Z odpadů palivo, kompost nebo hnojivo

Likvidace odpadů, nitrátová směrnice, ohrožení dusičnany, obtěžování zápachem - to všechno jsou v současnosti velmi frekventované výrazy v médiích i v každodenním životě. Přizpůsobujeme legislativu i praxi zvykům v EU a právě v oblasti životního prostředí máme za vyspělými zeměmi Evropy co dohánět. V okamžiku, kdy dojde na konkrétní opatření, jak hříchy minulosti přežívající i v praxi dneška napravit, nastávají problémy. Jaké postupy a technologie zvolit? Kde vzít peníze na jejich realizaci a na provoz? Ti rozumnější uvažují jinak: nebylo by možné na likvidaci postavit podnikatelský záměr, který by se "sám" po čase zaplatil a mohl by dokonce přinášet zisk?

Co je k dispozici
Kdo nejezdí po české, moravské a slezské krajině se zavázanýma očima, nemohl si nevšimnout nevyužívaných objektů (a někdy i celých areálů) bývalých zemědělských družstev či statků. V mnoha z nich byly vybudovány velkoobjemové seníky, sušárny a tvarovny krmiv, velkorysé haly na uskladnění techniky. O objekty by tedy nouze být neměla.
Kdo se porozhlédne po výstavách a veletrzích, kdo se rozjede za zkušenostmi do zahraničí (a neomezí se přitom jen na atraktivní exkurze do firem, vyrábějících nablýskanou zemědělskou supertechniku, na kterou stejně většinou nemá) a kdo sleduje i odborný (nejen zemědělský) tisk, může získat inspiraci. Nebo přímo „know – how“.
Otázku financování je také možné řešit. Zkušenosti s fungováním různých podpůrných programů, ať už z fondů tuzemských, nebo ze zahraničí (např. Phare) jsou takové, že prostředky, které byly k dispozici, ani nebyly v mnoha případech vyčerpány, protože nebyly vhodné a kvalitní projekty. A řešení reálných problémů životního prostředí je možné zahrnout i do projektů v rámci programu Sapard, který by se snad (konečně) měl letos reálně rozběhnout. Abychom po čase zase nemuseli konstatovat, že prostředky byly, ale nebyly projekty…

Tři mouchy jednou ranou
Ekologicky čistý, technologicky nenáročný a vstupy i výstupy variabilní postup likvidace – nebo spíš přepracování – organických odpadů (ať už ze zemědělských provozů, nebo například z čistíren odpadních vod) nabízí metoda aerobní fermentace, jejímž výsledným produktem mohou být granule biopaliva, kompost nebo pevné granulované organické hnojivo.
Tuto technologii představila na loňském podzimním veletrhu technologií pro životní prostředí ostravská firma AGROEKO. Její patentově chráněný postup aerobní fermentace nabízí řešení likvidace odpadů nebo i využití biomasy z půdy uváděné do klidu jeho přepracováním především na granulované biopalivo, linky však lze upravit a sestavit na míru podle konkrétních zdrojů vstupních surovin a podle požadovaného výsledného produktu i pro běžné zemědělské provozy.
V typickém zemědělském provozu byla taková linka postavena v akciové společnosti Zemspol a.s. Sloup v Moravském Krasu (linka řeší problém likvidace kejdy jejím navázáním na slámu s následnou aerobní fermentací a granulováním na organické hnojivo Organoferm). Aerobní fermentace zbaví výsledný produkt pachu při zachování živin obsažených v kejdě. další podobná linka je uváděna do chodu v Agropodniku Dvorce na Bruntálsku.
Technologicky jsou aerobní podmínky fermentace zajištěny navážkou materiálu (sláma promíchaná s kejdou) do otevřeného fermentačního žlabu s možností převrstvování fermentovaného materiálu otevřenými pásovými dopravníky, při němž dochází k provzdušňování.
Produkty
Topné biobrikety mají výhřevnost 15 – 17 MJ.kg-1, což je porovnatelné s výhřevností hnědého uhlí. Lze je spalovat prakticky ve všech topeništích na tuhé palivo. Popele je do 10 % objemu paliva a je také vhodným hnojivem. Topné pelety mohou mít průměr 10 – 30 mm, délku 30 – 60 mm a mají certifikaci ČIŽP a SZÚ Praha.
Při výrobě rychlokompostu je proces po fermentaci ukončen (nenásleduje již sušení a granulace). I tak však ztrácejí průchodem přes fermentační žlab a vzniklou exotermickou reakcí ve výsledném kompostu klíčivost semena plevelů a životnost infekční zárodky.
Další možný výsledný produkt – organické hnojivo v podobě granulí (ve Sloupu mají průměr 8 mm) je možné použít ke hnojení i tam, kde platí různá omezení, například v ochranných pásmech povrchových vod. O zničení semen plevelů a patogenních zárodků se v tomto výsledném produktu přičinila nejen fermentace, ale i následné sušení a granulování.
Všechny výsledné produkty mohou svou hodnotou, nebo i skutečnou tržní cenou pomoci i ekonomice podniku, který je provozuje. Při projekci a stavbě linek lze využít objektů i technologií, které má zemědělský podnik k dispozici a nevyužívá je (tvarovny krmiv, vybavené bubnovými sušárnami a granulátory, objekty seníků a podobně).
(O lince na výrobu granulovaného hnojiva ORGANOFERM ve Sloupu v Moravském Krasu je reportáž v březnovém čísle měsíčníku ÚRODA.)
Ing. Břetislav Koč

Text k foto:
(1)
Suroviny (dřevní odpad, seno, sláma) a výsledné produkty aerobní fermentace: granulované hnojivo Organoferm (na snímku ve dvoulitrovém balení) nebo topné pelety.
(2)
Inženýr Alois Kučera nám představil fermentační linku, kterou provozuje Zemspol Sloup na farmě v Ostrově u Macochy.
Na snímku je patrný otevřený fermentační žlab s objemem 170 m3.
(3)
Aerobní podmínky jsou při převrstvování materiálu zajištěny mj. jeho rozprostíráním do žlabu pomocí šneku za přístupu vzduchu.
Foto Břetislav Koč

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *