I v období závěru vegetační doby může být plodinový senzor využívaný. A to například při aplikaci desikantu v množitelských porostech brambor. Snížené dávkování této látky na základě přesných informací o stavu vegetace porostu znamená nejen úspory, ale především snížení zatížení životního prostředí. Kromě toho umí tyto senzory také pomoci s aplikací regulátorů růstu či při ohniskové či variabilní aplikaci herbicidů.
Plodinové senzory jsou zároveň zdrojem dalších informací o pozemcích – provádí mapování o variabilitě hustoty porostu a o vlivu agrotechnických zásahů. Na základě vyhodnocení získaných dat je možné provádět statistické vyhodnocení variability porostu, tedy histogramy dávek dusíku, vývoje hustoty porostu či variační koeficienty.
Do seznamu přínosů technologie využití plodinových senzorů patří i lepší využití aplikovaného dusíku, omezení ztrát nadbytečného dusíku z půdy, přesná evidence hnojení dusíkem na konkrétních pozemcích, jakožto i zpětná informace o vlivu předchozích agrotechnických zásahů. Kompletní zařízení se tak může zaplatit již v průběhu jedné nebo dvou sezón. Soupravy aplikační techniky, pohybující se po pozemcích včetně plodinového senzoru, také posouvají image zemědělského podniku na vyšší úroveň.
Moderní plodinové senzory se již snadno namontují na traktor: buď na střechu kabiny, anebo do předního tříbodového závěsu. Montáž či demontáž mohou trvat i pouhé dvě minuty a systém je rychle připravený k využití. Pokud se tedy v zemědělském podniku zamění traktor, který má pracovat s odstředivým rozmetadlem, za jiný, není problém plodinový senzor na něj přemístit.
Více informací v Zemědělci č. 2/2019.
