Variabilní aplikace živin má řadu předností. V místech, kde je zásobenost půdy na dobré úrovni, se aplikuje nižší množství hnojiva a ve výrazně heterogenních podmínkách tak lze dosáhnout úspor. Tím, že se zamezí přehnojení, zabraňuje se také přerůstání rostlin a následnému polehnutí. Zabrání se také tomu, aby některé části pozemků byly zásobeny živinami nadmíru a některé nedostatečně.
Pro půdní vzorkování je třeba zvolit vhodný postup, což lze provést například na základě mapy půdní bonity anebo podle výsledků půdního scanneru. Dílčí plochy se shodnou kvalitou půdy lze pokrýt shodnou frekvencí vzorkování, dále lze zohlednit také místa, která jsou známá omezeným růstem rostlin či projevují symptomy deficitu dusíku.
Odběr vzorků půdy se doporučuje provádět pečlivě, aby byla zachována jejich vypovídací hodnota. Dostatečnou pozornost je třeba věnovat správné hloubce, která by měla činit 200 až 250 mm. Na stanovené ploše se při odběru vzorků postupuje po diagonále anebo v trajektorii ležatého písmene „N“.
Když se pak sestavuje elektronická aplikační mapa pro rozmetadlo, zohledňuje se řada faktorů. Množství hnojiva při lokálně variabilním hnojení fosforem a draslíkem vychází z obsahu živin v půdě v jednotlivých místech pozemků, ale řídí se i podle odběru těchto živin předpokládanou úrovní výnosu. Dále lze u těchto živin využit možnosti zásobního hnojení, a tím odpadnou dva až tři každoroční přejezdy. Rovněž tak i zvýšení realizačních cen produkce může vést k mírnému zvýšení dávek hnojiv.
