Technické názvosloví

Když jsme připravovali toto číslo Mechanizace zemědělství a Technických trendů, psal sem krátký článek do rubriky Praxe, jenž pojednával o opravě hřebů rotačních bran. A v té chvíli jsem byl (jako již mnohokrát předtím) postaven před problém jaký výraz pro toto nářadí použít. Ono to totiž s používáním odborných výrazů není tak jednoznačné.

Je výraz rotační brány správný? Není vhodnější toto nářadí označovat jako rotační kypřič, nebo vířivý kypřič? Když se nad tím zamyslím musím uznat, že je to skutečně spíše kypřič, neboť název brány patří v původním slova smyslu k nářadí zcela jinému.
Podobná situace v ne zcela vyjasněných pojmech nastává u nářadí, které označujeme jako talířové brány (opět ty brány). Jestliže pominu to, že praktici toto zařízení nazývají diskové brány, nebo dokonce „diskeler“ (přičemž žádné disky nemá), nemohu se ubránit tomu, že jde spíše o talířový podmítač. I když branám se blíží podstatně více, než původně zmiňovaný rotační kypřič.
A takto bychom mohli pokračovat dále. Je správně říkat ostří, nebo radlice? Je vhodnější termín návěsný pluh, nebo výraz polonesený? Je postřikovač přívěsný nebo tažený? Je řezačka samojízdná, nebo jak se často uvádí samochodná?
V některých případech jsou vysvětlení logická. Je proto správné uvádět slovní spojení samojízdná řezačka, protože jezdí a nechodí. Na druhé straně jsou termíny, které odborná veřejnost označuje jako platné, ale spíš než aby podstatu vysvětlily tak ji zamlžují. Nechápu proto, proč je vhodnější výraz návěsný pluh, než označení polonesený, které přitom výborně vystihuje vlastní podstatu zavěšení.
Ale to nezmiňuji výrazy praktiků. Při vzpomínce na žňovou brigádu mne napadají takové výrazy jako „moták, hrábě, vejtřasky, brejličky, komín, chobot, kapsáky atd.“ Stejně tak u traktorů žádný praktik neznal podávací palivové čerpadlo, ale říkalo se mu pumpička, uzávěrka diferenciálu se nazývali počeštěným výrazem „špéra“, násobič točivého momentu byla „půlka“ atd. A to ještě neberu v úvahu to, že se tyto výrazy místně liší.
Výrazů je spousta a jen málokdo vždy používá ty správné. To samé platí i pro naši redakci, a tak například hned v tomto čísle naleznete několik výrazů, které označují stejnou věc. Nicméně bychom chtěli tento stav změnit a zařadit na stránky našeho časopisu rubriku, která by se technickými výrazy zabývala. Doufám, že se nám to podaří.
Ale abych nepsal jen o technických termínech. Do tohoto čísla je zařazena anketa, která by měla napomoci k dalšímu zkvalitnění našeho časopisu. Jejím prostřednictvím se totiž můžeme dozvědět, která témata vás nejvíce zajímají, zda jsou články v MZ a TT příliš dlouhé, či krátké, příliš, nebo málo odborné a zda-li uplatníte získané informace v zemědělské praxi.
Ze zkušeností víme, že největším problémem jakýchkoliv anket je získat hodnověrné informace. Hodnověrnost ankety je přitom závislá především na dvou faktorech. Tím prvním jsou pravdivé odpovědi na položené otázky. Zde nebude v tomto případě jistě problém. Druhým faktorem je dostatečný počet respondentů, a zde problém určitě bude. Abychom jej však poněkud zmírnili, a vás trochu motivovali k vyplnění a odeslání anketních lístků, připravili jsme ceny pro účastníky ankety. Přičemž zejména první cena je velmi hodnotná – jedná se o stavebnicový systém VARI.
Takže, Vážení čtenáři, těším se na vaše anketní lístky!

Luboš Stehno

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *