Dvě finské sklízecí mlátičky Sampo na jednom poli je jev, který není v naších zeměpisných šířkách obvyklý. Štěstí se usmálo na ty, kteří projížděli 12 srpna po silnici z Boršic do Tučap na Uherskohradišťku. V samotném srdci „zahrady Moravy“ sklízely dvě mlátičky Sampo SR2065 a SR3065 velký lán ozimé pšenice.
Jejich majitelem je Karel Řičica, podle svých slov spokojený zákazník společnosti P&L Biskupice.
Jednoduché a spolehlivé stroje
Správnost filozofie výrobce - vyrábět jednoduché a spolehlivé sklízecí mlátičky - potvrzuje v příjemně klimatizované kabině kontrastující s venkovní výhní i Karel Řičica. „Obě mlátičky pracují velice dobře a jsem s nimi nadmíru spokojen. Pokud se před sezónou neošidí příprava, sklízejí naprosto spolehlivě. Do „velkých“ strojů je před sezónou potřeba investovat v řádech statisíců, kdežto u mlátiček Sampo měním pouze některá ložiska a když se umyjí, vypadají jako nové.“
Spokojenost vlastníka sklízecích mlátiček Sampo jen podtrhuje zmínka o kvalitních řemenech a především pak o špičkovém servisu a dodávkách náhradních dílů ze společnosti P&L. A protože za vším stojí lidé, vyzdvihnul Karel Řičica práci Dušana Hejkrlíka, co by dvorního „servisáka“ a Václava Kubíčka ze skladu, který vždy dokáže sehnat ten správný díl.
Čtrnáct sezón bez problémů
Menší mlátičku Sampo SR2065 si pořídil Karel Řičica v roce 1997 pro tehdejší potřebu sklízet 75 ha a slouží mu bez problémů již 14 sezón. Větší sestra SR3065, ojetina z Irska, dokáže sklidit dva hektary za hodinu a podle slov majitele se s ní dá pohodlně „udělat“ i 300 hektarů během 14 dnu.
Abychom ale jen nechválili. Kde „starší“ mlátičky Sampo ztrácejí na své konkurenty, je rychlost vyprazdňování zásobníku zrna. Nové modely Sampo už ale „sypou“ zhruba 70 l/s a v případě uzavřeného systému až 100 l/s, takže i zde se situace mění a dosahované hodnoty jsou plně konkurenceschopné. Výhodou, kterou Karel Řičica ocenil právě v roce, kdy Českou republiku zužovaly povodně, je lehká konstrukce, díky níž nemá Sampo problémy kamkoli vyjet a tam, kde se „velcí“ topí, Sampo sklízí a nezapadá.
A proč soukromý zemědělec většinou vezme starší „velký“ kombajn a ne Sampo?“ Názor přímo z pole říká, že buď se chce honit za ohromnými výkony a srovnávat se s velkými zemědělskými podniky, nebo kupuje značku, kterou má v podvědomí. A tou Sampo zatím není. Situace se však mění a doposud neobvyklý jev, který jsme zaznamenali u Tučap, by se časem mohl stát zcela obvyklým.
