Právní úprava ochrany zdraví při práci

Problematika ochrany zdraví při práci je v EU rámcově, avšak komplexně upravena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 89/391 EHS. Legislativa ČR zaznamenala v letošním roce v této oblasti zásadní změny. Oblast ochrany zdraví při práci je řešena řadou právních předpisů (zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zá-kon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů). Novela zákoníku práce na oblast ochrany zdraví při práci pamatuje v následujících ustanoveních:

– Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce.
– Zaměstnavatel je povinen vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pra-covní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k prevenci rizik. Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpi-sů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.
– Zaměstnavatel je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav technické prevence a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržet meto-dy a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu.
– Nelze-li rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno.
– Informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena. Kategorizaci prací upravuje vyhláška MZd č. 89/2001 Sb.
– Pokud se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel povinen měře-ním zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru, a při zjišťování, hodnocení a přijímání opatření k dodržení nejvyšších přípustných hodnot postupovat podle zvláštních právních předpisů.
– Nelze-li výskyt biologických činitelů a překročení nejvyšších přípustných hodnot rizikových faktorů vyloučit, je zaměstnavatel povinen omezovat jejich působení technickými, technologickými a jinými opatřeními, kterými jsou zejména úprava pracovních podmínek, doba výkonu práce, zřízení kontro-lovaných pásem, používání vhodných osobních ochranných pracovních prostředků nebo poskytová-ní ochranných nápojů.
– Vyskytnou-li se biologické činitele nebo překročí-li výsledky měření rizikových faktorů stanovené nej-vyšší přípustné hodnoty, je zaměstnavatel povinen zjistit příčiny tohoto stavu, a nelze-li výskyt biolo-gických činitelů odstranit nebo hodnoty rizikových faktorů snížit pod stanovené nejvyšší přípustné hodnoty a odstranit tak riziko pro zaměstnance, je zaměstnavatel povinen postupovat podle § 133a odst. 1. Současně je povinen neprodleně informovat zaměstnance. Nelze-li ochranu zdraví zaměst-nance zajistit opatřeními podle zvláštního právního předpisu, je zaměstnavatel povinen zdroj riziko-vého faktoru vyřadit z provozu, a není-li to možné, práci zastavit.
– Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby práce s azbestem, s chemickými karcinogeny a biologickými činiteli a pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity byly vždy prováděny v kontrolovaných pásmech, která budou označena a zajištěna tak, aby do nich nevstupovali zaměstnanci, kteří v něm nevykonávají práci, opravy, údržbu, zkoušky, revize, kontrolu nebo dozor. Do kontrolovaných pásem budou zaměstnavatelem zařazeny i další práce podle míry výskytu rizikových faktorů.

Práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany zdraví při práci, rizika plynoucími z pracovních podmínek a požadavky na pracovní prostředí a pracoviště upravuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Podle tohoto zákona je zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové práce, povinen:
– Zabezpečit bezpečné skladování a zacházení s nebezpečnými chemickými látkami, chemickými pří-pravky (zákon 157/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a s biologickými činiteli stanovenými zvláštním právním předpisem (zákon č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
– Zabezpečit neprodleně mimořádná měření faktorů pracovních podmínek, pokud o ně požádá zaříze-ní vykonávající závodní preventivní péči nebo pokud tak stanoví rozhodnutím příslušný orgán ochra-ny veřejného zdraví.
– Zjistit příčinu překročení limitních hodnot ukazatelů biologických expozičních testů a zabezpečit její odstranění; neprodleně informovat o těchto skutečnostech zaměstnance.
– Předložit rozsah opatření k omezení faktorů nepříznivě ovlivňujících zdraví na nejmenší rozumně do-sažitelnou míru před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Rozumně dosažitelnou mírou se rozumí poměr mezi náklady vynaloženými na omezování faktorů nepříznivě ovlivňujících zdraví zaměstnanců a jejich přínosem pro ozdravění pracovních podmínek.
– Vést evidenci rizikových prací podle § 40 zákona č. 258/2000 Sb.
– Ohlásit orgánu ochrany veřejného zdraví příslušnému podle místa činnosti, že budou poprvé použí-vány biologické činitele skupin 2 až 4, upravené zvláštním právním předpisem (zákon č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů), a změny ve výkonu takové práce a dále takové práce, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci exponováni azbestu. Hlášení je zaměstnavatel povinen učinit nejméně 30 dnů před zahájením práce; náležitosti hlášení stanoví prováděcí právní předpis.
– Při stanovení rizika biologického činitele a azbestu postupovat způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem (zákon č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
– Opatření k předcházení a omezení rizik souvisejících s používáním biologických činitelů skupin 2 až 4 předem projednat s orgánem ochrany veřejného zdraví příslušným podle místa činnosti.

Pro provoz pracovních strojů je důležitý § 30 a 31 zákona č. 258/2000 Sb.
– Osoba, která používá, popřípadě provozuje pracovní stroj, který je zdrojem hluku nebo vibrací, je po-vinna technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické li-mity upravené prováděcím právním předpisem (nařízení vlády č. 502/2000 Sb.) pro venkovní pro-stor, stavby pro bydlení a stavby občanského vybavení a bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vib-rací na fyzické osoby.
– Pokud při používání, popřípadě provozu zdroje hluku nebo vibrací nelze z vážných důvodů dodržet hygienické limity, může osoba provozovat zdroj hluku nebo vibrací pouze na základě povolení vyda-ného příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

Právní předpisy v oblasti ochrany zdraví při práci (se zaměřením na oblast prodeje, provozu a oprav zemědělské, lesnické a komunální techniky):
– vyhláška MZV č. 20/1989 Sb., o Úmluvě o bezpečnosti a zdraví pracovníků a pracovním prostředí (Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 155);
– sdělení FMZV č. 444/1991 Sb., o sjednání Úmluvy o ochraně pracovníků proti nebezpečím z povolání způsobeným znečistěním vzduchu, hlukem a vibracemi na pracovištích (Úmluva Meziná-rodní organizace práce č. 148);
– vyhláška MZV č. 145/1988 Sb., o Úmluvě o závodních zdravotních službách (Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 161);
– vyhláška MZd č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané všem že-nám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání, ve znění vyhlášky č. 185/1998 Sb.;
– směrnice MZd č. 49/1967 Věstníku MZd, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (registrována v částce 2/1968 Sb.), ve znění směrnice MZd č. 17/1970 Věstníku MZd (registrována v částce 20/1970 Sb.) a vyhlášky MPSV č. 31/1993 Sb.;
– směrnice MZd č. 17/1970 Sb., o změnách v posuzování zdravotní způsobilosti k práci (registrována v částce 20/1970 Sb.);
– vyhláška MPSV č. 204/1994 Sb., kterou se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, ve znění vyhlášky č. 279/1998 Sb.;
– vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provoz-ních nehod (havárií) a poruch technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 274/1990 Sb.;
– vyhláška č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.

Legislativní změny v oblasti ochrany zdraví při práci (se zaměřením na oblast prodeje, provozu a oprav zemědělské, lesnické a komunální techniky):
– zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a ve znění zákona č. 155/2000 Sb. (účinnost 1. 1. 2001 s výjimkami);.
– zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (účin-nost 1. 1. 2001 s výjimkami);
– nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením (účinnost od 1.1 2001);
– nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (účinnost od 1.1. 2001);
– vyhláška MZd č. 20/2001 Sb., kterou se zrušují některé prováděcí právní předpisy vydané v působnosti Ministerstva zdravotnictví. Podle § 1 vyhlášky č. 20/2001 Sb. se zrušují: vyhláška č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., vyhlášky č. 185/1990 Sb., zákona č. 14/1998 Sb. a vyhlášky č. 292/1998 Sb.; vyhláška č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací; vyhláška č. 408/1990 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky elektromagnetického záření; směrnice MZd ČSR – hlav-ního hygienika ČSR o hygienických požadavcích na stacionární stroje a technická zařízení, uveřej-něná pod poř. č. 40/1976 ve sbírce Hygienické předpisy a oznámená v částce 20/1976 Sb.; směrni-ce MZd ČSR nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací – příloha k vyhlášce č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, uveřejněná pod poř. č. 41/1977 ve sbírce Hygienické předpisy a oznámená v částce 4/1977 Sb.; směrnice MZd ČSR – hlavního hygienika ČSR, jimiž se stanoví způsob měření a hodnocení hluku a ultrazvuku v pracovním prostředí, uveřej-něná pod poř. č. 42/1977 ve sbírce Hygienické předpisy a oznámená v částce 4/1977 Sb.; směrnice MZd ČSR – hlavního hygienika ČSR, jimiž se stanoví způsob měření a hodnocení vibrací, uveřejně-ná pod poř. č. 53/1980 ve sbírce Hygienické předpisy a oznámená v částce 32/1980 Sb.; směrnice MZd ČSR – hlavního hygienika ČSR o zásadních hygienických požadavcích, o nejvyšších přípust-ných koncentracích nejzávažnějších škodlivin v ovzduší a o hodnocení stupně jeho znečištění, uve-řejněná pod poř. č. 58/1981 ve sbírce Hygienické předpisy a oznámená v částce 14/1981 Sb.; směr-nice o hygienických požadavcích na pojízdné stroje a technická zařízení, uveřejněná pod poř. č. 65/1985 ve sbírce Hygienické předpisy a oznámená v částce 7/1985 Sb.
– vyhláška MZd č. 89/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. Podle § 8 vyhlášky č. 89/2001 Sb. se zrušují: směrnice o hygienických poža-davcích na pracovní prostředí, uveřejněná pod č. 46/1978 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 21/1978 Sb.; směrnice, kterými se mění a doplňují směrnice č. 46/1978 sb. Hygienické předpisy o hygienických požadavcích na pracovní prostředí, uveřejněné pod č. 66/1985 sb. Hygie-nické předpisy a oznámené v částce 16/1985 Sb.; výnos, kterým se mění směrnice č. 46/1978 sb. Hygienické předpisy o hygienických požadavcích na pracovní prostředí, ve znění směrnic č. 66/1985 sb. Hygienické předpisy, uveřejněný pod č. 77/1988 sb. Hygienické předpisy a oznámený v částce 9/1989 Sb.; směrnice o poskytování ochranných nápojů při práci v horkých provozech, uveřejněná pod č. 30/1964 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 14/1982 Sb.; směrnice o hygienických zásadách pro práce s chemickými karcinogeny, uveřejněná pod č. 64/1984 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 1/1985 Sb.; výnos, kterým se mění a doplňují směrnice č. 64/1984 sb. Hygie-nické předpisy o hygienických zásadách pro práce s chemickými karcinogeny, uveřejněný pod č. 76/1990 sb. Hygienické předpisy a oznámený v částce 33/1990 Sb.; směrnice o hygienických poža-davcích na stacionární stroje a technická zařízení, uveřejněná pod č. 40/1976 sb. Hygienické předpi-sy a oznámená v částce 20/1976 Sb.; nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací – příloha k vyhlášce č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, uveřejněná pod č. 41/1977 sb. Hygienické předpisy a oznámená v částce 4/1977 Sb.; směrnice, jimiž se stanoví způ-sob měření a hodnocení hluku a ultrazvuku v pracovním prostředí, uveřejněné pod č. 42/1977 sb. Hygienické předpisy a oznámené v částce 4/1977 Sb.; směrnice, jimiž se stanoví způsob měření a hodnocení vibrací, uveřejněné pod č. 53/1980 sb. Hygienické předpisy a oznámené v částce 32/1980 Sb.; směrnice o hygienických požadavcích na pojízdné stroje a technická zařízení, uveřej-něné pod č. 65/1985 sb. Hygienické předpisy a oznámené v částce 7/1985 Sb.; vyhláška č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací; vyhláška č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek; vyhláška č. 408/1990 Sb., o ochraně zdraví před nepřízni-vými účinky elektromagnetického záření;
– nařízení vlády č. 194/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku (účinnost 1. 7. 2001).
Zajímavostí je, že některé předpisy byly pro jistotu zrušeny dvakrát (např. směrnice č. 40/1976 sb., vyhláška č. 13/1977 Sb., příloha k vyhlášce č. 13/1977 Sb., směrnice č. 44/1977 sb., směrnice č. 53/1980 sb., směrnice č. 65/1985 sb., směrnice č. 67/1985 sb., vyhláška č. 45/1966 Sb. a vyhláška č. 408/1990 Sb.). Pozornost rovněž zasluhuje NV č. 194/2000 Sb., kde Ministerstvo životního prostředí při tvorbě předpisu nebralo do úvahy nově vznikající směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2000/14/ES. Máme tedy nový předpis, který ještě nenabyl účinnosti a už bude muset být zrušen. Bude zajímavé sledovat, jak se naše legislativa popere s tímto problémem.

Poznámka: Podrobnější informace o právní úpravě ochrany zdraví (podle druhu pracovní činnosti) naleznete v naší příručce „Praktický rádce zaměstnavatele – podnikatele“.

Ing. Luboš Skopal,
Konstrukční kancelář LS, Brno

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *