40 let lisování obřích balíků

Hranolové balíky dnes váží podstatně více než válcové balíky, protože technologie lisování umožňuje významně pevněji stlačit sklízenou hmotu. V našich podmínkách jde o sklizeň sena a slámy. Dnešní nejběžnější šířky hranolových balíků dosahují od 90 do 120 cm a výšky od 50 do 130 cm a tyto míry předurčují rozměr pro následnou logistiku dopravy balíků z pole ke stohu nebo do skladů. Délka balíku od 50 do 320 cm je nastavitelná podle přání a potřeb zákazníka.

První velký lis na obří hranaté balíky byl představen v roce 1978 firmou Hesston Corporation - Fiatagri. Do tehdejšího Československa se tato technologie dostala již hned v počátku 80. letech na požadavky velkých zemědělských družstev či státních statků prostřednictvím podniků zahraničního obchodu.

Historicky první lis Hesston 4800 včetně akumulačního vozíku v tehdejším Československu vlastnilo JZD Moravská Nová Ves na Břeclavsku. Byl agregován se Zetorem 16045. Tehdy se jednalo o nejsilnější traktor s vývodovým hřídelem. Podle rozhovoru s pamětníky slabší varianta Zetoru 12045 již byla nedostatečná svým výkonem, který postačoval maximálně tak při lisování sena. Hned první sezónu tato souprava zvládla slisovat materiál z plochy 900 ha.

Tehdy nebylo potřeba řešit měření vlhkosti balíků, neboť pokud byla sklízená hmota vlhčí, docházelo k prokluzování spojky traktoru a nebylo možno dál lisovat. Problém tedy nebyl v kapacitě lisu, ale ve výkonu tažných traktorů.

Tehdy byl denní výkon na hranici 300 - 400 balíků denně. Dnes se v našich podmínkách dají dosáhnout i hodnoty přes 1000 balíků denního výkonu, a to na přelomu července a srpna, pokud to dovolí vlhkostní podmínky.

Podle dat z archivu Mechanizace zemědělství již v roce 1987 pracovalo na území ČSSR již 58 lisů této řady. Já sám si jako dítě pamatuji na soupravu, jež jezdila v tehdejším Státním statku v Králíkách a byla pořízena v kooperaci s JZD Zálší. Tehdejší hlavní kritérium při pořízení bylo, že lis musí zvládnout za sezónu nejméně 1000 ha (pořizovací cena tehdy byla 900 000 Kčs).

Tento typ lisu předběhl svou dobu jak konstrukcí, tak vynikající funkčností i technickým zpracováním. Na obsluhu těchto souprav se dostali jen ti nejlepší, často si museli poradit v případě poruch i v polních podmínkách daleko od domova. Bylo běžné, že lis jezdil na začátku žní na Slovensko a pak přejížděl na Moravu a končil doma.*

Vojtěch Hubálek

Celý článek nejdete v Mechanizaci zemědělství 3/2018.