním závěsu trakčního prostředku je agregován nosič s podvozkem a tento nosič je opatřen dvojicí závěsů pro agregaci neseného nářadí, v našem případě talířového s různým provedením pracovních orgánů.

V praxi se ve většině případů používají krátké talířové brány s talíři uloženými ve dvou řadách, avšak ve výrobním programu některých výrobců, kteří se specializují na vývoj a výrobu techniky pro malé výměry najdeme i jiné varianty. S neseným nářadím se setkáváme zpravidla v pracovních záběrech od 2,5 do 6 m s tím, že v případě závěsných modelů se jedná zejména o talířové nářadí se záběrem od 4–4,5 m výše a v některých případech se nabízí také talířová provedení se záběrem od 3 m výše. Některé nesené modely jsou nabízeny od záběru asi 2 m.

V případě závěsných modelů se také setkáme s odlišnostmi z hlediska pozice transportního podvozku, který může být umístěný mezi sekcemi talířů, nebo za těmito sekcemi. Co se horní hranice pracovních záběrů týká, setkáváme se s nářadím o záběru okolo 10–12 m, přičemž někteří výrobci pro evropské trhy dodávají talířové podmítače o záběrech nad 15 m. Některé modely se záběry okolo 10 m vynikají tandemovým přepravním podvozkem.

Mezi jednotlivými modely nalezneme řadu rozdílů, které je předurčují k nasazení do různých podmínek a pro různé účely. Rovněž platí, že v současnosti nabízené nářadí neslouží pouze pro podmítku, ale využívá se také pro přípravu půdy, a to jak samostatně, tak v kombinaci se secími stroji různé konstrukce. Rozdíly jsou i v hloubce a intenzitě zpracování půdy. Z pohledu uložení talířů se setkáme se třemi možnostmi.

První možnost představuje společné uložení, kdy je talířová sekce tvořena hřídelí, na které jsou jednotlivé talíře usazeny a tvoří tak jeden celek.

Druhou možnost představuje tzv. individuální uložení talířů, kdy je každý uložen samostatně a uložení je zpravidla opatřeno různým typem odpružení nebo jištění. Unášeče jsou opatřeny vinutou pružinou, nebo je slupice tvořena pružným materiálem a může konstrukčně připomínat jak listovou, tak vinutou pružinu.

Třetí možnost představuje párové uložení talířů s tím, že unášeč je spojen s nosným rámem s využitím pryžových tlumících segmentů, které umožňují kopírování povrchu a rovněž působí jako jisticí elementy.

Dále se jednotlivé typy talířů liší provedením z hlediska jejich obvodu, kdy se setkáváme s talíři hladkými a profilovanými, přičemž z hlediska profilování jde o různé modifikace. V případě dvouřadého uložení jsou buď obě řady tvořeny profilovanými talíři, nebo je profilovanými talíři osazena pouze první řada. V souvislosti s uložením talířů se setkáme jak s pevně osazenými typy, tak s talíři s nastavitelným úhlem, a to jak v případě individuálně uložených, tak centrálně usazených talířů.

V případě společného uložení talířů jsou obvyklé průměry 660–710 mm s tím, že někteří výrobci nabízejí také provedení talířů s průměrem 600 mm na straně jedné a 760 mm na straně druhé. U individuálně uložených talířů, či jejich uložení v párech je k dispozici velice široká nabídka provedení z pohledu jejich průměru, přičemž ten je opět volen s ohledem na předpokládané nasazení. Konstrukce některých modelů využívá talíře s průměrem okolo 450 mm, poměrně široké spektrum talířového nářadí je osazeno talíři o průměru 510 až 620 mm a řada modelů používá talíře o průměru 560 mm.

Dále se můžeme setkat s provedením talířů nabízených s průměrem na úrovni 660 mm a v některých případech přesahujícím hranici 730 mm.

Kromě pracovních talířů může být dále nářadí osazeno bočními talíři pro ohraničení pracovního záběru, dále se jedná o různá provedení nastavitelných clon pro usměrňování toku půdy a zejména v případě závěsných modelů je takové nářadí doplněno různým provedením kopírovacích a nivelačních kol, případně pomocnými podvozky.

Kromě jednoduchých a dvojitých válců a pěchů pro opětovné urovnání a utužení povrchu půdy, které mohou být vyrobeny z různého materiálu, se některé modely nabízejí také s čelním válcem, který je osazen řeznými elementy pro narušování posklizňových zbytků ještě před samotným zpracováním půdy.

Důležité jsou informace o požadavcích na příkon jednotlivých typů. Modely s průměrem talířů na úrovni 450–510 mm vyžadují na 1 m záběru řádově 18,4–36,8 kW (25–50 k) s tím, že v případě některých modelů se požadavky na metr záběru blíží 44 kW (60 k). U  nářadí s průměrem talířů na úrovni 660–760 mm představují požadavky na příkon pro 1 m záběru řádově 22–59 kW (30–80 k).*

Ing. Filip Javorek

Celý článek je možné přečíst v časopise Mechanizace zemědělství.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *