25.08.2016 | 08:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Důležité je být nezávislý

Sklízecí mlátička je pro soukromě hospodařící zemědělce s menší výměrou velkou investicí. Proto řada z nich řeší sklizeň formou služeb. Toto řešení však není optimální a často s sebou přináší řadu problémů. Opakující se sklizeň v nevhodném termínu či zrno v horší kvalitě pak nakonec vedou zemědělce k rozhodnutí, stát se nezávislým a mít výsledek sklizně zcela ve svých rukou.

Huntířov je starobylá obec náležející do Ústeckého kraje. Hospodařit v této oblasti nebylo nikdy snadné a není snadné ani dnes. Jedním ze soukromých zemědělců, kteří v tomto kraji hospodaří, je Ing. Jiří Kalivoda.

Do loňska sklizeň formou služeb

Zatímco si veškeré práce při přípravě půdy, setí, hnojení a ochraně rostlin zajišťuje Ing. Kalivoda vlastními silami, až do loňského roku řešil sklizeň službou. „Dlouhou dobu jsem byl přesvědčen, že nákup sklízecí mlátičky je nejhorší investice, jakou může zemědělec udělat,“ přiznává hospodář. A co ho přimělo změnit názor? „Hospodařím mimo obilnářské oblasti. Dokud v okolí jezdily staré Forsrichty, nebyl problém si je na sklizeň objednat. Jenže buď dojezdily, nebo jsou již nespolehlivé. A tak když chci objednat sklizeň službou, musím se obrátit na službaře z Litoměřicka, Mělnicka nebo od Loun. Jenže ti mají moderní výkonné mlátičky s desetimetrovými lištami a já jsem pro ně nezajímavý. Chtějí sklízet stovky hektarů, kvůli mým dvaceti nebudou ztrácet dva dny přesuny,“ vysvětluje hospodář a pokračuje:  „Když chodíte kolem svých porostů, které měly být již čtrnáct dní sklizené, uvědomíte si, že se nevyhnete velkým finančním ztrátám. A když nastane plošné sucho jako loni, nebo je léto deštivé jako letos, sklízí celá republika najednou a sehnat službaře je téměř nemožné.“

Uvedené skutečnosti přiměly Ing. Kalivodu přemýšlet o tom, zda by nebylo lepší mít „kombajn“ svůj. A když se jeho výměra orné půdy na začátku loňského roku zvětšila o 40 ha, bylo rozhodnuto.*

Celý článek vychází v regionální příloze týdeníku Zemědělec věnované Ústeckému kraji.

 

Napsat komentář

Napsat komentář

Komentáře k článku

  1. Ano souhlasím. Vlastním Claas cosmos s 2m lištou. A je to velká výhoda si posekat ve stejném termínu jako velcí zemědělci a nemuset čekat až na konec žní jestli se někdo uráčí posekat obilí které už prorůstá plevelem a o vlhkosti a kvalitě zrna už se nemluví. Je potřeba více informovat držitele půdy o tom že existuje i menší technika než obři kteří jsou předváděni v televizi. Když začne více lidí na menších farmách hospodařit tak se samozřejmě i zmenší velikost polí a lidé budou lépe chápat cenu půdy a kvalitu okolní přírody což přinese i návrat některých živočichů do krajiny. Pamatuji že Čejka nebo Koroptev nebyla žádná vzácnost. Živé tvory do přírody nevrátíte penězi ale zmenšením parcel a vytvořením členitého prostředí pro polní živočichy naprosto nepostradatelné. Také je nutno pamatovat na stromy ve volné krajině vysázené podle cest podle přírodních ohraničeních a na stráních vysazení keřů pro ukrytí drobných živočichů. Pak se příroda opět vrátí k životu. Velké lány a širokozáběrové stroje jsou smrt pro život drobné zvěře.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down