Uplatnění techniky při zakládání porostů plodin a hnojení v jarním období

Pro jarní období, zvláště to platí pro časné jaro, je charakteristická nízká odolnost půdy vůči stlačování. Jestliže jsou jarní práce spojeny s velkým počtem přejezdů techniky po pozemcích, můžeme zhoršit podmínky pro založení výkonných porostů jařin nežádoucím zhutněním půdy.

Zhutnění vyvolané přejezdy vlhké půdy na jaře se nepříznivě projeví při sklizni plodin, zejména okopanin. Příkladem jsou komplikace s velkým výskytem hrud při sklizni brambor.
Uskutečněná měření ukázala, že zhutnění půdy přejezdy techniky při předseťové přípravě půdy k jařinám a při hnojení na jaře výrazně zvyšuje odpor hrud při drobení po orbě po sklizni plodin. Závažným rizikem, jehož míru lze ovlivnit volbou pěstitelských technologií, je vodní eroze půdy při pěstování širokořádkových plodin, zejména kukuřice, ale i cukrové řepy.
Je známou skutečností, že zhutňování půdy přejezdy techniky v období jarní předseťové přípravy půdy a setí působí zvlášť nepříznivě na cukrovou řepu. Při přípravě půdy k této plodině je nutné dokonalé urovnání povrchu půdy a kvalitní příprava seťového lůžka. Pro dosažení tohoto cíle však často paradoxně zhoršíme podmínky v půdním profilu, zejména v profilu ornice, intenzivním zhutněním půdy v místech kolejových stop traktorů. Při monitorování provozu strojů s využitím družicové navigace v systému GPS při předseťové přípravě půdy k cukrové řepě výkonným traktorem se zdvojenými koly a kombinátorem s pracovním záběrem 6 metrů byly zaznamenány tyto skutečnosti (při dvojnásobném ošetření půdy kombinátorem na pozemku o výměře 11 ha):
– celková plocha kolejových stop zdvojených pneumatik: 10,19 ha,
– koeficient vyjadřující podíl kolejových stop vytvořených při předseťové přípravě půdy k cukrové řepě (vzhledem k celkové výměře pozemku): 0,93.
Při otáčení souprav na okrajích pozemků dochází pochopitelně k opakovanému přejíždění půdy. Při přímé jízdě, při částečném překrývání pracovního záběru, činila celková plocha kolejových stop vytvořených při zmíněné předseťové přípravě půdy 63 % plochy pozemku, 20 % plochy pozemku (bez okrajů pozemku) připadalo na opakované přejezdy ve stejné stopě. Uvedený příklad ilustruje rozsah zhutňování půdy v období zvýšené náchylnosti půdy ke stlačování. Zdvojená kola traktorů při předseťové přípravě půdy jsou přitom účelným opatřením pro snížení středního kontaktního tlaku na půdu. Intenzitu zhutňování půdy ve zmíněném období dokresluje tento údaj: hodnoty objemové hmotnosti půdy, celkové pórovitosti a minimální vzdušné kapacity v ornici překročily v kolejových stopách traktoru hodnoty signalizující škodlivé zhutnění půdy.
Setí širokořádkových plodin do mulče
V současnosti jsou prověřeny pracovní postupy, při jejichž uplatnění se výrazně sníží rozsah a intenzita zhutňování půdy v jarním období při pěstování cukrové řepy – přejezdy spojené se zpracováním půdy a urovnáním povrchu půdy jsou přesunuty do letního období předchozího roku, kdy je odolnost půdy vůči stlačování výrazně vyšší než na jaře. Jedná se o postupy setí cukrové řepy do mulče z vymrzajících meziplodin – nejčastěji hořčice bílé nebo svazenky vratičolisté. Kromě zmíněné ochrany půdy před zhutňováním v jarním období spočívá přínos technologií setí cukrové řepy do mulče v ochraně půdy v období, kdy tato širokořádková plodina založená konvenčními technologiemi nechrání dostatečně půdu před účinky vydatných dešťů na jaře a na počátku léta. Kromě protierozní funkce mulče z odumřelé meziplodiny lze od této pěstební technologie očekávat snížení rizika vyplavování snadno pohyblivých forem dusíku do podzemních vod na podzim a v průběhu zimy (využití dusíku meziplodinou). Pro technologie využívající setí cukrové řepy do mulče z vymrzající meziplodiny je charakteristické příznivé prodloužení období, kdy je půda pod rostlinným krytem.
V tomto příspěvku nelze uvádět podrobnosti o postupech zpracování půdy a zakládání porostů cukrové řepy do mulče. Nezbytnou podmínkou uplatnění této technologie je secí stroj na přesné setí, který umožňuje kvalitně uložit osivo cukrové řepy do půdy při výskytu rostlinných zbytků na povrchu půdy. Technika pro přesné setí do mulče prošla vývojem od používání adaptérů s dvojicemi talířů, které jsou předřazeny klasickým secím botkám strojů pro přesné setí, až po současná konstrukční řešení, která jsou víceúčelová a umožňují kvalitně uložit osivo jak při setí do mulče, tak při setí do půdy po orbě a předseťové přípravě půdy.
Příkladem víceúčelových secích botek jsou secí botky secího stroje Kverneland Optima NT. Jedná se o botky se dvěma řeznými kotouči, doplněnými o boční opěrná kola; na tuto část navazuje další část botek, které formují boky rýhy v půdě v místech ukládání osiva. Po uložení osiva jsou vytvořené rýhy uzavřeny přítlačnými koly nebo válečky. U tohoto secího stroje, obdobně jako u strojů dalších výrobců, lze využít vybavení pro podpovrchové hnojení tuhými průmyslovými hnojivy do řádků stranově posunutých oproti řádkům s osivem. K vytváření rýh pro hnojivo mohou být využity dvojice výškově nastavitelných ozubených talířů.
Secí stroje pro přesné setí do mulče je možné též vybavit zařízením na hnojení kapalnými průmyslovými hnojivy. Pro zapravení těchto hnojiv do půdy lze u strojů na přesné setí využít jednokotoučová nebo dvoukotoučová zapravovací tělesa. Rýhy pro hnojivo se vytvářejí v nastavitelné vzdálenosti od řádků osiva.
Zapravování průmyslových hnojiv do půdy současně se setím cukrové řepy, kukuřice i dalších širokořádkových plodin do mulče je reakcí na skutečnost, že u těchto technologií většinou odpadá jarní předseťová příprava půdy, která se u běžně používaných postupů využívá k zapravení průmyslových hnojiv.
Při setí širokořádkových plodin do mulče z vymrzajících meziplodin jsou pro funkci přesných secích strojů příznivější podmínky než při setí těchto plodin do mulče například z rozprostřené podrcené slámy obilnin nebo při přímém setí do nezpracované půdy – při setí do mulče z vymrzajících meziplodin se zpracování půdy uskutečnilo před založením porostu meziplodiny v předchozím roce.
Schéma na obrázku 1 znázorňuje možné varianty pracovních operací při setí cukrové řepy do mulče z vymrzající meziplodiny. Součástí technologií zakládání porostů cukrové řepy do mulče z vymrzajících meziplodin je aplikace neselektivního herbicidu (Roundup, Touchdown a dalších) na jaře. Rozhodneme-li se sít cukrovou řepu do mulče bez jarní předseťové přípravy půdy, máme větší volnost při volbě termínu aplikace zmíněných herbicidů: týden před setím, v době setí, po zasetí, ale před začátkem vzcházení cukrovky. Postřik po zasetí má výhodu v tom, že nevytvoříme kolejové stopy jako překážku dobrého zapravení osiva do půdy.
Aby se nesnížila protierozní účinnost mulče na povrchu půdy, je vhodné upustit od plečkování cukrovky, případně plečkovat jednou před zapojením porostu.
Z plodin, které nejméně chrání půdu před erozí (kukuřice, cukrová řepa, brambory), jsou často velké problémy spojené s pěstováním kukuřice. Je to dáno tím, že se tato plodina pěstuje ve všech oblastech ČR, nelze se vyhnout zařazování zejména kukuřice na siláž i na svažité pozemky. Při pěstování této plodiny lze využít některé z ověřených způsobů ochranného zpracování půdy.

Kvalita hnojení
Posuzujeme-li kvalitu provedení operace v celkovém významu, musíme hodnotit vliv zásahu na půdu a rostlinu (včetně včasnosti provedení zásahu), ale i na životní prostředí. V tomto širším pojetí kvalitu ovlivňuje mnoho faktorů – počínaje počasím, systémem hnojení, odborností obsluhy, technologickou kázní a konče úrovní technického řešení a vlastností rozmetadla.
Nebezpečí zhutnění půdy
V jarním období je velice aktuální poškozování půdní úrodnosti zhutňováním půdy. V současné době převažují v zemědělských podnicích nesená rozmetadla. Při současných nízkých hektarových dávkách hnojiva vyhovují kapacitou zásobníku i na velkých pozemcích, jsou dobře seřiditelná a investičně nenáročná. Traktor pro agregaci se však musí volit většinou větší (z důvodu nosnosti a řiditelnosti), než je z energetického hlediska potřeba. S plným rozmetadlem se hmotnost na jednu zadní pneumatiku traktoru pohybuje v rozmezí 1800 až 2200 kg, proto často není možné použít úzké kultivační pneumatiky. Přihnojování za této situace se často musí oddalovat a čekat na zlepšení únosnosti půdy. Pokud se operace provádí i při zhoršených podmínkách, vytvářejí se koleje s negativními dopady: zhutnění v ornici i podorničí, vyšší poškozování rostlin při přihnojování, u cukrovky zhoršení podmínek při sklizni a nezanedbatelné je zvýšené nebezpečí vodní eroze ve stopě po spádnici i na malých svazích.
Při předosevním hnojení se používají návěsná traktorová rozmetadla. Pokud jimi podnik není vybaven, nechává si operaci provést službou. Zde jsou ještě často vidět dosluhující automobilová rozmetadla D 035, u kterých je měrný tlak na půdu větší než 300 kPa. Vytvářejí se hluboké koleje, které jsou vizuálně odstraněny při předseťové přípravě půdy (tuto operaci často ztěžují a prodražují), jejich vliv (u cukrovky apod.) je však zřetelný až do dalšího hlubokého zpracování půdy po sklizni.
Přísné požadavky na měrné tlaky (max. 150 kPa) splňují samojízdná a návěsná rozmetadla dodávaná ve dvou kategoriích. Pro přihnojování s užitečnou hmotností 2 až 2,5 t a s úzkými kultivačními pneumatikami, pro předosevní hnojení se zásobníkem 4 až 6 t a širokými nízkotlakými (flotačními) pneumatikami. Jak samojízdná tak i traktorová návěsná rozmetadla, vhodná pro předosevní hnojení, většinou umožňují i výměnu flotačních pneumatik za kultivační. Tím se zvyšuje jejich akceschopnost a roční využití.
Ke snížení škod způsobených stopami rozmetadel je vhodné využívat dalších dvou opatření. Prvním je mísení hnojiv. Tím lze aplikovat všechny složky v jedné operaci, sníží se celkově uježděná plocha na pozemku. Druhým, které sleduje stejný cíl, je dosáhnout co největšího pracovního záběru. Správně seřízeným univerzálním odstředivým rozmetacím ústrojím lze bez problémů rozmetat granulovaná hnojiva s pracovním záběrem 18 až 24 m (se speciálními rozmetacími kotouči až 36 m) a síran amonný (prakticky jediné negranulované hnojivo u nás) s pracovním záběrem 10 až 12 m.
Důležitá je včasnost zásahu
Agrotechnické lhůty na přihnojování i předosevní hnojení jsou v jarním období krátké. Proto jsou vysoké požadavky na výkonnost rozmetadel. Včasnost zásahu je v této době aktuální, hlavně když na hnojení navazují předosevní příprava půdy a setí. Nejefektivnějšími parametry na zvýšení výkonnosti jsou pracovní záběr, pracovní rychlost a organizace práce.
V systémech s omezeným zpracování půdy a zvláště při setí do nezpracované půdy nabývá na významu současné zapravování průmyslových hnojiv do půdy. Tím, že se zpracování půdy minimalizujeme, jsou omezené možnosti zapravení hnojiva předseťové přípravě, případně tato možnost zcela odpadá. Výrobci secích strojů určených pro setí po zjednodušeném zpracování půdy bez orby nebo pro přímé setí do nezpracované půdy dodávají i vybavení pro podpovrchovou aplikaci průmyslových hnojiv při setí.
Zařízení zajišťuje aplikaci kapalných nebo tuhých průmyslových hnojiv do půdy mezi řádky s osivem v nastavitelné vzdálenosti od těchto řádků. Při vhodném nastavení nepřichází hnojivo v půdě do styku s osivem, ale je rostlinám k dispozici od raných vývojových fází porostu. Snaha o zlepšení podmínek při ukládání hnojiva do půdy při setí vedla výrobce secích strojů ke konstrukci radličkových botek s ostrým úhlem vnikání do půdy nebo dlátových botek, které ukládají hnojivo pod lůžko osiva. Mezi hnojivem a osivem v půdě je několikacentimetrová vrstva zeminy, která chrání rostliny v době klíčení před poškozením.
Možnost změny pracovního záběru a pracovní rychlosti rozmetadel
Pracovní záběr u pneumatických rozmetadel je dán konstrukcí rámu s rozmetacími hubicemi. Je důležité, aby pro přihnojování odpovídal používané rozteči kolejových meziřádků. Při předosevním hnojení je vhodné označovat ošetřený záběr pomocí pěnového zařízení podobně jako u postřikovačů. Pracovní rychlost je u těchto rozmetadel omezena povrchovými nerovnostmi a vlastnostmi podvozku. Samojízdné verze s flotačními pneumatikami mohou pracovat rychlostí 30 km/h i na dobře provedené hrubé brázdě.
U odstředivých rozmetadel je situace složitější. Šířka rozmetání je několikanásobně větší než vhodný pracovní záběr pro rozmetadlo. Příčný profil rozmetání (obr. 2) se ke svým okrajům snižuje. Aby se dosáhla dostatečná rovnoměrnost rozmetání, musí se rozmetací obrazce překrývat. Pro každé konstrukční provedení rozmetacích kotoučů, naklopení jejich osy, nastavení rozmetacích lopatek, pro každé hnojivo s rozdílnou zrnitostí nebo měrnou hmotností má pracovní záběr rozmetadla jedno nebo dvě optima dosahované kvality (obr. 3). Při celkové šířce rozmetání 56 m má uvedený příklad dvě minima příčné nerovnoměrnosti rozmetání při pracovním záběru a to mezi 17 a 22 m nebo 33 a 38 m. Změna pracovního záběru je u odstředivých rozmetadel většinou spojena s výměnou rozmetacích kotoučů, s výměnou nebo přestavěním rozmetacích lopatek nebo naklápěním celého rozmetadla. Protože dráha hnojiva z rozmetacího ústrojí na místo dopadu je dlouhá, je kvalita rozmetání ovlivňována větrem, i relativním prouděním vzduchu způsobeným pohybem rozmetadla (max. rychlost 18 km/h se rovná větru 5 m/s). Musíme počítat, že nerovnoměrnost rozmetání se v provoze i v ideálních podmínkách zvýší cca o 50 %.
Zvolená pracovní rychlost jak u pneumatického, tak i u odstředivého rozmetadla (rychlostní stupeň a otáčky motoru) se musí udržovat konstantní na celém pozemku. Každá změna způsobí odchylku od zvolené dávky. Výjimkou jsou stroje vybavené synchronizací dávkování (řízení dávky v závislosti na rychlosti). Jde většinou o rozmetadla s dávkovacím dopravníkem, jehož pohon je odvozen od pojezdového kola, nebo dávkovacím zařízením s řídícím počítačem.
Dodržování pracovního záběru na plochách bez kolejových meziřádků je u odstředivých rozmetadel obtížnější. Dobrým pomocníkem je značkování osy jízdy pěnou. Pomůže mnohem rychleji řidiči rozpoznat chybu ve směru jízdy. Samojízdná rozmetadla, která jsou vybavena palubním počítačem, lze doplnit i zařízením označovaným „navigátor“. Jde o signalizaci odchylky od předvolené vzdálenosti od předcházející jízdy, která je vyhodnocována pomocí družicového navigačního systému DGPS. Řidič je opticky pomocí řady světelných diod upozorněn (ve středu pole zelené, na okrajích červené), že se od předepsané rozteče jízdy odchýlil.
Vliv organizace pracovního postupu na výkonnost rozmetadla
Výše uvedené užitečné hmotnosti rozmetadel – pro přihnojování 2 až 3 t, pro předosevní a zásobní hnojení 4 až 6 t – jsou dostatečné jak z hlediska dávky (do 200 kg/ha eventuálně do 500 kg/ha), tak i pro převažující velikost pozemků nebo pro dopravní vzdálenost v rámci zemědělského podniku do 5 km. Další zvětšení zásobníku nepřináší podstatné zvýšení výkonnosti rozmetadla (obr. 4). Nárůst hmotnosti se projeví vyšší spotřebou nafty a zvýšeným nebezpečím zhutnění půdy ve stopách strojních souprav.
Větší význam pro dosažení špičkových výkonů má organizace práce (minimalizace přejezdů v průběhu směny), uplatnění děleného pracovního postupu s plynulým zásobováním hnojivem silničními prostředky a vyřešení rychlého plnění rozmetadel v blízkosti hnojených pozemků. V děleném pracovním postupu se průměrná výkonnost ve směně zdvojnásobí.

Ing. Josef Hůla, CSc., Ing. Pavel Kovaříček
VÚZT Praha – Ruzyně

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *