Zpracování půdy předchází úprava posklizňových zbytků

Zakládání porostů nové úrody začíná již před setím, kterému předchází základní zpracování půdy a příprava seťového lože, přičemž v řadě případů se výše uvedené operace kombinují, a to různými způsoby. V řadě případů je nutné provádět též agrotechnické zásahy, které souvisejí s tzv. managementem posklizňových zbytků. Typický příklad, kdy provádíme jejich rozdrcení a rovnoměrné rozptýlení, představuje sklizeň zrnové kukuřice. Rovněž se lze setkat s takovýmito opatřeními po sklizni řepky nebo slunečnice a při nadměrném výskytu rostlinných zbytků po sklizni obilnin.

Ve většině případů se pro drcení rostlinných zbytků využívají horizontální a vertikální mulčovače, přičemž zejména modely určené pro nasazení nejen po sklizni označují jejich výrobci jako drtiče slámy. Lze se rovněž setkat s využitím různých typů řezaček, avšak úkolem drtičů je drcení, nikoli řezání slámy, protože rozdrcený materiál oproti rozřezané slámě poskytuje větší aktivní povrch, který hraje významnou roli pro následující biologické procesy rozkladu rostlinného materiálu.

Ke zvýšení intenzity rozkladných procesů připívá zejména aplikace kejdy nebo minerálních dusíkatých hnojiv. Rozdrcený rostlinný materiál je vhodným substrátem pro rozvoj půdních mikroorganismů, které rozkladné procesy významně ovlivňují.

S rostoucími pracovními záběry sklízecích mlátiček roste význam různých provedení metačů plev či drtičů slámy opatřených aktivními systémy rovnoměrného rozptýlení posklizňových zbytků. Určitou alternativou jsou v takovém případě různá provedení prutových bran, které se označují rovněž jako brány mulčovací. Jejich využití pak kromě rovnoměrného rozptýlení posklizňových zbytků v podmínkách, které nasazení takového nářadí umožňují, spočívá také ve velmi mělkém kypření povrchu půdy.

Drcení a rovnoměrné rozvrstvení posklizňových zbytků usnadňuje první zpracování půdy, které zastupuje ve většině případů podmítka prováděná radličkovým nebo talířovým nářadím, přičemž vhodné zacházení s posklizňovými zbytky zvyšuje efektivitu zpracování strniště i při využití kombinovaných kypřičů, které se za určitých půdních a klimatických podmínek používají ke zpracování a přípravě půdy jedním přejezdem.

Horizontální technika drcení

Ve většině případů se při úpravě strniště setkáváme s různými typy horizontálních mulčovačů. Rovněž existuje nabídka techniky určené pro drcení slámy z řádků. S ohledem na výše uvedené podmínky, při nichž se drcení posklizňových zbytků převážně využívá, dominují těmto činnostem klasická provedení mulčovací techniky, samozřejmě konfigurovaná s ohledem na drcení a rovnoměrné rozptýlení rostlinného materiálu. Tato technika vychází z tzv. plošných horizontálních modelů mulčovačů s tím, že se rovněž můžeme v omezené míře setkat s využitím tzv. bočních neboli svahových modelů, a to modelů, které jsou složeny díky hydraulicky polohovatelnému rameni do pozice plošného mulčovače, případně mohou být kombinovány s čelně neseným provedením.*

Ing. Filip Javorek

Celý článek nejdete v Mechanizaci zemědělství 8/2017.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *