Systémy pro měření aktuálního výnosu okopanin

Přestože měření okamžitého výnosu okopanin není zdaleka tak propracováno jako u zrnin i zde již existují měřící systémy. Jsou založeny na zjišťování hmotnostního toku sklízené hmoty v některých pracovních částech stroje. Zejména se tak děje kontinuálním vážením dopravních elementů (dopravních pásů), vážením zásobníků bulev nebo hlíz a vážením celého stroje.

Nekontinuální způsoby měření hmotnostního toku materiálu využívají vážení plného zásobníku bulev nebo hlíz, celého sklízeče nebo prostřednictvím pásového vážícího zařízení váží materiál při vyprazdňování zásobníku. Další možností je využití mapování výnosů založeného na průběžném vážení dopravních prostředků určených pro odvoz sklízené hmoty. Ve všech případech jsou k vážení využívána opět převážně tenzomerická čísla.
Pro sklizeň brambor kombinovaným sklízečem se ukazuje jako vhodná metoda využívající nárazové desky. Funkce systému je následující. Jestliže se dosáhne při sklizni konstantního časového intervalu mezi dopadem jednotlivých hlíz v toku materiálu, pak existuje přímo úměrná závislost mezi střední silou dopadu na nárazovou desku a hmotnostním tokem materiálu. Konstantní rozdíl rychlosti je dosažen tehdy, když hlízy brambor dopadají na údernou desku téměř kolmo se stejnou rychlostí jako je rychlost dopravního pásu. Pogumovaná nárazová deska se zařízením pro měření obsažených příměsí (kamení, sláma, půda) je stejný jako u brambor. Odlišení příměsí při tomto způsobu měření není možné. Mapy výnosu hlíz brambor tedy ukazují především relativní rozdíly v dané části pozemku.
Při sklizni cukrovky se využívají také nepřímé metody měření. Nepřímé měření se děje výpočtem z údajů o sklizené ploše a plošném výnosu nebo výnosu z 1 běžného metru řádku za pomocí funkce odhadu výnosu po zkušebním vyorání nebo jiném bližším způsobu zjištění výnosu. Také lze zjistit hmotností tok sklízeného materiálu měřením jeho dopravovaného profilu a rychlosti dopravníku. Hmotnostní tok materiálu se vypočítává z objemového toku a tloušťky vrstvy neočištěných bulev. Výpočet výnosu je možný také měřením fyzikálních veličin s pomocí statisticky zajištěných funkčních vztahů, např. mezi průměrem bulvy a střední hmotností čistých bulev (a počtu vyoraných bulev).
Tyto vzájemné vztahy, např. biotechnické vlastnosti (střední průměr bulvy) a váha jednotlivých bulev umožňují při znalosti počtu sklizených bulev spočítat výnos čisté cukrovky. Pak je výnos určován jako součin hmotnosti jednotlivé bulvy a počtu bulev. Ve spojení s polohovými souřadnicemi udávanými DGPS je tak možné získat mapu výnosu čistých bulev. Pro měření průměru bulev se používají různé ultrazvukové a laserové technologie a také měření frekvenčního posunu radarovým Dopplerovým čidlem. Ke zjišťování počtu bulev se využívá snímání odporu ořezávacího mechanismu.
Mapování výnosů založené na průběžném vážení dopravních odvozových prostředků fungují následovně. K dispozici musí být dopravní prostředek (návěs nebo přívěs), u kterého je možné průběžně sledovat hmotnost nákladu. Aby bylo měření dostatečně přesné, musí být nákladový prostor dopravního prostředku dobře izolován od rámu stroje. Měření by jinak bylo zkreslováno množstvím nepříznivých vlivů jako jsou vibrace, nárazy apod. v praxi toho lze dosáhnout například tak, že mezi podvozek a rám ložného prostoru stroje je vložen hydraulicky odpružený pomocný rám. Měřící čidla jsou vložena mezi pomocným rámem a rámem ložného prostoru dopravního prostředku. Ze zjištěné průběžné hmotnosti nákladu lze zjistit průchodnost materiálu a odtud jeho okamžitou hmotnost. Jestliže údaje z čidel spojíme s údaji o poloze dopravního prostředku v systému DGPW, je možno zjistit rozdíly ve výnosu v jednotlivých místech pozemku. Tento systém je vhodný pro zjišťování okamžitého výnosu většiny okopanin i ostatních plodin (řepa, brambory, mrkev, cibule).
Z výčtu různých technických možností mapování výnosů je znát, že zemědělský výzkum a vývojové dílny továren na zemědělské stroje věnují mapování výnosů všech zemědělských plodin poměrně značnou pozornost. Asi je pouze otázkou času, kdy se podobné systémy začnou objevovat v zemědělské praxi, tak jak je tomu již dnes u sklízecích mlátiček.

František Kumhála

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *