Se slovem rebel si obvykle spojujeme někoho, kdo nepřijímá obvyklý standard v chování a co víc chová se často neočekávaně. Faktem je, že obvyklý standard v konstrukci nepřijímají ani krátké talířové brány Köckerling Rebell, avšak při práci se chovají naprosto očekávatelně. Jsou vyráběny ve dvou modelových řadách, nesoucích označení Classic a Profiline. A na šestimetrového zástupce z řady Profiline jsem se zajel podívat do zemědělského podniku CEF, s. r. o. v Cerhonicích.
Ještě než se pustím do obvyklého popisu počtu chovaných zvířat a výměry pěstovaných plodin, musím se zmínit o tom, co znamená zkratka CEF v názvu zemědělského podniku. Ze záplavy obvyklých ZD, ZOD a ZVOD přece jen notně vybočuje. Znamená totiž Cerhoničtí furianti. A ti, co se zajímají o kulturu, asi budou vědět, že je to proto, neb v Cerhonicích se narodil Ladislav Stroupežnický, který napsal známou divadelní hru Naši furianti.
Zemědělská společnost CEF byla založena již v roce 1993 a to oddělením od původního družstva. Od té doby obhospodařuje výměru od 700 do 800 ha. V současné době je to 788 ha zemědělské půdy, na níž je podle slov její jednatelky Hany Duškové pěstována klasická skladba plodin. Onou klasikou je jsou míněny tržní plodiny v podobě ozimé pšenice, ozimého ječmene, řepky a množitelských porostů bezpluchého ovsa. V osevním postupu však najdeme i silážní kukuřici a jetel. Z toho vyplývá, že v Cerhonicích nechybí chov skotu. Jedná se o 250 kusů dojnic a též ostatní kategorie chovaných zvířat v rámci uzavřeného obratu stáda.
K přírodě šetrněji
Když jsem se Hany Duškové zeptal na to, proč si vybrali talířové brány Rebell Profiline, tak mi řekla, že: „Hynek sleduje technické trendy a Köckerling Rebell jej zaujal. On totiž (Hynek) vysoko sedí a daleko vidí.“ Zřejmě tím myslela, že Hynek Růžička většinu pracovního času tráví v traktoru Magnum 340 a v něm se sedí opravdu vysoko.
V době mojí návštěvy měl za tímto traktorem zapřaženy právě talířové brány Rebell Profiline a chystal se s nimi provést první přípravu půdy před setím kukuřice. Jednalo se o přípravu trochu netypickou, neb následovala po jarní orbě. Po jarní orbě, o níž jsem ve škole slýchával, že je to nouzové řešení. Faktem však je, že v Cerhonicích nebyla jarní orba provedena náhodně. Jejím cílem bylo zapravení chlévského hnoje, což by jiným způsobem než orbou zřejmě nebylo možné. Ale nešlo jen o to dostat hnůj do půdy. Jarní orba má i významný odplevelovací efekt a tak je využívána v systémech, kde je cílem snížená aplikace pesticidů. A tento cíl mají i ve společnosti Cerhonických furiantů.
Nejen traktorista
Než Hynek Růžička vyjel se svojí soupravou připravit pole pro setí kukuřice, měl jsem čas si s ním chvíli popovídat. Na úvod musím zmínit, že ač z pohledu pracovního zařazení je jen traktoristou, jeho znalosti o technice jsou na úrovni mechanizátora. Věděl tedy, proč se talířové brány zakoupily a co od nich očekávat.*
Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec.
