Vidíte perspektivu v systémech přesného setí řepky a obilnin?

Na otázku týkající se systémů přesného setí u řepky a obilnin jsme se zeptali dvou odborníků z Technické fakulty ČZU v Praze.

doc. Ing. Jiří Mašek, Ph.D., katedra zemědělských strojů, Technická fakulta, ČZU v Praze

Otázku bych rozdělil na dvě části – podle plodin. Pro setí řepky ano, pro obiloviny podle mého názoru zatím ne.
Pro řepku vychází tento způsob setí příznivě především s ohledem na celkový počet rostlin na 1 ha. Pokud je secí stroj vybaven nezávislým pohonem jednotlivých výsevních sekcí, velkou předností je snadné zakládání kolejových řádků s minimálním úbytkem počtu jedinců a možnost vypínání jednotlivých sekcí při setí nepravidelných pozemků.  Limitující zůstává nižší pojezdová rychlost při setí, ikdyž i to se v posledních letech postupně zlepšuje. U porostu řepky zaseté přesným secím strojem už v době květu nejsou většinou patrné širší řádky a díky lepšímu přístupu světla jsou rostliny košatější a šešule jsou nasazeny i v nižších patrech, než je obvyklé u rostlin řepky zasetých klasickým způsobem. Další hledisko proč ano, je ekonomické. Cena přesného secího stroje není zrovna nejnižší, a tak každý způsob vedoucí k jeho vyššímu využití snižuje celkové náklady. Samozřejmě je nutné započítat cenu jiných kotoučů pro řepku.
Pro setí obilnin jsou z mého pohledu dostačující klasické secí stroje pro řádkový výsev. Jejich výsevní mechanismy prošly v posledních letech také vývojem vedoucím ke zlepšení přesnosti dávkování, zejména u airseederů je to všeobecně známá skutečnost. Dokumentovat to lze i na sníženém množství vysévaného osiva, které se nijak neprojevuje na špatném zapojení porostu či snížení celkového výnosu.

doc. ing. Milan Kroulík, Ph.D., katedra zemědělských strojů, Technická fakulta, ČZU v Praze

Technologie přesného setí má jednoznačnou budoucnost. Je to patrné z vývojových aktivit významných výrobců zemědělské techniky. Na druhou stranu je to také logická odpověď na nástup elektroniky, senzorové techniky, navigací a autonomních systémů do zemědělství. V důsledku očekávaného vývoje vědy a výzkumu bude stále více procesů využívat prvků automatizace. V zemědělské praxi rostou požadavky na způsob zakládání porostů, je kladen důraz na nižší výsevky, přesnější umístění osiva v půdě, omezení překryvů a vícenásobných výsevů, respektování půdních podmínek. Na uvedenou problematiku se nelze dívat pouze z pohledu agronomického a vyhovění požadavkům osiva a rostlin pro jejich zdárný růst a vývoj. Přesnější vedení porostu bude mít zpětnou vazbu na řadu dalších vstupů a činností. Vytváří se zde široký prostor pro nová technická řešení zakládání porostu a především jeho ošetřování. S nástupem elektroniky se bude snižovat měřítko pro rozhodování a úkony. Z jednotky pole se tak dostáváme na měřítko část pole nebo zóna pole, časem se jistě dopracujeme na měřítko rostlina nebo části rostlin. Celá problematika je tedy navzájem silně provázaná. S úspěšným vyřešením úkolu se otvírá možnost lépe vyhovět požadavku na snižování nákladů, kontrolu a evidenci vstupů a ochranu přírodních zdrojů.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *