Zemědělec koupí lis a filtrační zařízení, sklidí řepkové semeno a vylisovaný olej mu nahradí motorovou naftu. To je slibná představa. Vyššímu podílu upravených traktorů, které by jezdily na rostlinný olej, brání zatím vyšší náklady ve srovnání se zelenou naftou. Rozdíly by odstranilo daňové zvýhodnění.
Přesto podporu mnoha odborníků a příznivců udržitelného automobilismu řepkový olej rozhodně má. Regionální agrární komora Královéhradeckého kraje připravila koncem října seminář v Libčanech s tematikou využití tohoto biopaliva do vznětových motorů.
Dvě varianty přezbrojení
Využití biogenních paliv na bázi rostlinných olejů má dva základní směry. První se snaží přiblížit vlastnosti biopaliva vlastnostem motorové nafty s cílem minimalizovat nutné úpravy vznětového motoru. Příkladem může být 31procentní směs metylesteru řepkového oleje a motorové nafty označovaná za bionaftu. Druhý směr počítá s využitím standardizovaného rostlinného oleje, což vyžaduje přestavbu motoru.
V tomto případě existují podle Ing. Petra Jeviče, CSc., z Výzkumného ústavu zemědělské techniky Praha, dvě základní varianty „přezbrojení“. První řešení vyžaduje instalaci dodatečné palivové nádrže na biogenní složku. Vozidlo startuje na naftu a pracuje tak dlouho, dokud rostlinný olej nedosáhne pracovní teploty. Potom se převede na pohon rostlinným olejem. Několik minut před odstavením vozidla se opět přejde na spalování motorové nafty. Systém dodávky pohonné hmoty a vstřikovací systém se tak propláchne.
Varianta s jednou nádrží uplatňuje různé techniky předehřevu rostlinného oleje. Na výběr je elektrický předehřev před startem motoru, termické předehřívání během provozu motoru a stejně tak použití jiných zapalovacích svíček nebo vstřikovacích trysek. K překonání vyššího bodu tuhnutí se v závislosti na venkovní teplotě přimíchává do nádrže minimální množství nafty.
Zkušenosti nechybějí
„Na přestavbě traktoru Zetor Z 7701jsme pracovali v letech 1993 až 1995 ve spolupráci s Diamo – VZUP Kamenná,“ zavzpomínal Petr Jevič. Šlo o dvoustupňové spalování s komůrkou a motor se předehříval elektrickým tělískem přibližně dvacet minut před začátkem provozu. Zkoušky probíhaly i při teplotě minus deset stupňů Celsia s vyhříváním nádrže na 45 stupňů bez dotčení funkce topení v kabině řidiče. „Bohužel, pak nebyla vůle ve výzkumech pokračovat, navíc brněnský výrobce traktorů v té době procházel složitým privatizačním obdobím,“ uzavřel tuto kapitolu Petr Jevič a představil zkušenosti s přestavbou motorů na řepkový olej od západních sousedů.
V Německu nechali přestavět 111 traktorů různých značek v sedmi společnostech, které se zabývaly úpravami vznětových motorů. Všechny traktory prošly tříletým testováním v polních pracích. Jako palivo se používal řepkový olej deseti různých výrobců. „V Německu nad výsledky testu zavládla spokojenost,“ konstatoval Petr Jevič. „Všechny přestavby se ukázaly jako schůdné, zhoršené provozní výsledky mnoha traktorů ovlivnila značka, typ motoru a kvalita provedeného přezbrojení. Nejvíce se osvědčily traktory Fendt s motory Deutz-Fahr a traktory Deutz-Fahr. Padesát z 66 traktorů nevykázalo žádné nebo jen okrajové problémy,“ uvedl.
Zelená nafta výhodnější
Jednou z podmínek rozšíření řepkové oleje je příznivá ekonomika provozu. Nižší jednotková cena biogenního paliva musí pokrýt vyšší spotřebu a dodatečné náklady na přestavbu motoru. „Při současné daňové úlevě na zelenou naftu není používání čistého řepkového oleje ekonomicky zajímavé,“ konstatoval Petr Jevič. Podle jeho výpočtů je cenový rozdíl záporný a činí 1,59 koruny na litr. Naopak kladný výsledek slibuje využití řepkového oleje v nezemědělské oblasti, kde nelze využít vrácení části daně z minerálních olejů. Rozdíl 4,38 korun na litr umožňuje podle něj pokrytí nákladů na přezbrojení motoru. Příkladem mohou být stacionární motory pro výrobu elektrické energie.
Pro další rozvoj řepkového oleje jako motorového paliva bude podle Petra Jeviče nutné zavedení daňových úlev, dokončení standardizace (vzorem je německá norma DIN V 51605) a zajištění systémů kvality pro decentralizované lisovny. Kromě dalšího zlepšení postupů úpravy motorů je třeba také odstranit nejistoty ohledně záručních lhůt.
Výlisky do krmné dávky
Vedlejším produktem při lisování řepkových semen jsou výlisky. Ve výživě zvířat mohou částečně nahradit sójový šrot a živočišné moučky. Podle Ing. Zdeňka Magdy z ÚKZÚZ, Havlíčkův Brod, mohou u některých chovatelů panovat obavy ze zvýšeného obsahu glukosinolátů (GSL) v semenech. Ty zhoršují chutnost krmiva a mohou přecházet do živočišných produktů, čímž narušují jejich chuť a vůni. Jak dále upozornil, šlechtěním se původní obsah GSL snížil až desetkrát.
Zatímco využití řepkových pokrutin ve výkrmu prasat je podle Zdeňka Magdy omezené, tak v případě slepic nemělo zařazení do krmné dávky průkazný vliv na průběh snáškové křivky. Doporučené zařazení výlisků do krmných dávek se liší podle autora výzkumů, z nichž mnozí této problematice věnují velkou pozornost.
