Vždy se držme zásad

Přípravy na jarní polní práce začínají ještě v zimním období. Přezkušují se zemědělské stroje a nakupují hnojiva. Velká část zemědělských podniků přitom stále zůstává u osvědčených minerálních hnojiv a zařadilo je do plánů jarního hnojení také letos. Minerální hnojiva mají totiž proti organickým především tu výhodu, že živiny vázané v půdě se uvolňují pozvolna, čímž spotřeba hnojiv klesá. Pokud má být hnojení efektivní, je třeba při něm dodržovat některé zásady.

Používaní minerálních hnojiv zvyšuje nároky na činnosti související s ochranou životního prostředí. Minerální hnojiva proto musí být vybírána vždy pečlivě do konkrétních podmínek.
Výzkum a další vývoj minerálních hnojiv se v České republice soustředí ve Výzkumném ústavu anorganické chemie v Ústí nad Labem. Značná část minerálních hnojiv se do České republiky dováží ze zahraničí.

Ve formě tekuté i pevné

Hlavní výhodou pro uživatele minerálních hnojiv je, že přesně zná látkové složení a podíl jednotlivých složek. Nemusí tedy před jejich použitím podstupovat žádné testy a laboratorní zkoušky. Může na základě přesných informací od výrobce rozhodnout přímo o jejich nasazení v konkrétních podmínkách a pro jednotlivé skupiny rostlin.
Z hlediska aplikace má k dispozici hnojiva tekutá a rozpustná do zálivky nebo hnojiva pevná, která se postupně rozpouští až přímo v půdě. Pro každou plodinu nebo skupinu plodin dnes existuje vlastní hnojivo, které svým látkovým složením a koncentrací jednotlivých složek odpovídá konkrétním nárokům.
Obecně platí, že tekutá hnojiva mají širší rozsah použití. Mohou totiž zajistit jak kořenovou, tak i listovou výživu. Používají se ve formě zálivky nebo kapkových závlah. Dlouholeté zkušenosti ukazují, že jejich použití se vyplatí především v kombinaci s pesticidy, kdy se hnojivo aplikuje na list. Pevná hnojiva jsou zase vhodnější ve specifických podmínkách, například při používání minimalizačních technologií. Používají se téměř výhradně pro kořenovou výživu. Vzhledem k rostoucí oblibě techniky bezorebného setí se potřeba těchto hnojiv zvyšuje.

Hlavní zásady

K dosažení co nejefektivnějšího hnojení je třeba dodržovat několik zásad. Hnojit by se vždy mělo především s ohledem na předem zjištěnou nebo odhadovanou zásobu živin v půdě a teprve až potom s ohledem na specifické požadavky rostlin.
U minerálních hnojiv je situace jednodušší, protože se dá snadno vypočítat přesné dávkování tak, aby se dosáhlo očekávaného výsledku. Při určování jednotlivých dávek a celkového objemu je přitom lepší brát větší ohled na to, aby hnojení nebylo nadměrné. Nižší dávka totiž nezpůsobí takové problémy jako dávka vyšší. Nadměrné dávky minerálních hnojiv by mohly zasolit půdu.
Opatrně by se mělo zacházet především s příliš koncentrovanými roztoky hnojiv. Hnojit by se také nemělo pouze jedním druhem látky. Lepší je používat kombinovaná hnojiva s vyváženým poměrem jednotlivých složek, který odpovídá danému vegetačnímu období a druhu rostlin. Zvláštní ohledy se musí brát na ekologická hlediska a na ochranu životního prostředí.
Vysoké jednorázové dávky minerálních hnojiv by se neměly používat v okolí zdrojů pitné vody, aby nedošlo k jejich případné kontaminaci. V neposlední řadě stojí také bezpečné uskladnění hnojiv a dodržování předpisů bezpečnosti práce. Látky používané při hnojení totiž mohou způsobit vážné zdravotní problémy při náhodné konzumaci například hospodářskými zvířaty.

Klasifikace hnojiv

Minerální hnojiva se dělí na jednosložková a vícesložková, hnojiva se stopovými prvky a vápenatá hnojiva. Jednosložková hnojiva se podle obsahu dále dělí na dusíkatá, fosforečná a draselná. Vícesložková obsahují nejrůznější kombinace těchto tří prvků (N, P, K) v různých podskupinách.
Existují také hnojiva, která obsahují jeden či více jiných prvků (např. vápník, hořčík, sodík), ale nemají deklarovaný obsah tří základních látek, a proto je nelze považovat ani za jednosložková ani za vícesložková. Další skupina minerálních hnojiv obsahuje koncentráty nejrůznějších stopových prvků. Mezi průmyslově vyráběná hnojiva patří také vápenatá a hořečnatovápenatá, a to přírodní nebo vznikající jako vedlejší produkty v průmyslových procesech, nejvíce v cukrovarnictví nebo papírenství.
Klasifikaci minerálních hnojiv upravují předpisy Evropské unie a dále nory ISO. Všechna používaná minerální hnojiva přitom musí být schválena a zanesena do seznamu registrovaných hnojiv.

Univerzální metoda

Univerzální a nejvíce používanou metodou hnojení rostlin v průběhu jejich vegetace je aplikace minerálních hnojiv v kapalné formě. Toto osvědčené řešení má proti ostatním technickým možnostem stále řadu výhod. Především postřik zůstává nejrovnoměrnější metodou aplikace a rozvrstvení hnojiva po celé rostlině. Postřik je také technicky nejméně náročný a snadno proveditelný. Postřikovače pracují s širokým záběrem a vzdálenost kolejových řádků je větší než u jiných typů aplikační techniky. Postřik také umožňuje ošetřovaným rostlinám, aby část živin přijaly přes listy.
Zvláštní kategorií kapalných hnojiv jsou proto listová hnojiva s déle trvajícím účinkem. Tyto prostředky výživy zůstávají na ošetřovaných listech delší dobu v aktivní formě a jsou schopny přestát i výraznější srážky bez toho, aby se výrazně snížila jejich účinnost, což má velký význam zejména u živin, které jsou přes list přijímány pomaleji.
Aplikaci hnojiv v kapalném stavu je možné spojit také s aplikací přípravků na ochranu rostlin. Avšak právě souběžná aplikace kapalných hnojiv a pesticidů vyvolává diskuse. Odborníci se zatím neshodli na jednotném názoru. Zatímco pro aplikaci pesticidů, zejména fungicidů, jsou nejvhodnější malé kapičky, minerální hnojiva se aplikují ve větších kapkách. Smyslem tohoto potupu je, aby se předešlo zejména při teplém počasí k popálení porostu a větším ztrátám dusíku volatilizací amoniaku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *