Společnost BEDNAR FMT má ve svém portfoliu velké množství strojů na zpracování půdy a setí, ale i ucelené technologie, které reagují na poslední trendy. Zemědělci na celém světě u nich oceňují kvalitní práci, velký výkon, robustnost, spolehlivost a především u řady modelů neotřelé know-how. Každý rok přichází BEDNAR FMT s vlastními technickými inovacemi, které pomáhají zemědělcům uspět v tvrdé konkurenci.
V nabídce společnosti BEDNAR FMT jsou desítky různých strojů, od jednoduchých prutových bran až po vysoce sofistikované secí stroje či techniku pro pásové zpracování půdy. Nejprodávanějším strojem v České republice jsou dlátové pluhy Terraland, které umožňují levné, rychlé a kvalitní zpracování půdy až do hloubky 55 cm. Jen v posledních pěti letech si tento stroj pořídilo více než 450 českých zemědělců, mnohé z nich v kombinaci se zásobníky Ferti-Box pro profilové hnojení. Díky unikátní konstrukci hydraulicky jištěných radlic Terraland snadno zpracuje všechny druhy půd při výrazně nižším požadavku na příkon, než je tomu u klasických pluhů. Třikrát lomený úhel pracovních těles umožňuje snadný vstup do půdy. Části rámu se vyrábějí z vysocepevnostní oceli Alform, jeho výška 89 cm pak zaručuje vysokou průchodnost. Tento stroj bezpečně narušuje utužené půdní vrstvy, což má výrazný vliv na ozdravení půdního profilu.
„Boom zažívají i secí stroje Omega OO_L, jen v loňském roce jsme jich dodali našim zemědělcům čtrnáct a letos v únoru už byly pod smlouvou další tři,“ pochlubil se obchodní ředitel společnosti BEDNR FMT Ing. David Ryčl. „Jde o univerzální secí stroje lehké koncepce s diskovou přípravou půdy umožňující výsev různých typů plodin na meziřádkovou vzdálenost 12,5 nebo 16,5 centimetru s velkou variací výsevků, a to jak v systému konvenční technologie, tak v minimalizačním systému s možností přihnojování. Systém hydraulického přítlaku na dvoudiskové botky zaručuje výsev i v náročných podmínkách. Díky systému PSP ukládají diskové secí botky osivo do identické výsevní hloubky v celé šířce stroje a dokonale kopírují terénní nerovnosti v podélném i příčném směru.“
Celý článek naleznete v Zemědělci č. 12.*