Podařilo se vám letos zhodnotit v průběhu žní úsilí a finance, které jste do porostů v průběhu roku investovali? Poslední roky nám příroda začátek žní dramatizuje. Stává se pravidlem, že od půlky června jsou letní vedra, kdy nezaprší, ale kolem 15. července začne s dvoudenními přestávkami pršet. Jen co se mlátičky rozjedou do polí, musí čekat, až se počasí umoudří a pak je potřeba využít každý sklizňový den na maximum. Vždyť jen letos je rozdíl v ceně k 12. 10. 2016 mezi potravinářskou a krmnou pšenicí 307 Kč/t, což při průměrném výnosu
6,27 t/ha činí bezmála 2000 Kč.
Ostatně nechme promluvit následující oficiální žňové zpravodajství.
Postup sklizně obilnin a řepky v ČR k 1. 8. 2016
„Podle šetření Státního zemědělského intervenčního fondu k 1. 8. 2016 sklizeň základních obilnin a řepky v 30. týdnu nezaznamenala žádný výrazný postup. Každodenní dešťové přeháňky a bouřky na celém území ČR výrazně zpomalily průběh žňových prací a žně mají výrazné zpoždění. Oproti minulému roku ve čtvrtém sklizňovém týdnu zaostávají sklizňové práce jak u základních obilnin, tak u řepek. K 1. 8. 2016 je sklizeno 26,8 % plochy základních obilnin a 62 % plochy řepky oproti 48,2 % plochy základních obilnin a 79,6 % plochy řepky ke dni 3. 8. 2015. Neustálé dešťové přeháňky mohou výrazně ovlivnit kvalitu sklizených obilnin (nižší obsah N-látek, hrozí také skryté porůstání).“
Využití potenciálu mlátičky
Výkonový potenciál sklízecích mlátiček s každým novým modelem roste. Motory jsou silnější, mláticí ústrojí výkonnější, čištění účinnější, přesto sledujeme, že na řadě farem praktická výkonnost neroste. Zvláště ve složitějších sklizňových podmínkách denní hektarová výkonnost klesá a důvodem není jen vyšší výnos a orientace na nízké ztráty. Příčina, proč není využitý potenciál mlátičky, se zpravidla nachází mezi volantem a sedačkou. Pro kombajnéry, kteří jsou ochotní vnímat „tep“ své mlátičky, přinášíme pár rad, jak postupovat v opravdu složitých sklizňových podmínkách, které letos panovaly, protože takový stav „umělá“ inteligence zpravidla nevyřeší.
Značka New Holland Agriculture jako jediná na trhu u svých strojů umožňuje řízeně „zabubnovat“ stroj. O co je tato funkce méně známá, o to je užitečnější. V zatížení do 90 % aktivujete funkci udušení motoru mlátičky přímo v dotykovém monitoru. Mlátička se zastaví a veškerá hmota v ní zůstane rozložená přesně tak, jak je tomu při sklizni – máte co hodnotit. Pokud nevyužijete tuto speciální funkci a standardně vypnete klíček, všechny systémy ještě „dojedou“ a mlátička je vyfoukaná, tedy je bez hmoty, a nezjistíte nic. Celý proces trvá maximálně 30 minut a na konci se mlátička po otočení klíčkem sama v pohodě rozběhne. Čas věnovaný kontrole nastavení mlátičky se bohatě vrátí ve vyšší pracovní rychlosti, produktivitě a kvalitě sklizně.
Devět kroků k perfektnímu nastavení sklízecí mlátičky
Vytřásadla jsou pro stroj limitující.
Rozložení by mělo ideálně odpovídat nákresu.
Pro hmotu na vynášecí desce platí jednoduše zapamatovatelné pravidlo obráceného „smajlíku“. Dosáhnete toho jednoduše – přidáním nebo ubráním přídavných lopatek prodloužení šnekovice příčného šnekového dopravníku lišty. U mlátiček CR toto řešit nemusíte, protože materiál rozprostírají na střed vynášecí desky proti sobě otáčející se rotory.
Pokud je v domlacečích hodně zrna, znamená to, že je málo otevřené spodní síto. Pokud jsou tam jen plevy, je naopak otevřené moc. Ideálně by to mělo být 50 : 50.
Pokud je sláma moc nadrcená, je potřeba povolit koš rotačního separátoru.
Ztráty je bezpodmínečně nutné přepočítat podle záběru lišty. Pokud jedu na menší než 0,5% ztráty, okrádám se o čas, kterého letos bylo opravdu málo. Jak na to. Aktivuji rozmetače plev a slámu ukládám do řádku. Za mlátičkou si vyberu tři místa, kde provedu měření – vpravo za lištou, vlevo za lištou a mezi koly. Na každém místě si odměřím na strništi čtverec o rozměru 30 x 30 cm a v tomto čtverci spočítám zrna. Výsledky zprůměruji. Výsledek porovnám s tabulkou na „posouvátku“. U sklízecí mlátičky se záběrem 9,15 m bude povolené půlprocentní ztráty v porostu s výnosem 8 t/ha představovat 12 zrn pšenice.
Povolím koše, nastartuji a mlátička se sama bez problémů rozběhne.
Mlátičku jsem si nastavil na základě provedených zjištění, plošná výkonnost je odpovídající, kvalita sklízeného zrna je dobrá a ztráty zjištěné pomocí tabulky na poli jsou v souladu se všeobecně přijímanou půlprocentní normou. Zbývá tedy poslední věc, a to překontrolovat citlivost ztrátoměrů.
Kvalitní kombajnér mění nastavení mláticího ústrojí nejméně třikrát za den – ráno je materiál vlhký, odpoledne přeschlý a večer znovu vlhne. Kromě toho je potřeba také reagovat na různou zralost porostu – místa u potoka, pod lesem. Na to musí obsluha reagovat, jinak stroj nevyužívá správně a na 100 %. Právě proto mají sklízecí mlátičky New Holland na hraně loketní opěrky pět nejdůležitějších tlačítek, která umožňují jedním pohybem rychle zareagovat na měnící se podmínky. Pokud někdo tvrdí, že jezdí mlátičkou třicet let a nikdy ji nepřenastavoval, pak těch třicet let jezdil s mlátičkou špatně.
Pokud chcete vědět víc, můžete si stáhnout prezentaci na našem webu.
Ing. Aleš Petr
Ing. Václav Koryčanský
AGROTEC a. s.
Foto:
Ideální rozložení hmoty v mlátičce – pravidlo obráceného „smajlíku“
Aktivace funkce řízeného udušení mlátičky – k dispozici pouze u New Hollandu
Kontrola obsahu domlaceče
