Nejtěžší vítězí

Jako součást doprovodného programu Dne Zemědělce byla uspořádána soutěž v přetahování nákladního automobilu nazvaná Traktor silák. Jak tomu někdy bývá, počasí zahrálo tvrdě do karet a připravilo řádnou zkoušku pro všechny přítomné. Přesto se organizátoři do soutěže pustili. Těžké podmínky na trati připravily horké chvíle řidičům, přitížily prodejcům i samotným dovozcům techniky. Diváci byli bez sebe napětím ; avšak pro ty, kteří se dokázali odprostit od vášně, mohlo být předvádění poměrně přínosné. Rozhodně zde mohli získat informace, které by jinde jen obtížně sháněli.

Nejprve je třeba zdůraznit, že všechny traktory, které postavili na startovní čáru jejich dovozci, jsou špičkové stroje. Již při zběžném pohledu bylo jasné, že se jednalo o to nejlepší, co v uvedené výkonové třídě do 210 k mají k dispozici. A co se týče traktorů – každá z uvedených řad prošla alespoň jedenkrát výraznější modernizací, takže o úrovni motoru, hydrauliky, uspořádání kabiny či přímo motorických vlastnostech nemůže být pochyb. Také tzv. regulační mechanizmy, které mají mimo jiné usnadnit práci v obtížných podmínkách (včetně regulace hydrauliky), dotahují nejmodernější úroveň techniky. Způsob testování ale z velké míry tyto prvky nedovolil využít.
Dobrá příprava nutností
Během soutěže se traktory dostaly do extrémních podmínek, kterým je nevystavili ani jejich výrobci při testování před uvedením na trh. A náhle bylo všechno jinak. Výkon motoru byl až druhořadou záležitostí a nejdůležitější bylo jak soutěžící své traktory na závod připravili. A to zejména s ohledem na vhodné dotížení náprav.
Stranou nezůstala ani kvalita pneumatik. Všechny předváděné traktory byly vybaveny odpovídajícími pneumatikami s patřičnými rozměry a velkou šířkou profilu. Z jak obtížných situací se dokázaly některé stroje „vyškrábat“ dokazuje, že například samočištění je pro současné světové výrobce prvořadým heslem. Ani v momentě, kdy je dezén již zcela zalepený, a traktor sedí již téměř „na ose“, není třeba ztrácet hlavu. Dezén je schopen se stále čistit a zachovává alespoň částečnou schopnost záběru. To je výrazný pokrok ve vývoji pneumatik (souvisí též se s protažením zubů až k okraji bočnice atd.)
Umění řidičů rozhoduje
V rozmoklém jetelišti se projevila také každá chyba řidiče. K obsluhám-soutěžícím lze poznamenat, že byli dobře připraveni, až na jednu výjimku : skutečně hrubé, přímo školácké chyby málo pozorného řidiče odeslaly jednoho z favoritů do spodu soutěžního pole. To bylo velké zklamání pro ty, kteří značce stříbrného jelena drželi palce. Také své výtky neváhali řádně vyjádřit.
Ale pojďme k vlastní soutěži. Úkol soutěžících byl zdánlivě prostý na trati dlouhé 70 m co nejrychleji přetáhnout naložený nákladní automobil LIAZ s přívěsem. Celková hmotnost soupravy činila 32 t. V rozumných polních podmínkách by to jistě nebyl problém, ale na poli se zcela rozmáčeným orničním profilem se to ukázalo jako neřešitelný úkol, umocněný navíc tím, že trať byla mírně do kopce.
Rychle na start
Jako první si soupravu připřáhnul New Holland 8870 A s motorem o jmenovitém výkonu 210 k. Traktor byl vybaven zadními pneumatikami se šířkou 620 mm, předními širokými 600 mm a dotížen čelním i zadním závažím. Jeho celková hmotnost činila 12 400 kg. Traktor sice soupravu statečně dotáhnul až takřka ke startovací čáře, avšak s takovými problémy, že se pořadatelé rozhodli přívěs odpřáhnout. Tím se hmotnost taženého prostředku snížila na 17 t a zmiňovaný New Holland si s ním již celkem dobře poradil. Škoda jen, že traktorista rychlostní stupně pod zatížením během zrychlování soupravy řadil ne zela optimálně. Výsledkem byl čas 54 sekund a třetí místo.
Jako druhý se o přetahování pokusil John Deere 8120 s jmenovitým výkonem 200 k, dotížený prostřednictvím mohutného čelního závaží a prostřednictvím závaží v zadních kolech. Dle prodejce činila hmotnost traktoru 11250 kg a byl vybaven pneumatikami o šířce 650 mm vzadu a 600 mm vpředu. Traktor si bez problému dotáhnul Liazku na start, ale následný rozjezd řidič nezvládnul. Výsledkem bylo protáčení pojezdových kol bez zjevného posunu vpřed. To by ještě nebyl nic tak dramatického, v tak extrémních podmínkách jistě není jednoduché se rozjet. Horší bylo, že si traktorista dvě minuty na startu hrabal důlek aniž by se pokusil situaci řešit. Teprve potom si couvnul, vyčistil vzorek na zalepených pneumatikách, podařilo se mu rozjet a i následně velmi dobře zrychlovat. Rozjezd se uskutečnil právě ve chvíli kdy na stopkách přeběhla druhá minuta, takže když si z celkového času 2:48 odečtete dvě minuty získáte přibližný čas, po který traktor skutečně jel.
Třetím soutěžícím byl Case IH MX 200 Magnum s jmenovitým výkonem 200 k. Tento traktor byl ze všech soutěžících jednoznačně nejvíce dotížen a kombinace čelního a vzadu umístěného závaží spolu s vodou v pneumatikách (šířka 710 mm vzadu a 540 mm vpředu) zvedla hmotnost stroje na hodnotu přes 15 tun. Také proto traktor pochodoval po rozmáčeném poli jako pán a z jízdy s relativně malým prokluzem (v daných podmínkách) bylo hned patrné, že si jede pro čelní umístění. Nakonec dosáhnul času 41 sekund a bylo z toho zasloužené první místo.
Čtvrtým soutěžícím byl obhájce loňského vítězství Fendt 920 Vario. Ten byl pasován na papírového favorita protože se věřilo zejména jeho plynulé převodovce, díky níž dokáže systematicky zrychlovat. Traktor měl motor s jmenovitým výkonem 210 k a díky závažím byl dotížen na hmotnost 11 t. Mimoto však měl i vodu v pneumatikách (vzadu o šířce 620 mm), takže k této hmotnosti je nutné přičíst ještě minimálně 1,5 t. Řidič si před startem zkusil rozjezd a to i v hlubokém blátě, které bylo na kraji pole a traktor jel bez vážnějších problémů. Při vlastní jízdě, ale zřejmě nebyla zvolena optimální charakteristika jízdy protože traktor jel s poměrně vysokým prokluzem. Nicméně s časem 51 s nakonec obsadil druhé místo.
Jako pátý se dostal na řadu nejlehčí traktor v soutěži Masey Ferguson 8160 s jmenovitým výkonem motoru 210 k, jenž vážil 9750 kg a vzadu měl obuty pneumatiky,my se šířkou 650 mm zatímco vpředu 540 mm. Bylo to znát a na start si přetahovaný náklaďák dovezl s problémy. Nicméně při vlastní jízdě si přes svůj handicap, spočívající ne ve velké jako při dostizích, ale naopak v malé hmotnosti vedl celkem dobře a s časem 60 na něj nakonec zbyla čtvrtá příčka.
Posledním traktorem v kategorii do 210 koní byl New Holland TM 190 s jmenovitým výkonem 190 koní (vzadu s pneumatikami o šířce 650 mm). Také tento traktor nebyl příliš dotížen a přesto, že měl v zadním závěsu dvoutunové závaží jeho celkové hmotnost činila 10100 kg a bylo znát, že dotížení přední nápravy nebylo dostatečné. Přední kola byla evidentně bez kontaktu s podložkou a výsledkem byl jen pomalý pohyb vpřed. Proto tento účastník ze soutěže odstoupil a na jeho místo na startu se postavil již mimo soutěž jedoucí Fendt 716. Přesto, že měl výkon motoru pouhých 160 koní a přes dotížení se nemohl rovnat svým větším kolegům, Liazku do cíle dotáhnul bez problému a to dokonce v čase 50 s. K tomu je ale třeba poznamenat, že první část dráhy se pohyboval po vyjetých kolejích od předcházejícího traktoru což byla nesporná výhoda. Kdyby začal na neprojeté trati tak jako traktory v hlavní soutěži byla by situace zřejmě jiná.
Jako poslední měl své síly s konkurencí změřit 425koňový nosič nářadí Holmer vážící 18 t a navíc dotížený na rozmetací nástavbě naloženým chlévským hnojem. Bohužel měl připojovací závěs umístěný tak hluboko, že se za něj nákladní automobil nepodařilo zapojit -–neumožnila to krátká tažná tyč.
Nadšení zástupci značky Case IH, kteří po skončení hlavní soutěže již věděli o svém vítězství chtěli dále dokumentovat co jejich traktor dokáže a pokusit se přetáhnout celou soupravu, tedy 32 t nákladního automobilu a přívěsu. Bohužel z časových důvodů jim to již organizátory soutěže nebylo umožněno.

Zhodnocení na závěr
Diváci se mohli přesvědčit o robustnosti a schopnostech nejmodernějších high-tech traktorů. Uvízne-li stroj ve vlastní stopě, byl by rozjezd na vysoký rychlostní stupeň vhodným řešením , ovšem jen v případě, že v závěsu je agregováno lehké nářadí. Naložený nákladní automobil však rychle roztáhnout nelze a tak uvedený pokus byl tvrdou zkouškou pro motor i převodovku.
Argumenty o tom, že elektronicky řízený systém není spolehlivý, se nepotvrdily a převodovky přežily vše bez úhony. Taktéž motory si nechaly ledacos líbit aniž by se daly udusit nebo poškodit. Přesto zvítězil ten, kdo dokázal optimálně sladit výkon s potřebou tahové síly. Příliš razantní jízda měla za následek ztrátu šancí na dobré umístění.
A tak zaslouženě zvítězil traktor Case-IH MX200 Magnum, který dokázal nelépe přenést svůj výkon na podložku a jehož řidič zvolil optimální strategii jízdy. Bylo přitom znát, že tým, který traktor přihlásil do soutěže vložil do jeho přípravy nejenom své zkušenosti, kus práce a nasazení, ale i kus bojovného srdce. A to bylo vidět i na rozzářených obličejích vítězů, jejichž tváře obvykle vídáme jen zachmuřené.

Luboš Stehno, Petr Beneš

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *