Využití zemědělských manipulátorů

Manipulátory se v našich podmínkách ve větší míře využívají od poloviny devadesátých let dvacátého století a do zemědělských provozů se rozšířily ze sektoru stavebnictví. Proto také většina výrobců této techniky nabízí stroje jak pro zemědělské provozy, tak pro potřeby stavebního sektoru. Pro řadu podniků a farem jde o nepostradatelnou techniku využitou 365 dní v roce, a to jak díky obratnosti a možnostem manévrování v různých typech provozů, tak díky nepřebernému množství nářadí a dalšího příslušenství. Uplatňují se jak v rostlinné, tak živočišné výrobě, ale také v ostatních činnostech souvisejících s provozováním zemědělské prvovýroby.

Obdobně, jako je tomu v případě zemědělských kolových traktorů, lze i manipulátory rozdělit do různých výkonových kategorií. Tyto kategorie můžeme vymezit zejména výkonovými parametry motoru, dosahem výsuvného pracovního ramene nebo údaji o nosnosti.

Jednotlivé kategorie manipulátorů, které řadíme do poměrně rozvětvené rodiny teleskopických nakladačů, se liší taktéž celkovým pojetím konstrukce a vnějšími rozměry. Přitom zemědělské verze se od těch stavebních liší v některých parametrech a technických řešeních. Modely, u nichž v zemědělských provozech počítáme s využitím v náročnějším terénu a na nezpevněných plochách, jsou vybaveny různým provedením ochrany podvozkových skupin a kola jsou obuta pneumatikami se šípovým dezénem. Oproti některým stavebním verzím mají manipulátory využívané v zemědělství kratší rozvor s menším poloměrem otáčení. Naopak zemědělské verze mají na rozdíl od stavebních manipulátorů omezený maximální dosah ramene, zpravidla do 10 až 11 m. Je to z toho důvodu, aby nebylo nutné používat přední hydraulicky ovládané stabilizační podpěry. Stavební manipulátory se kromě variant s předními opěrami nabízejí například i s otočnou věží a v určitých situacích představují alternativu ke stavebním jeřábům. Vnější rozměry spolu s výše uvedenými technickými parametry určují, do jaké výkonové kategorie se konkrétní typ manipulátoru řadí. Celkovému pojetí konstrukce také odpovídá nebo by mělo odpovídat nasazení těchto strojů.

Ač je možné upínací zařízení teleskopických ramen osadit prakticky všemi možnými druhy adaptérů (od univerzálních lopat po drapákové vidle na siláž a chlévskou mrvu), přeci jen mají manipulátory své limity. Takový trend je patrný zejména u velkých zemědělských podniků, farem a podniků služeb.

Na menších a středních farmách a podnicích zastávají manipulátory většinu prací spojených s manipulací – od nakládání sypkých materiálů přes manipulaci s podestýlkou až po nakládání chlévského hnoje či dusání silážních žlabů. Naopak ve velkých podnicích se manipulátory doplňují spolu s výkonnými kloubovými kolovými nakladači. Kolové nakladače disponují výkonným motorem od 110, 118 kW (150–160 k) výše, pracovním nářadím na  velké objemy a také dostatečnou vlastní hmotností.

Právě výše uvedená výkonová hranice motoru přestavuje v současnosti horní výkonovou hranici klasických manipulátorů. Manipulátory se nasazují pro lehčí a středně těžké práce, kde vítězí svou obratností. Kromě teleskopicky výsuvného ramene jsou pro manipulátory charakteristické také obě řiditelné nápravy. Můžeme se setkat se dvěma režimy řízení, a to s řízením kol přední nápravy nebo obou náprav pro dosažení minimálního poloměru otáčení. Většina modelů, které v našich podmínkách pracují, však disponuje zpravidla třemi režimy, kdy kromě obou výše uvedených možností má ještě režim tzv. krabího kroku. Tento režim stroji umožňuje  nejen pohyb směrem vpřed či vzad, ale také do strany. Práce v režimu krabího kroku se využívá zejména ve stájových provozech či v silážních žlabech a všude tam, kde se pracuje podél uzavřených stěn.*

Ing. Filip Javorek

Celý článek najdete v Mechanizaci zemědělství 6/2017.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *