Traktor s houževnatým motorem

V letošním roce byl jeden z traktorů Zetor, přesněji Forterra HD 140, přihlášen i do soutěže Traktor roku a podařilo se mu udržet ve finálové skupině v hlavní z hodnocených kategorií. Výrobce proto uspořádal na domácí půdě speciální prezentaci tohoto traktoru pro novináře, kteří jsou členy hodnotitelské komise. Její součástí bylo nejen teoretické seznámení, ale též zajímavé praktické jízdy. Tuto akci jsem měl možnost navštívit i já.

Traktory Zetor byly odjakživa vybavovány motory vlastní konstrukce. Výjimkou byly jen šestiválce SDFG (Forterra 11641 a 11741) a nyní jsou to též šestiválce Deutz v modelové řadě Crystal a také čtyřválce Deutz u traktorů Major. Aktuálně vyráběná modelová řada Forterra je však stále věrná zetoráckým čtyřválcům se zdvihovým objemem 4,1  l. Motory postupně procházejí vývojem a současný stav znamená splnění emisního limitu Tier 4f (Stage IV), čehož dosahují s využitím oxidačního katalyzátoru, aktivního filtru částic, řízeného přisávání spalin a systému SCR. Unikátní přitom je, že nepoužívají dnes běžný systém vstřikování common rail, ale klasické řadové vstřikovací čerpadlo, byť doplněné o elektronický regulátor otáček. V konstrukci motorů nechybí šestnáctiventilová hlava a turbodmychadlo s regulací plnícího tlaku.

Motory Zetor tedy, až na takzvaný aftertreatment, nejsou konstrukčně příliš složité, přitom jejich výkonové parametry jsou velmi dobré a sympatickou hodnotu má i průběh točivého momentu. U modelu 140 dosahuje jeho převýšení 43 %. Příznivá je i spotřeba paliva, významně ji snížilo použití sytému SCR. Ten sice přináší nutnost tankování vodného roztoku močoviny, z provozního hlediska však 1 Kč vydaná za močovinu přinese úsporu nafty v hodnotě 7 Kč (výrobce udává snížení spotřeby nafty o 10 až 20 %). Takže vyšší pořizovací cena sytému SCR se v provozu snadno zaplatí. Důležitá je však jeho spolehlivost.

I přes relativní jednoduchost jsou nové motory přece jen elektronikou více prošpikovány. Řídicí jednotka vstřikovacího čerpadla přijímá údaje od několika čidel, mezi nimž je i známá „váha“ vzduchu, v emisním systému nechybí čidlo kvality AdBlue, čidlo tlaku za filtrem částic, senzory teploty výfukových plynů a NOx, ve výfukovém potrubí je též přídavná tryska pro vstřikování nafty při regeneraci filtru částic. Takže jednoduchost motorů je opravdu jen relativní.*

Více informací v týdeníku Zemědělec.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *