Sklizeň obilnin

Doc. Ing. Jiří Mašek, Ph.D., se narodil v lednu 1977. Od roku 2001 pracuje jako odborný asistent na katedře zemědělských strojů Technické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Od roku 2009 na fakultě současně působí ve funkci proděkana pro pedagogickou činnost. Současná sklizeň obilnin, to je nasazení výkonné a velmi drahé techniky po dobu několika dnů. Aby se vyplatila, musí být organizace práce na vysoké úrovni. Co považujete za nejdůležitější? Z hlediska organizace práce je nutné sladit výkonnost jednotlivých článků sklizňové linky včetně posklizňové (pokud tedy můžeme výkonnost posklizňové linky ovlivnit). Většinou nastává problém s dopravou, v případě že jsou delší dopravní vzdálenosti, nebo když dochází ke zdržení při odvozu do výkupu. To lze řešit meziskladem nebo zvýšením počtu odvozových prostředků tak, aby byla zachována maximální výkonnost sklizně. Můžete stručně popsat, jakým vývojem v posledních letech sklízecí mlátičky prošly? Jednoznačně jde o rozvoj elektronických systémů, protože u vlastní technologie výmlatu k zásadním změnám již nedochází - podotýkám k zásadním. U vlastní technologie či způsobu výmlatu zde jsou již osvědčené tangenciální a axiální mlátičky, případně tangenciální výmlat doplněný axiální separací. Na tomto základu se již mnoho zásadního vymyslet nedá, samozřejmě technická vylepšení se objevují, ale nejsou zásadním zásahem do konstrukce či způsobu výmlatu. Nicméně vraťme se k elektronickým systémům – bez nich již nemůže v současnosti výkonná sklízecí mlátička pracovat. Palubní informační systém doplněný o GPS technologii včetně výnosového čidla je nedílnou součástí moderních sklízecích mlátiček, bez jejich pomoci již prakticky nelze plně využít výkonnost dané mlátičky.* Celý rozhovor vyjde v červnovém Farmáři.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *