Zelené mléko od betonové krávy

„Obhospodařujeme rozsáhlé plochy travních porostů a z ekonomických důvodů už nemůžeme zvyšovat stavy skotu. Zelenou hmotu však musíme spotřebovat a nejlepším řešením je přeměnit ji v biostanici na peníze,“ zaznělo od zemědělců, kteří si přijeli prohlédnout novou bioplynovou stanici (BPS) v Chrobolech na Prachaticku.

„Hlavní pointa spočívá v tom, že se můžeme stát nezávislými na vstupních surovinách od jiných dodavatelů. Kejda, hnůj, tráva, kukuřice, to je pro nás terno!“ bylo také slyšet.

Energie z bioplynu
Tlak na využití obnovitelných zdrojů energie je vyvíjen v souvislosti se snižujícími se zásobami fosilních paliv a důrazem na ochranu klimatu. Česká republika se zavázala, že do roku 2010 bude vyrábět 8 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů – v současné době je to zhruba polovina. Jednou z možností, jak toho dosáhnout, je využití biomasy ve fermentačním procesu BPS. Výsledným produktem je bioplyn produkovaný během tzv. anaerobní digesce organických materiálů. Jeho spalováním v kogenerační jednotce vzniká elektrická energie. Další příjmy přináší využití odpadního tepla, zbylá hmota, digestát, se uplatní jako hnojivo.
„Na trhu působíme od roku 1991. Začali jsme prodejem a servisem zemědělské techniky, z Německa dovážíme například kejdovače Fliegel. Zabrousili jsme také do průmyslu a stavebnictví a dodáváme pro ně vázací techniku. Zastupujeme firmu Johann Hochreiter GmbH, která má dvacetileté zkušenosti s plánováním, výstavbou a provozováním biostanic. Její technologie funguje ve dvou tisícovkách stanic po celé Evropě. Za dva roky jsme udělali dost práce hlavně v reklamě, ale především jsme uvedli do provozu první bioplynovou stanici firmy Hochreiter právě v Chrobolech. To je obrovská výhoda, protože prospekt řekne mnohé, ale vidět provoz v praxi je ještě lepší,“ uvedl Ing. Zdeněk Klempera ze společnosti Agri Fair-Power Lift, s. r. o., ze Stodu u Plzně.

V hlavní roli senáž
Výkopové práce v Chrobolech začaly v září 2006, v lednu 2007 byly instalovány technologie a 9. května 2007 byla spuštěna kogenerační jednotka Deutz o elektrickém výkonu 536 kW. Investor uvažuje, že do konce letošního roku bude výkon zvýšen na 1000 kW. Během léta proběhnou dokončovací práce na technologii a poslední stavební a terénní úpravy. Systém již pracuje v automatickém režimu, který bude možné také dálkově ovládat přes internet. Investorem je firma Navoz Hořovice, která vlastní licenci a vyrobenou elektřinu dodává do distribuční sítě. Požadavek investora byl, aby jako vstupní materiál bylo možné co nejvíc využívat travní senáž. Proto se budou konečné vstupní suroviny skládat ze 65 až 75 % z travní siláže, dále z chlévské mrvy, kukuřičné siláže popřípadě dalších levnějších komponentů.
Biostanice se skládá z vnějšího a vnitřního kruhového fermentoru s celkovým objemem 4700 m3, foliového plynojemu, koncového skladu bioplynu a budovy s kogenegerační jednotkou a řídícím pracovištěm. Železobetonové nádrže jsou zapuštěny téměř celé pod úroveň terénu. Podsystémy – příprava a dávkování vstupního materiálu, míchání, vyhřívání, čerpání atd. – jsou dimenzovány a optimalizovány jako samostatné i na sebe navazující. Fermentory jsou projektovány jako „kruh v kruhu“, čímž je dosaženo minimalizace materiálových toků a snížení nároků na spotřebu elektrické energie k vlastnímu provozu biostanice na zhruba 5 %.
Dostatečný objem fermentorů zajišťuje maximální využití energetického potenciálu vstupů umožněním jejich dostatečného zdržení v procesu fermentace a dále zvyšuje jeho odolnost vůči vstupu závadného materiálu i případným chybám obsluhy. Konstrukční řešení a umístění pohonů a mechanických částí usnadňuje přístup pro údržbu a servis bez nutnosti omezení provozu BPS. Na případné poruchy upozorní obsluhu SMS zpráva. Ve zkušebním provozu, který trvá zhruba dva měsíce, drží službu 24 hodin denně zástupce dodavatele a odlaďují se případné nedostatky. Teprve pak je stanice předána zákazníkovi.

Bariéry úředního šimla
„Jsme jedni z mála, možná první v republice, kdo zprovoznil bioplynovou stanici na ryze zemědělských komoditách a jsme první, kdo v ní zhodnocuje 50 % travní siláže. Denní spotřeba biostanice, která by měla být v provozu alespoň 8000 motohodin ročně, je zhruba 30 tun hmoty. Rádi poskytneme zájemcům veškeré kalkulace,“ podotkl Ing. Klempera. Výhodou je to, že technologie je poměrně efektivní a spotřebuje jen velice málo energie na vlastní provoz. Zapomenout nelze na využití zbytkového tepla, jímž je možné vytápět objekty nebo sušit suroviny. Jsou s tím však spojeny značné investice a vše se vyplatí za předpokladu, že jsou stávající tepelné zdroje založeny na elektřině nebo plynu.
Na závěr setkání v Chrobolech zástupci zemědělců uvedli, že základním problémem většího rozvoje BPS v našich podmínkách jsou značné byrokratické bariéry při získávání financí. Například v Bavorsku jsou dotace složkou ceny elektřiny a každého investora si ohodnotí jen sama banka. O tom, že u našich západních sousedů systém funguje, svědčí fakt, že v Německu pracují zhruba čtyři tisícovky biostanic, u nás zatím kolem patnácti. Návštěvníci BPS Chroboly se shodli na tom, že za podobných podmínek by se u nás začaly stavět „betonové krávy“ téměř v každém velkém zemědělském podniku.
Přes administrativní překážky je Ing. Klempera optimistou a předpovídá boom bioplynových stanic. Do pěti deseti let by jich u nás mohly vyrůst tři čtyři stovky. Zájemci o shlédnutí BPS v Chrobolech se mohou na návštěvě domluvit s dodavatelem, firmou Agri Fair-Power Lift ve spolupráci s investorem.
Jan Kroupa

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *