Vliv ekonomického prostředí na technologický pokrok v chovu skotu po roce 1989 v České republice

Kvalita a technická úroveň technologických procesů v zemědělské výrobě rozhodujícím způsobem ovlivňuje nejen ekonomiku zemědělských podniků ale i celou řadu dalších faktorů spojených se zemědělskou činností. Jedná se např. o tvorbu krajiny, ochranu životního prostředí, sociální podmínky venkova a udržitelnost osídlení venkovského prostoru.

Moderní technické systémy umožňují snížení pracnosti, odstranění namáhavé ruční práce, zlepšení pracovních podmínek ošetřovatelů, zlepšení welfare a produkčního prostředí pro zvířata, lepší využití krmiv a produkčního potenciálu zvířat a zvýšení produktivity práce.
Proto je výzkumu a vývoji nových technických systémů celosvětově věnována velká pozornost a výrobci zemědělské techniky každoročně přinášejí stále nové a dokonalejší stroje a zařízení i ucelené technické systémy.
Vývoj technologických systémů v chovu skotu v ČR po roce 1989 byl významně ovlivněn změnami společenského, sociálního a ekonomického prostředí v ČR. V tomto období se také vytvářely a doposud vytvářejí nové mezinárodní vztahy ČR s okolním světem, především s EU, jejímž členským státem se Česká republika chce stát co nejdříve. Všechny tyto změny a vztahy se oboustranně dynamicky vyvíjejí a ovlivňují i podnikatelské prostředí v oblasti zemědělství.
Cílem této práce je specifikovat a kvantifikovat nejdůležitější faktory a jejich vliv vývoj technických a technologických systémů, produktivitu práce a ekonomiku v chovu skotu.

Metodický postup

Mezi nejdůležitější vnější faktory ovlivňující vývoj chovu skotu patří vývoj cen vstupů do zemědělství (stroje a zařízení, energie, hnojiva, stavební materiál .. ) a cen placených zemědělcům za jejich výrobky. Důležitý vliv má také vývoj inflace, ceny pracovní síly a vývoj směnného kurzu české koruny vůči hlavním světovým měnám.
S využitím dostupných údajů byl vývoj těchto faktorů po roce 1989 specifikován a byly hledány možné souvislosti vývoje těchto faktorů s vývojem hlavních technicko-ekonomických ukazatelů chovu skotu v ČR po roce 1989. Zejména byl analyzován vývoj technologických systémů používaných v chovu skotu, technického vybavení stájí a farem, užitkovosti zvířat, potřeby lidské práce a produktivity práce ve vztahu k ekonomice výroby mléka a její konkurenceschopnosti.

Získané výsledky

Vývoj vnějšího ekonomického (makroekonomického?) prostředí ovlivňujícího zemědělskou výrobu
Po roce 1989 došlo k pronikavým změnám v ekonomickém vývoji národního hospodářství v ČR. Dřívější centrálně plánovaný vývoj byl odstraněn a nahrazen systémem tržní ekonomiky. V krátké době byly odstraněny systémy dotací, změněn daňový systém a česká koruna se stala volně směnitelnou měnou.
To vedlo na jedné straně ke zreálnění výrobních nákladů a cen jednotlivých výrobků. Na druhé však došlo i k výrazným změnám v oblasti cen vstupů do zemědělství (stroje a zařízení, energie, hnojiva, stavební materiál .. ) a cen placených zemědělcům za jejich výrobky.
Jak je vidět v grafu 1 ceny vstupů do zemědělské výroby kopírovaly vývoj inflace a vzrostly do roku 1998 ve srovnání s rokem 1989 o více než 250 %, ceny zemědělských výrobků vzrostly jen o 70 %. Tento vývoj vyvolal enormní ekonomický tlak na zemědělskou výrobu, která se vedle toho musela vyrovnat i s významným poklesem podpory ze strany státu. V roce 1998 dosáhly produkční podpory českého zemědělství (podle metodiky OECD) 17 %, zatímco v zemích OECD činily průměrně 37 % a v zemích EU 45 % (Zpráva o vývoji ..1998).
Postupně se zvyšovala cena pracovní síly, která ve srovnání s rokem 1989 vzrostla v nominální hodnotě téměř trojnásobně (průměrná měsíční mzda v zemědělství byla v roce 1989 3455 Kč a v roce 1998 již 9143 Kč). Přitom však došlo v zemědělství k poklesu reálné mzdy ve srovnání s rokem 1989 o 26,7 %. Současně se také prohloubila disproporce mezi průměrnou mzdou v ČR a průměrnou mzdou v zemědělství, která byla v roce 1998 o 21,8 % nižší.
Do vývoje v zemědělství výrazně zasáhla i inflace, která se za sledované období zvýšila o 270 %. Přitom však došlo jen k malé změně směného kurzu Kč vůči hlavním světovým měnám. Uvedený vývoj je dobře zřejmý z grafu 2. Tento vývoj byl pro české zemědělce v podstatě příznivý, protože relativně klesly ceny kvalitní zahraniční zemědělské techniky a ta se stala pro české zemědělce cenově dostupnější. V důsledku změn v makroekonomickém prostředí musely zemědělské podniky urychleně hledat cesty jak v těchto podmínkách přežít a pokud možno i dosahovat minimální zisk nezbytný pro obnovu zemědělské techniky a zavádění nových technologických postupů, které by jim zajistily dostatečnou konkurenceschopnost na stále náročnějším trhu.

Vývoj technologických systémů v chovu skotu

Všechny dříve uvedené vlivy ve svém důsledku působily (a stále působí) v oblasti chovu skotu na výrazné zvyšování produktivity práce zaváděním moderních pracovních postupů a systémů ustájení, zvyšování užitkovosti, snižování výrobních nákladů na jednotku finálního výrobku a zvyšování kvality produkce u podniků, které chtějí v tomto náročném ekonomickém prostředí obstát a prosperovat. Současně však vedou k útlumu výroby a zániku neekonomických chovů.
V grafu 3 je dokumentován vývoj celkového počtu dojnic chovaných v ČR, jejich průměrné užitkovosti a celkového počtu pracovníků v zemědělství.
V roce 1989 bylo v ČR chováno celkem 1218 tis. krav s mléčnou užitkovostí. Tento počet poklesl v roce 1999 na 589 tis. krav tj. o 51 %. Pokles byl v podstatě plynulý a zasáhl především podniky s nízkou rentabilitou chovu. Zejména v počátečním období se některé podniky zbavovaly všech dojnic a zaměřily se jen na rostlinnou výrobu.
Ve stejném období však vzrostla roční průměrná užitkovost o 26 % a v roce 1999 překročila hranici 5000 l. V počátečním období průměrná užitkovost klesla pod úroveň roku 1989 a teprve v roce 1995 tuto úroveň překročila a stále roste. Ke konci roku 1999 byla průměrná roční užitkovost dojnic 5022 l mléka. Z poklesu užitkovosti po roce 1989 lze usuzovat, že celá řada zemědělských podniků se snažila chov dojnic udržet i při nízké užitkovosti a bez významnějších investic do obnovy stáda a nových technologií. Teprve v polovině sledovaného období se na celkové průměrné užitkovosti dojnic chovaných v ČR začíná významněji projevovat vliv podniků, které investovaly do nákupu vysokoužitkových dojnic, zlepšení krmivové základny, modernizaci stájí a moderních technických systémů.

Ustájení

V minulosti bylo postaveno mnoho stájí a farem pro dojnice. Tyto ustájovací a skladovací kapacity byly částečně zcela opuštěny, částečně využity k jiným účelům většina je však doposud v provozu buď v původním stavu nebo byla účelně modernizována a využívá se nejen pro chov dojnic, ale i pro chov prasnic, výkrm prasat a pro ustájení dalších hospodářských zvířat.
Jedná se zejména o dvouřadé vazné stlané stáje pro dojnice typu K 96, kterých bylo v ČR postaveno více než 6000 ks a čtyřřadé vazné stlané stáje pro dojnice typu K 174, kterých bylo postaveno kolem 2000 ks. Tyto stáje jsou v současné době základem stájových kapacit pro dojnice. Vedle toho bylo po roce 1970 postaveno velké množství dalších typových stájí, které jsou také v dobrém technickém stavu.
Úspěšná modernizace těchto stájí je však možná jen při zohlednění a respektování celé řady nových poznatků a změn, které v chovu dojnic nastaly v tomto období.
S rostoucí užitkovostí roste rozměrový rámec a hmotnost dojnic, která může dosahovat až 700 kg. Stáje typu K 96 a K 174 byly stavěny s podpěrnými sloupy s podélným modulem 4500 mm a šířkou stání 1125 mm. Tato šířka lože však již velkým dojnicím nevyhovuje a je potřebné ji zvětšit na nejméně 1200 mm, což však podélný modul sloupů neumožňuje. Pro tyto dojnice se stává modernizace těchto stájí problematickou. To je také důvod, proč stále více farmářů v poslední době zvažuje výstavbu nové stáje.
Vývoj v oblasti výroby krmiv, užitkovosti, plemenné skladby stáda, ekonomické tlaky na snižování nákladů na jednotku výroby a také dostupnost moderních technických systémů vytvořily podmínky pro úspěšné zavádění volných systémů ustájení dojnic. Dnes již nejsou žádné pochybnosti o jejich výhodách. Rozšiřování volných stájí je v současné době limitováno především dostupností investičních prostředků potřebných pro modernizaci nebo novou výstavbu.
Z celkového počtu 1247 tis. krav bylo v roce 1989 ustájeno ve volných stájích jen 108 tisíc, tj. 9 %, a zbytek byl ustájen ve vazných stájích s dojením na stání.. Počet stájí s volným ustájením dojnic po roce 1989 rychle vzrůstá a v roce 1999 již stáje s volným ustájením dojnic dosahují 35 % z celkového počtu ustájovacích míst pro dojnice.
Průměrná velikost stájí pro dojnice rekonstruovaných po roce 1989 výrazně klesla. To bylo způsobeno výrazným nárůstem počtu malých farem s nízkým počtem chovaných dojnic s využitím převážně vazného systému ustájení. O tom také svědčí skutečnost, že průměrná velikost rekonstruované stáje pro dojnice s volným ustájením je 177 ustájovacích míst.
U volného ustájení se nejvíce rozšiřuje ustájení ve stlaných volných boxových stájích. Tyto stáje jsou řešené jako lehké nezateplené stavby s důrazem na dobrou větratelnost a zajištění welfare. V posledním období se objevují tendence k užívání i bezstelivových stájí s produkcí kejdy, především v důsledku potřeby úspory nákladů a lidské práce a někdy i nedostatku vhodného steliva. Podíl volných bezstelivových stájí postavených nebo rekonstruovaných po roce 1990 činí 7,3 % z celkového počtu ustájovacích míst v rekonstruovaných nebo nově postavených stájích pro dojnice.

Krmení

Po roce 1989 se podstatně mění přístup k výživě dojnic. Existuje zřetelný odklon od letní a zimní krmné dávky a ve stále větší míře se používá celoroční krmná dávka na bázi konzervovaných krmiv s vynecháním zeleného krmení. Zatímco v předcházejícím období bylo zkrmováno mnoho balastních a nekvalitních krmiv s nízkým obsahem živin a množství jadrného krmiva bylo limitováno (0,25 kg/1 l mléka), po roce 1989 se začínají prosazovat moderní metody výživy založené na zkrmování kvalitního objemového krmiva s vysokým obsahem živin a energie a přístup k jadrnému krmivu není omezován. Tak zcela z krmné dávky vymizely některé druhy krmiv (řepné skrojky, cukrovarské řízky, sláma ..). Limitujícím faktorem se stává množství sušiny, kterou je dojnice schopna přijmout v krmné dávce. Toto množství sušiny potom musí obsahovat vypočtené množství živin a energie. U dojnic stoupla schopnost příjmu sušiny z původních 10-12 kg/den až na 18-22 kg/den u současných vysokoužitkových dojnic. Pro zkrmování objemových krmiv se prosadilo jejich míchání a zkrmování TMR (Total Mix Ration), obsahujících vyrovnaný obsah živin, sušiny i hrubé vlákniny odpovídající druhu zvířat, hmotnosti a užitkovosti.
Pro přípravu a zakládání TMR se velmi osvědčilo využití míchacích krmných vozů, které jsou často vybavené frézou pro vybírání a nakládání krmiv uložených v silážních žlabech Tato technologie krmení u modernizovaných a nových stájí vytlačila ostatní technické systémy a stala se dominantní. Z hlediska konstrukce se v ČR uplatňují míchací krmné vozy s míchací hřídelí, míchací krmné vozy s horizontálními míchacími šneky a míchací krmné vozy s vertikálním míchacím šnekem.Všechny typy mohou být provedeny jako návěsy, přívěsy nebo samojízdné a mohou být vybaveny frézou. Všechny jsou schopné připravit kvalitní TMR.
Lze odhadnout, že po roce 1989 bylo do českého zemědělství dodáno kolem 1300 ks míchacích krmných vozů (dle statistických šetření ČSÚ).
Vedle toho jsou pro zakládání krmiva ve starších stájích využívány klasické krmné vozy s podlahovým dopravníkem, které při vhodné organizaci práce dokáží do jisté míry vytvořit směsnou krmnou dávku. Tyto krmné vozy se často používají i pro podestýlání. Jen v omezené míře se používají stacionární krmné linky pevně zabudované ve stájích a v modernizovaných stájích se nepoužívají vůbec.
Současný stav v oblasti stájí pro chov skotu v ČR a používaných technologických systémů je uveden v tabulce 1.

Dojení a ošetřování mléka

Také v oblasti dojení a ošetřování mléka nastala po roce 1989 řada změn ovlivňujících požadavky na dojící zařízení.
Především se změnily vlastnosti dojnic z hlediska strojního dojení. Zatímco v minulosti se pohybovala maximální intenzita dojení kolem 2-4 kg/min, současné vysokoužitkové dojnice dosahují běžně intenzitu dojení 4-6 kg/min a špičkově až 12 kg/min. To si vyžádalo novou konstrukci dojících zařízení aby byla zajištěna požadovaná rychlost a kvalita dojení bez negativních vlivů na zdravotní stav mléčné žlázy a dojnice. Nově musela být řešena dojící souprava (zvětšený objem sběrače, nové strukové návlečky, větší průměry potrubí, vyšší výkon vývěv…).
Požadavky na ochranu životního prostředí vedly k využití ekologických vývěv (vodokružné vývěvy, vývěvy s rotačními písty) a recirkulaci oleje u rotačních lopatkových vývěv a snížení jejich hlučnosti.
Neustále rostou požadavky na kvalitativní parametry mléka. Snížila se např. hodnota maximálního množství CPM, SB, CB a hranice bodu mrznutí mléka. Základní kvalitativní požadavky na syrové kravské mléko platné v ČR a EU jsou uvedeny v tab. 2.
Farmář vyrábějící mléko se dostává do silně konkurenčního prostředí, kdy si mlékárny často diktují ještě přísnější kvalitativní požadavky a jejich splnění motivují cenou vykupovaného mléka.

S ohledem na doposud veliký počet vazných stájí je pro dojení velkého počtu dojnic využíváno dojení na stání do mléčného potrubí. U malých stád se ještě používá dojení do konví.
V modernizovaných nebo nově postavených stájích však již výrazně převažuje dojení v dojírnách, které zajišťují nejlepší podmínky pro hygienické získávání mléka. Dojící zařízení moderních dojíren také vytváří podmínky pro fyziologicky správné dojení, automatizaci procesu dojení a vysokou výkonnost dojiče. Ve vazbě na automatickou identifikaci dojnic a automatický sběr dat o užitkovosti, zdravotním stavu dojnice a reprodukci se dojírna stává centrem řízení mléčné farmy s využitím počítačů. Počítač s potřebným softwarovým vybavením se již stal samozřejmou a běžnou součástí mléčných farem.
Nejvíce rozšířené jsou stacionární dojírny a z nich potom osvědčené rybinové dojírny, které tvoří téměř polovinu všech provozovaných stacionárních dojíren. Postupně se upouští od nových instalací autotandemových dojíren. Určité rozšíření zaznamenaly paralelní dojírny (side by side) jako alternativa k rybinovým dojírnám. Zejména v poslední době se někteří investoři rozhodují pro dojírny se skupinovým odchodem (rybinové i paralelní), které jsou však investičně náročnější a jejich přednosti jsou sporné (malá úspora času, větší zastavěná plocha dojírny, složitější konstrukce stání, větší plocha znečistěná výkaly …).
Začínají se opět objevovat rotační dojírny s nově řešeným podvozkem výrazně zvyšujícím jejich provozní spolehlivost.
Dojící zařízení používané v jednotlivých typech dojíren se v podstatě neliší a je charakteristické stavebnicovým řešením tak, že si uživatel může vybrat technickou úroveň podle svých potřeb. Nejjednodušší systémy automaticky řídí proces dojení i sanitace, nejsložitější jsou vybaveny systémem automatické identifikace, měřením nádoje, vyhodnocováním pohybové aktivity, měřením parametrů zdravotního stavu mléčné žlázy (měrná elektrická vodivost, teplota …) a komunikují s řídícím počítačem. Automatizované systémy dojení ASM (Automatic Milking Systém) často nazývané jako dojicí roboty se zatím v ČR nepoužívají a ani zatím u nás nejsou především ekonomické předpoklady pro jejich využití.
Pro ošetřování a skladování mléka se téměř výhradně používají chladící nádrže nebo chladící tanky s nepřímým chlazením (akumulace chladu v ledové vodě v době levného tarifu elektrické energie). Chladící tanky s přímým odparem se na českých farmách používají jen výjimečně.

Odklízení hnoje a podestýlání

Ve vazných stájích převládá odklízení hnoje oběžným shrnovačem a podestýlání ručně z vozíku.
Ve volných stlaných stájích má dominantní postavení odklízení hnoje traktorovým shrnovačem s vyhrnováním na statkové hnojiště nebo nakládáním na mobilní dopravní prostředek (přívěs, kontejner). Shrnovací lopaty se ve stelivových provozech používají jen výjimečně (vysoká cena, komplikace při podestýlání …). Pro podestýlání se používají upravené krmné vozy s podlahovým dopravníkem nebo rozebírače balíků s bočním odhozem polonesené na traktoru.
Ve volných bezstelivových stájích zatím převažuje odklízení hnoje traktorovým shrnovačem. Stále více farmářů se však v poslední době rozhoduje pro shrnovací lopaty, jejichž současné technické provedení se vyznačuje vysokou technickou spolehlivostí, bezpečným provozem a univerzálním uplatněním i pro široké hnojné chodby. Shrnovací lopaty mají při použití v bezstelivových stájích některé výhody (automatický provoz a shrnování hnoje vícekrát denně, čistější hnojná chodba a krmiště s příznivým vlivem na paznehty, omezení zaléhávání zvířat na chodbách a tím větší čistota zvířat …).
Hluboká podestýlka se využívá převážně jen pro ustájení býků ve výkrmu a omezeně u jalovic v podnicích s dostatečnou zásobou slámy a velkou potřebou organického hnojení. Pro ustájení dojnic se používá jen výjimečně. Také systémy ustájení se spádovým ložem, oblíbené zejména v Německu, se v ČR nerozšířily.

Produktivita práce a ekonomika výroby mléka
V nových a modernizovaných stájích pro dojnice je dosahováno nízké potřeby lidské práce v přepočtu na jednu dojnici, která se pohybuje v rozmezí 35-60 hodin na kus a je plně srovnatelná hodnotami dosahovanými na nejlepších evropských farmách.
O celkové úrovni produktivity práce rozhoduje vedle potřeby lidské práce i dosahovaná užitkovost. O vývoji průměrné užitkovosti dojnic bylo již pojednáno dříve. Je však nutné poznamenat, že průměrná užitkovost dojnic chovaných na modernizovaných farmách je výrazně vyšší, než je průměrná užitkovost v ČR a dosahuje běžně hodnot 8000 l/dojnici/rok.
Ve dřívějších vazných stájích bylo ,podle typu a vybavení stáje, dosahováno potřeby lidské práce 95-130 hodin/dojnici při významně nižší roční užitkovosti (3500-4500 l/dojnici). V takových podmínkách vyráběl jeden pracovník 54-95 tis. litrů mléka. Naproti tomu na moderní farmě s volným ustájením dojnic a dojením v dojírně (při potřebě lidské práce 40 h/dojnici/rok a roční užitkovosti jedné dojnice 8000 l mléka) vyrobí jeden ošetřovatel 400 tis. l mléka. To je ve srovnání s farmou s vazným ustájením dojnic a dojením na stání výrazný pokrok, protože produktivita práce vzrostla o 420-740 %. Ve stejném poměru klesají i náklady na lidskou práci a tím i náklady na výrobu jednoho litru mléka.
Jak je zřejmé z grafu na obr.4 roste v ČR poměrně rychle cena lidské práce a pro mléčné farmy je proto snížení potřeby lidské práce nutnou podmínkou pro přežití.
Výrazný nárůst produktivity práce na nových a modernizovaných farmách se promítá i do celkového poklesu počtu pracovníků v zemědělství a celkového růstu produktivity práce v chovu dojnic. S využitím statistických údajů a údajů o vývoji spotřeby lidské práce lze odvodit, že v roce 1989 pracovalo v chovu dojnic celkem 64,2 tis. přímých výrobních pracovníků a v roce 1999 již jen 22,5 tis. pracovníků, tj. o 65 % méně. V roce 1989 vyrobil jeden pracovník v chovu dojnic průměrně 75 500l mléka a v roce 1999 již 132 000 l, tj. o 74,8 % více.
Zatímco náklady na vstupy do zemědělství rostou, průměrná realizační cena mléka se mění pomalu a v posledním období dokonce klesá a zdaleka nedosahuje hodnot EU, jak je zřejmé z grafu 5.
Rentabilita výroby mléka je problémem většiny českých výrobců mléka. V průměru výrobní náklady na 1 litr mléka přesahují realizační cenu mléka. Přesto zemědělci od výroby mléka neustupují. To má celou řadu důvodů. V diskusích s jednotlivými výrobci o této otázce byly nejčastěji uváděny tyto důvody :
 Potřeba využití objemových krmiv vyrobených na farmě.
 Kontinuální přísun finančních prostředků (tj. platby za mléko) potřebných během roku pro běžný provoz podniku, které by jinak musely být získány drahým úvěrem.
 Zachování pracovních míst a s tím spojené sociální aspekty
 Vazba na RV, zejména výroba hnoje.
 Očekávání, že se v blízké budoucnosti zlepší realizační cena mléka v porovnání s výrobními náklady.
 Obavy, že po zrušení chovu dojnic, by již nebyla možná jeho obnova (příliš vysoké náklady) v případě zlepšení podmínek pro výrobu mléka.
V této souvislosti je však třeba uvést, že je obtížné počítat ekonomiku výroby mléka bez přesné a jednotné metodiky. Jedná se např. o oceňování vlastních krmiv spotřebovaných na farmě , cenu služeb v rámci podniku, režijní náklady apod. Pro řadu zemědělců je proto rozhodující rentabilita podniku jako celku.

Souhrn
Vývoj technologických systémů v chovu skotu po roce 1989 byl významně ovlivněn dynamickými změnami ekonomického prostředí v ČR. Hlavní změny, které měly nebo doposud mají přímý vliv na vývoj v zemědělství i v chovu dojnic lze charakterizovat takto :
 Změny v oblasti vývoje cen vstupů do zemědělství (stroje a zařízení, energie, hnojiva, stavební materiál .. ) a cen placených zemědělcům za jejich výrobky. Zatímco ceny vstupů kopírovaly vývoj inflace a vzrostly ve srovnání s rokem 1989 o více než 250 %, vzrostly ceny zemědělských výrobků jen o 70 %.
 Cena pracovní síly, která ve srovnání s rokem 1989 vzrostla v nominální hodnotě téměř trojnásobně (průměrná měsíční mzda v zemědělství byla v roce 1989 3455 Kč a v roce 1998 již 9143 Kč). Do vývoje v zemědělství výrazně zasáhla i inflace, která se za sledované období zvýšila o 270 %. Přitom však došlo jen k malé změně směného kurzu Kč vůči hlavním světovým měnám, tzn., že se pro české zemědělce stala cenově dostupnější kvalitní zahraniční zemědělská technika.

Všechny tyto faktory ve svém důsledku působily (a stále působí) i v oblasti chovu skotu na výrazné zvyšování produktivity práce zaváděním moderních pracovních postupů a systémů ustájení, zvyšování užitkovosti, snižování výrobních nákladů na jednotku finálního výrobku a zvyšování kvality produkce u podniků, které chtějí v tomto náročném ekonomickém prostředí obstát a prosperovat. Současně však vedou k útlumu výroby a zániku neekonomických chovů. To se projevilo výrazným poklesem počtu dojnic na 640 tisíc v roce 1999, což je o 49 % méně než v roce 1989
V roce 1989 bylo z celkového počtu 1247 tis. krav ustájeno ve volných stájích jen 108 tisíc, tj. 9 %, a zbytek byl ustájen ve vazných stájích s dojením na stání. V roce 1999 bylo ve volných stájích ustájeno již 278 tisíc krav, tj. 43 % z celkového počtu chovaných krav. V důsledku tohoto vývoje se uvolnily značné ustájovací kapacity, které byly zčásti využity pro jiné účely, některé byly zcela opuštěny a další účelně rekonstruovány a modernizovány na volné boxové stáje s dojením v dojírně. Dojnice jsou zejména v posledním období ustájovány v lehkých nezateplených a dobře větratelných stájích splňujících požadavky na welfare i ochranu životního prostředí. Zkrmována je téměř výhradně komplexní krmná dávka (TMR) připravená a zakládaná míchacími krmnými vozy. V důsledku toho :
 Roste počet zvířat obsluhovaných jedním pracovníkem, což ve svém důsledku působí celkový pokles počtu pracovníků v chovu dojnic o 53 tis. ve srovnání s rokem 1989.
 Roste průměrná produktivita práce měřená množstvím mléka vyrobeným jedním pracovníkem v chovu dojnic a to o téměř 75 % ve srovnání s rokem 1989.
 Vzrostla roční průměrná užitkovost o 26 % a v roce 1999 překročila hranici 5000 l.

Z uvedeného je zcela zřejmé, že budoucnost chovu dojnic v ČR si nelze představit bez přechodu na volné systémy ustájení, stlané i bezestelivové. Tyto stáje musí být vybavené moderními strojními linkami využívajícími automatický sběr dat a jejich vyhodnocení počítačem pro účely řízení chovu. Jen tak lze zajistit vysokou produktivitu práce, snížení negativní vliv chovů na životní prostředí, zajistit welfare pro dojnice i stálou vysokou kvalitu finálního produktu. Technické a technologické systémy používané v současných moderních stájích pro dojnice v ČR se svými technickými a technologickými parametry neliší od obdobných stájí budovaných v členských zemích EU a odpovídají požadavkům na welfare a ochranu životního prostředí uplatňovaných v EU.
Tyto stáje a farmy jsou také nezbytnou podmínkou pro snižování výrobních nákladů a zachování konkurenceschopnosti českých farmářů v náročném prostředí EU.

ing. Jiří Vegricht, Csc.
Dr.sc.agr.Ralf Schlauderer
ing. Jiří Kovář

Poznámka :
Předložený článek vznikl v souvislosti s řešením projektů MZe ČR-NAZV č. 6515,6147 a 0176.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *