Filtrovat

ARCHIV RUBRIKY:

Hruška Jiří

28.07.2016 | 06:25

Pasivní nářadí pro zpracování půdy

Technika pro zpracování půdy má mnoho podob, které vycházejí z různých půdních a klimatických podmínek. Některé typy techniky jsou určeny pro velice úzký druh prací, jiná technika nabízí daleko univerzálnější možnosti využití. Poměrně velkou skupinu nářadí představují modely určené pro zpracování půdy v různých hloubkách, a to zpravidla od podmítky po intenzivní kypření, kdy si intenzivní kypřiče z pohledu hloubky zpracování v ničem nezadají s orbou. Jednotlivé typy nářadí se liší použitými pracovními orgány a jejich provedením, které odpovídá předpokládanému využití. V řadě případů jsou pracovní orgány konstruovány jako zaměnitelné. Z hlediska pracovních orgánů rozdělujeme podmítače a kypřiče na radličkové, diskové a kombinované. Podle typu agregace rozdělujeme techniku na nesenou, polonesenou a taženou. Podmítka a kypření jsou spojeny kromě zpracování půdy také s promísením rostlinných zbytků v určité hloubce profilu. Toho docilují při správné pojezdové rychlosti soupravy. Kromě základních pracovních orgánů se výše uvedené nářadí dodává také s různým příslušenstvím pro urovnávání povrchu, drobení hrud a opětovné utužení. Základní možnosti konstrukce výše uvedeného nářadí si v krátkosti představíme.* Celý článek Ing. Filipa Javorka vychází v v červencovém Farmáři.
Kategorie: 
14.07.2016 | 06:02

Základní parametry pluhů

Orba představuje základní agrotechnické opatření v konvenčních neboli tradičních systémech zpracování půdy a plní několik základních funkcí. Jde o kypření, obracení a mísení půdy a zapravování posklizňových zbytků. Provádí se v různých hloubkách, přičemž při zpracování do 180 mm hovoříme o mělké orbě, v rozsahu 180 až 220 mm jde o orbu střední a při hluboké orbě se půda zpracovává do hloubky 220 až 300 mm. Při hloubce nad 300 mm hovoříme o orbě velmi hluboké. Kategorie orby můžeme rozlišovat také podle termínu a roční doby, kdy orbu provádíme. Z tohoto pohledu se jedná o orbu seťovou, podzimní, zimní a jarní. Ať již provádíme jakýkoli druh orby, využíváme přitom klasické radličné pluhy různé konstrukce. Díky různému příslušenství pluhu můžeme orbu spojit především s drobením hrud a opětovným utužením. Kromě radličných pluhů se můžeme setkat s pluhy talířovými nebo dlátovými, které však spadají do systémů zpracování půdy bez obracení, tedy bez využití klasické orby. Z hlediska způsobů agregace rozlišujeme pluhy nesené, polonesené a závěsné. Řada modelů agregovaných v tříbodovém závěsu je dnes k dispozici se zařízením pro zvýšení trakčních schopností taženého prostředku, s trakčním posilovačem.* Celý článek Ing. Filipa Javorka si můžete přečíst v červencovém Farmáři.
Kategorie: 
23.06.2016 | 09:21

Rozhovor na téma: Sklízecí mlátičky a lisy

Když se Ing. Matouš Šubik v patnácti letech rozhodoval, co chce v životě dělat, bylo zemědělství jasná volba. Žil na vesnici a jeho rodiče pracovali v zemědělství. Jako student střední zemědělské školy v rámci praxe začínal jako kombajnér na mlátičce SK 4 a poté pět sezón postupoval až k mlátičce E 516. Také při studiu na technické fakultě tehdejší Vysoké školy zemědělské v Praze každé prázdniny jezdil se sklízecí mlátičkou. Od roku 1993 prodává zemědělskou techniku. Věnujete se prodeji a servisu sklízecích mlátiček již dlouhá léta. Můžete stručně popsat, jakým vývojem za tu dobu sklízecí mlátičky prošly? Základní princip tangenciální mlátičky se od té doby nezměnil. Samozřejmě došlo k velkému pokroku v oblasti výkonu, kvality práce a spolehlivosti. Jak byste charakterizoval současný stav z pohledu různých systémů výmlatu? Lze říci, že je určitý systém oblíbenější než jiný? Můžete porovnat jednotlivé systémy a zmínit jejich přednosti a nedostatky? Klasický, tedy tangenciální výmlat, stále převažuje u malých a středně velkých mlátiček. Je to systém, který prošel dlouhým vývojem a je tedy dobře zvládnutý. Je také univerzální a spolehlivý. Při tomto způsobu výmlatu však dochází k většímu poškození zrna. U větších mlátiček však začíná převažovat axiální způsob výmlatu. Jeho hlavní předností je velký výkon a menší poškození zrna. Nevýhodou je větší energetická náročnost. Zemědělci požadují vysokou produktivitu práce, na sklizeň je málo času, a tak vysoký výkon tohoto způsobu mlácení začíná dobývat pozice i v kategorii menších mlátiček.* Celý rozhovor vychází v červnovém Farmáři.
Kategorie: 
1 … 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 … 124

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down