Údržba melioračních objektů II.

Meliorační stavby nejsou určeny jen pro lepší možnosti využití zemědělských ploch, kdy regulujeme množství vody na daném pozemku, ale také mohou zabránit škodám na majetku především v době jarního tání nebo při povodních.

Téměř na každé ploše, která není pokryta betonem, asfaltem nebo obdobným materiálem, za velmi krátkou dobu živelně vyroste rozmanitý bylinný pokryv a nálety různých dřevin. Každý příkop a kanál, kterým neproudí kontinuálně čistá voda určitou rychlostí, se zanáší usazeninami. Každý příkop, který nemá betonové dno a stěny, se velmi brzy pokryje nárosty dřevin. Příkopy, kanály a další stavby jsou fyzicky opotřebovávány živelným nárůstem dřevin, zvětráváním a sesypáváním stěn, činností člověka, různých živočichů, nánosy po prudkých deštích, překotným jarním táním a podobně.
Je patrné, že musí být prováděna jejich pravidelná, plánovaná údržba anebo údržba na základě výsledků udržovací prohlídky. Na obr. 1 je svodný příkop, který nebyl udržován několik let a je zřejmé, že již nezabezpečuje spolehlivý a bezpečný provoz.
Vyhláška 225/2002 Sb. ve svém § 4 stanovuje rozsah udržovacích prohlídek u jednotlivých melioračních staveb. Zde je mimo jiné stanoveno, že při udržovací prohlídce se ověřuje:
– stav opevnění, popřípadě těsnění dna a svahů,
– stav nánosů v korytech,
– stav travních porostů, doprovodných a břehových porostů křovin a dřevin,
– výskyt vodních řas a jiných vodních rostlin v korytě,
– stav cest sloužících pro provoz,
– zpevnění manipulačních ploch,
– stav opevnění, usazovacích prostorů pro zachycení splavenin u suchých nádrží,
– stav prostorů ke krátkodobému zachycení odtoku povrchové vody.
Například stavby k odvodnění pozemku povrchovým odvodněním (odvodňovací kanály a příkopy) podle § 6 Vyhlášky 225/2002 Sb. vyžadují:
1. Péči o travní porosty dna a svahů koryt a ochranných hrází včetně jejich odstraňování kosením.
2. Odstraňování nánosů.
3. Odstraňování výmolů a nátrží v korytech jejich zasypáváním, včetně zhutnění a povrchové úpravy.
4. Odstraňování překážek v korytě bránících průtočnosti.
5. Péči o břehové porosty, včetně jejich doplňování.
6. Údržbu vegetačního opevnění.
7. Ošetřování travních porostů nebo porostů dřevin na terasových svazích.

Na výše uvedeném částečném výčtu udržovacích prací, je patrné, že je využívána velmi rozmanitá mechanizace a práce musejí být prováděny mnohdy každý rok a po celý rok, protože proces fyzického opotřebení melioračních staveb, zejména staveb k odvodnění pozemků a k ochraně pozemků před erozní činností, je velmi rychlý a nepřetržitý.
Pokud se k běžnému procesu fyzického zastarávání přidají přívalové nebo extrémně dlouho trvající deště, je nutné provádět údržbu i několikrát za rok. Stačí, že se krajem přežene vítr rychlostí kolem 30 m/s a vzniklé vývraty stromů mohou vytvořit překážku, která znemožní plynulý odtoku vody.
Také nelze ponechat odpad (větve, stromy) po provedené údržbě na místě, protože tento odpad může posloužit jako „stavební materiál“ pro živelně se tvořící hráze. Každý takový odpad musí být ekologicky zlikvidován (nikoliv tedy pálením). To znamená uložen na dočasnou skládku, potom odvezen na řízenou skládku nebo na místě zpracován a produkt odvezen, resp. vhodně využit (komposty, energetická surovina a podobně). Mnohdy musí být odstraněn i pařez, jako pozůstatek po provedené těžbě nevhodně rostoucích stromů.
Zvláště obtížné jsou práce při údržbě rybníků a vodních nádrží. Těžení, nakládání a odvoz usazenin vyžaduje přípravné práce s delším předstihem. Také mechanizace pro tuto činnost musí být vybavena pracovními adaptery a podvozky vhodnými pro manipulaci s lepivou horninou.

Povodně varují
Někteří lidé změnili názor na meliorační údržbu po povodních, které v posledních letech zasáhly naši republiku. Lidé pochopili, že meliorace nejsou pouze „ty ohyzdné skruže na polích a zbytečné příkopy, které brání estetickému pohledu na krajinu“. Naopak, začínají to být i velmi důležité meliorační objekty, které mohou zabránit škodám na majetku lidí, na jejich celkovém zdraví (fyzickém i duševním) a také mohou předcházet škodám na přírodě.
Jsou známy případy, kdy byla neprovedená údržba melioračních objektů příčinou velkých škod a osobních tragedií velkých rozsahů. Je velmi důležité rozhodnout o tom, kde může a někdy dokonce musí být ponechán strom nebo skupina keřů a naopak, kde v žádném případě nesmí porosty dřevin a jednotlivé stromy zůstat. Vhodně zvolené hustě vysázené stromořadí rychle rostoucích dřevin může usměrnit, rozdělit a odvést přívalovou vlnu mimo zástavbu.
Nebo také naopak, skupina keřů nebo i jednotlivý strom u koryta potoka nebo příkopu může být při přívalovém dešti příčinou změny koryta vymíláním břehů.
Například občané Litvínovic u Českých Budějovic s velkými obavami sledovali, jak voda Vltavy při povodni v roce 2002 opustila koryto a velmi rychle ukrajovala horninu ze zemědělsky využívaného pole, které zde odjakživa bylo. Místo zmíněného zemědělského pole vzniklo během velmi krátké doby jezero, které se nezastavitelně přibližovalo k obci a nebylo možné v danou dobu už nic podniknout. Na obr. 2 je patrný výsledek popisované skutečnosti. V pozadí je obec Litvínovice, vpravo, mimo fotografie je jez, který tvořil překážku, vlevo už je zpět navážena hornina do vzniklého jezera.
Síla vody je obrovská, protože při její objemové hmotnosti přibližně 1000 kg v m3 dokáže, i při poměrně nízké rychlosti toku a jejím objemu, přemístit kamenivo, dlažbu, asfalt a dokáže zničit a přemístit betonové bloky a ocelové výztuže (obr. 3).
Z historie vývoje planety a lidstva víme, že zejména voda a oheň řídí osudy lidí, ale také zároveň historie potvrzuje, že člověk je mnohdy strůjcem svého štěstí a svým přičiněním v oblasti vědy, výzkumu a technického rozvoje se mu daří mnohé nepříznivé situace řešit.
Také v oblasti budování a údržby melioračních staveb lze spatřit, že jde technický pokrok v souladu se stupněm vědeckého poznání. Mechanizace, která je v současné době k dispozici je přínosem ke splnění všech požadavků, aby práce při údržbě melioračních objektů byly prováděny efektivně, kvalitně, bez negativního ovlivnění přírody. Na druhé straně musí být také vytvořeny podmínky pro bezpečnost práce a ochranu zdraví pracovníků, kteří udržovací práce provádějí.
Samozřejmě, že není smyslem, aby byla všude koryta potoků rovná, čistá, vydlážděná a bez okolních porostů. Jsou místa, kde je nutné podpořit hnízdiště ptáků, rybniště a prostory pro nerušený život vodních živočichů. Je tedy v některých případech žádoucí, aby koryta potoků vedla četnými meandry a dřeviny živelně rostly a vysoké traviny vytvářely přirozený úkryt pro naší rozmanitou faunu.
Dokonce je potřebné, aby v rámci melioračních prací bylo pečováno o takové lokality. K dispozici je dnes i taková mechanizace, pomocí níž jsou například přesazovány vzrostlé stromy. Někde mohou časem překážet a jinde by měly být co nejrychleji vzrostlé. Pak už může záležet pouze na přístupu lidí a ochotě se přírodou zabývat do detailu.
Z toho co bylo uvedeno, je patrné, že mechanizace pro údržbu melioračních staveb je rozmanitá z hlediska prováděných prací a pohybu v terénu. Pracovní adaptéry strojů jsou specifické pro prováděnou činnost. Operátoři strojů a pracovníci obsluhující malou mechanizaci musí zvládnout různé práce ve složitém, měnícím se a velmi členitém terénu.
Většinu prací v oblasti budování a údržby melioračních staveb lze provádět mechanizací, která je totožná s mechanizací pro zemní a stavební práce. Tato mechanizace je vybavena pracovními adaptéry, které jsou přizpůsobeny pro použití při pracích spojených s údržbou melioračních staveb. Na obr. 4 je svodný příkop po provedené údržbě univerzálním zemním strojem (UZS).
Jsou samozřejmě i druhy melioračních prací, které mohou provádět pouze meliorační stroje (například drenáže).
Základem mechanizace pro údržbu melioračních staveb jsou zemní stroje s příslušnými výměnnými pracovními orgány (například univerzální zemní stroje, univerzální čelní nakladače, rýpadla), kolové a pásové traktory s možností nesení, tažení a pohonu různých pracovních mechanismů (drtičů, půdních fréz, štěpkovačů, fréz na pařezy, mulčovačů, cepových příkopových čističů apod.), jednoúčelové stroje samojízdné, tedy s vlastním podvozkem a pohonem (grejdry, hutnící válce) nebo víceúčelové stroje, které mohou vykonávat odděleně i současně různé práce (skrejpr, UZS).
Mechanizace, vhodná k provádění údržby melioračních prací, která je v současné době na trhu, využívá většinou hydraulické pohony a ovládání pracovních adaptérů. Využívá zdokonalených systémů automatizace a prvků ochrany před vznikem například ropných havárií.
Je na jedné straně neustále zlepšováno pracovní prostředí operátorů strojů a stále více se v této souvislosti do popředí dostává ergonomie, která optimalizuje systém člověk – technika – prostředí.
Stanoviště operátorů samojízdných strojů jsou čím dále, tím více podobná pracovištím u stolů v kancelářích s respektováním všech hygienických norem (konstrukce sedaček, klimatizace, osvětlení, síly na ovladače, rozmístění ovladačů v dosahu rukou, systém signalizace poruch a jištění). Přesné a citlivé ovladače společně se správně konstruovanými pracovními adaptéry a širokým výhledem z kabiny stroje umožňují provádět práce v potřebné kvalitě bez přítomnosti dalších osob.
Na druhé straně práce při údržbě melioračních staveb vyžadují i stroje, jejichž obsluha (operátor) musí při práci stroj nést, vést a usměrňovat pracovní adaptér mechanizace do určitého místa (motorová řetězová pila, postřikovač, křovinořez). Jedná se o drobné dokončovací práce, které nelze provést velkou mechanizací (obr. 5).
Ne vždy lze použít mechanizaci s klasickým kolovým podvozkem a s vysokou výkonností (šířka záběru, rychlost pohybu), protože se mnohé meliorační objekty nacházejí v lokalitách, kde je dočasně nebo trvale málo únosný terén. Stroje se musí pohybovat na svazích, v korytech potoků, v omezených průchodech a podobně. Je tedy nutné použít například tzv. „malou mechanizaci“, stroje se zvláštními podvozky (tzv. „kráčivé“, nízkoprofilové a extrémně široké pneumatiky, flotační pneumatiky (nízký tlak vzduchu), pásový podvozek, zvláštní pracovní orgány (lopata rýpadla s nuceným vyprazdňováním) a podobně.
Některé nové stroje, které mohou být využity pro údržbu melioračních staveb, si v následujícím příspěvku představíme.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *