Dokonce až rozhodující vliv na účinnost přípravků na ochranu rostlin má pH a tvrdost používané vody. Ale nejen to – může způsobovat také ucpávání trysek a filtrů v postřikovači. Proto by měli uživatelé polních postřikovačů v zemědělství i těmto záležitostem věnovat více pozornosti.
Voda, která se vyskytuje v přírodě, obsahuje rozpuštěné kladně nabité kationty vápníku a negativně nabité hydrogenuhličitanové anionty. Na jejich množství závisí tvrdost vody. Dvojmocné vápenaté kationty mohou navíc ještě reagovat s anionty jiných rozpuštěných solí, a výsledkem může být i tvorba síranu vápenatého (zvláště v hnojivech s obsahem sulfátů). Jeho malé krystaly, velké jako zrníčka písku, již mohou v postřikovačích způsobovat problémy. A aby toho nebylo málo, ke krystalizaci této látky (sádry) může dojít v postřikové kapalině až poté, co projde filtry. Krystaly pak způsobí opakované ucpávání trysek a jejich následné čištění není zrovna jednoduché.
Řešením je odstranění rozpuštěných vápenatých kationtů z vody ještě před tím, než je načerpána do hlavní nádrže postřikovače. Jednou z možností je použití speciálního aditiva, které zároveň odstraní i produkty reakcí těchto kationtů. Dávkování se řídí podle tvrdosti vody, kterou je třeba znát.
Dále je možné využívat i řešení, velmi oblíbené v domácnostech či rodinných domech: deionizace prostřednictvím iontového měniče. Nežádoucí vápenaté, ale i další ionty jsou odstraněny a nahrazeny oxoniovými anebo hydroxidovými ionty.*
Více informací v Mechanizaci zemědělství č. 12/2020.
