Díky vysoké plošné výkonnosti při sklizni pícnin je možné sklízet krmivo ve vhodném termínu i počasí, a tudíž v požadované kvalitě. Přitom v závislosti na charakteru skladovacích kapacit, tvaru a struktuře pozemků i druhu pěstovaných pícnin je možné vybírat mezi několika základními technologiemi sklizně pícnin – pomocí senážního návěsu, lisu či s využitím sklízecí řezačky. Volba vhodného systému vychází ze zkušeností, množství pracovních sil v sezóně či z organizace dopravy krmiva v podniku.
Profesionální podniky provádí sečení, sklizeň a uložení píce v průběhu 24 hodin. Výkonná technika je v podnicích k dispozici – ať v podobě samojízdné sklízecí řezačky, nebo senážních či víceúčelových návěsů či sběracích lisů. Pokud se však sklizeň pícnin překrývá s jinými agrotechnickými operacemi, jako jsou žňové práce v letním období, nemusí být dostatek pracovních sil pro zajištění chodu linky. Potom mohou sklizeň zabezpečovat podniky služeb. Potřeba pracovních sil vzrůstá s rostoucí přepravní vzdáleností a výnosem píce.
Stále však platí, že základem kvalitního krmiva jsou sklízené rostliny. Ani nejdokonalejší technika nemůže přispět ke zlepšení kvality, ale pouze k zachování stávajících živin a vitamínů ve hmotě. Velkou roli pro dobrou travní senáž má správné složení porostu. Kvalitní porost louky by měl mít velký podíl bojínku, lipnice luční, kostřavy luční a především jílku vytrvalého.
Včasný růst trav, ale i složení porostu lze podpořit vhodným hnojením. Louky by měly být také pravidelně provzdušňovány například vláčením. Přejezdy těžkými válci, případně ještě naplněnými vodou, slouží pro odstranění krtin a urovnání velkých nerovností.*
Více informací v týdeníku Zemědělec č. 12.
