Po hannoverských veletrzích Agritechnica a Eurotier, které se ob rok střídají, míří čeští zemědělci pravidelně do Kostelce nad Vltavou, kde tamní společnost HZT Technik – servis, a. s. pořádá Dny otevřených dveří. „Během nich chceme u dobrého jídla a pití poděkovat našim zákazníkům za důvěru, zrekapitulovat končící rok a seznámit je s trendy a novinkami, které se objevily v Hannoveru,“ řekl týdeníku Zemědělec ředitel společnosti Ing. Petr Dlouhý. „Vzhledem k tomu, že poskytujeme i služby, vždy nejdříve technické novinky prověříme v našich podmínkách a pokud splňují deklarované parametry včetně ekonomických, zařazujeme je do našeho portfolia.“
V Kostelci nad Vltavou čekají pokaždé na návštěvníky perspektivní technologie s rychlou návratností vynaložených investic, které lze využít na cestě k vlastní prosperitě. Ať už stroje či zařízení k výrobě a zakládání objemných krmiv, moderní technologie k obnově trvalých travních porostů a aplikaci organických hnojiv či manipulační technika. Velice důležitým segmentem je zemědělská doprava a agroslužby.
Společnosti HZT Technik – servis, a. s. daly sudičky do vínku správnou zemědělskou praxi, které se týká řada technologií. „V rámci protierozních opatření se intenzivně věnujeme technologii strip-till anglickými stroji Mzuri,“ seznamuje nás s jedním systémem Petr Dlouhý. „Letos jsme tímto způsobem zaseli více než 900 hektarů, z toho 400 hektarů řepky a v příštím roce na jaře chceme do systému přibrat i kukuřici, neboť od srpna bude tyto kroky naše nová legislativa už vyžadovat. Strip-till je uznaná půdoochranná technologie pro mírně i silně erozivní plochy, kterých je v republice téměř třicet procent. Se secím strojem Mzuri Pro Til 4T pracujeme v několika zemědělských podnicích už druhým rokem a jen díky této pásové technologii mohou sít kukuřici na 450 hektarech, kde by ji jinak pěstovat nemohly. Máme vyzkoušeno, že i když spadlo nárazově na pole zaseté technikou Mzuri 40 milimetrů srážek, tak na rozdíl od vedlejších pozemků na něm nedošlo ani k minimálnímu splavu orné půdy. Navíc jde o velice úspornou technologii, podniky, kde jsme seli, přiznávají úsporu 5000 až 7000 korun na hektar v přímých provozních nákladech.“
Celou reportáž naleznete v Zemědělci č. 51.
