Vidíte z pohledu současné techniky jako reálné použití systémů CTF?

Systém jednotných kolejových stop, nebo řádků představuje velice zajímavou technologii z pohledu omezení zhutňování půdy. S tím jak klesá míra zatížení půdy mohou klesat i ostatní negativní dopady intenzivního hospodaření, jako je vysoká energetická náročnost, zejména při zpracování půdy, je snížené riziko eroze apod.

Doc. ing. Milan Kroulík, Ph.D., technická fakulta ČZU v Praze

Systém jednotných kolejových stop, nebo řádků představuje velice zajímavou technologii z pohledu omezení zhutňování půdy. S tím jak klesá míra zatížení půdy mohou klesat i ostatní negativní dopady intenzivního hospodaření, jako je vysoká energetická náročnost, zejména při zpracování půdy, je snížené riziko eroze apod.

Na druhou stranu pro naplnění cílů této technologie je nutné dodržování technologické kázně. Systém rovněž vyžaduje určitou jednotnost v pracovních záběrech strojního vybavení. Nejmenšího zatížení půdy pojezdovými mechanismy, které dnes dosahuje i hodnot blízkým 100 %, docílíme při sjednocení rozchodů kol všech strojů. Zejména sklízecí mlátičky však svým rozchodem přesahují tažné prostředky. Na druhou stranu lze výrazného snížení v utužení půdy dosáhnout i vhodnou kombinací pracovního modulu a stop strojů, kdy předpokládáme, že již zmiňovaná mlátička jako jediná bude mít stopu navíc.

Systémů pohybu a organizace jízd je více, každopádně všechny vedou k výraznému snížení četnosti přejezdů s minimem dodatečných nákladů, s tím, že přesná navigace strojů je dnes u výkonných traktorů samozřejmostí.

Samotné jízdy strojů ještě celý systém netvoří, je nutné dále počítat s otočkami, přejezdy, vjezdy na pozemky, odvozovými prostředky, tvarem pozemků apod. Zde jsou stále výrazné rezervy ve zlepšení práce, plánování tras a optimalizaci.

 

Bc. Ondřej Bačina, Agross Klíčany

Pokud realitu použití systémů CTF vezmu z našeho pohledu, tak problém vidím ve velké rozmanitosti polí vzhledem k výměře a kvalitě půdy. Tím pádem například ta samá agregace traktoru s nářadím, která dobře funguje na rovině v lehčích půdách nezvládne při daném záběru těžší půdu, kopce atd. Problémem přechodu na CTF je i nutnost značné výměny strojů, pro sjednocení jejich záběrů. Následuje další problém, a sice co s poli s menšími výměrami. Problém je i s rozmetáním organické hmoty, při němž je hodně přejezdů naprázdno. A problém vidím i v rozmanitostí plodin pěstovaných v CTF systémech, pokud se zařazují okopaniny jako cukrovka, nebo brambory?

Podle mého názoru se pořizovací cena strojů nevyrovná úspoře nákladů a odstranění utužených půdních vrstev. V době kdy jsme se v lepším případě popasovali se stavem zásobenosti půd základními živinami, je spíše na pořadu dne efektivní organizace jízd strojů dle navigací v kolejových řádcích a řešení stavu organické hmoty v půdě. CTF je pro úzký okruh plodin, podniků a půdní držby. Podle mého názoru je z pohledu technických možností strojů reálné provádět CTF. Z pohledu vysoké rozmanitosti půd a pozemků v rámci ČR, zejména v české části, to však není efektivní řešení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *